sen jednoho anděla

dík za komentář

k názvu - zvolil jsem jej protože ti modlitebníci sloužící přímluvnou modlitbou jsou něco jako strážní andělé

a ten sen jednoho z nich, to je vyjádření vnuknutí, které dostal, ... nevymyslel ho ale odehrál se v něm, aby to mohl té, za kterou jsme se modlili říct

Nedávno jsem v jedné knize četl něco zhruba v tom smyslu, že aby měl člověk zdravý postoj k životu potřebuje a by byla minulost vyčištěna a budoucnost slibná. Tohle je o té slibné budoucnosti. Je to takový příslib ráje, ze kterého jsme byli vyhnáni, tím že jsme dospěly. Návrat jistoty rodičovského objetí. Možná všichni žijeme stejný příběh, odpadnutí a návratu.  Když se na to podívám jako na báseň, tak se mi moc líbí, jen bych měl asi trochu výhrady k názvu, nějaký prostý název by ji v mých očích slušel víc.

Ale i tak Super!

Radovane, jak myslíš. Je to tvoje věc.

kalkulujme vždycky

pod různými nicky

Blacksabbath, díky

Goro, jsem rád

Bačkovský, ač říkáš, že nejsi vykladač básní, vyložil jsi ji výborně.

říkávala moje babička ( teď mě už z nebe hlídá), že vlaštovka si hnízdo postaví jen tam.....kde žijí dobří lidé................*/*****

Já tu podíl kalkulu

odhaduji na nulu.

Safián: nejsem si jist, jestli je to v tom případě nešikovnost, ono plné zobrazení vzbuzuje na druhé straně oprávněné kritiky - nenecháváš prostor čtenářům k vlatním interpretacím 

básník chce něco říci a každý čtenář z toho cítí nebo v tom vidí to své,

pro mě komplikované a nešlo mi se na to naladit.

Radovane, podobné tématice se dlouhodobě věnuješ v zaměstnání i tvorbě, beru tvé verše vážně, vím, že nejsou plytké. I dnes jsem si v miniatuře /přes ten název a vlaštovku:-)/ našla příslib naděje, /pro kohosi, pro sebe?/ - a to není málo!

chrte, vnitřní nutnost cosi sdělit tu nechybí téměř nikomu. Vezmi třeba tvoji báseň. Je pěkná. I její jazyk je pěkný, i když sis mohl odpustit alespoň jednu vulgárnost. Vděčí za svou kvalitu tvé touze něco sdělit? Myslím, že ne, že za to vděčí tvé dovednosti a tvému kalkulu využít kouzla zřejmého. Vždyť téměř každý přitaká "ano, je to tak". Ale nesdělil jsi vůbec nic. Ani ten jazyk není objevný. Takový Diviš to uměl jinak roztočit, a přece jeho verše, na rozdíl od mnoha současných, nepůsobí vulgárně. Takže: co tě dělí od kýče (podle tvé definice)? Radovan byl spíše nešikovný, že plně nezobrazil, oč jde. Odtažitost a uzavčenost je ale problémem celé současné duchovní lyriky.

S kýčem máš pravdu, rád k tomu dodám, že kýč je i dílo které sází jaksi apriory na hnus 

Chrt,

nemáš se proč omlouvat, vždyť to takhle vidíš. A mně ty představy, jak to máme neuráží, ale baví.

Opět něco z praxe, tentokrát křesťanské - v praxi to vypadá tak, že škemrání je cca 5% z veškerých kontaktů s tím pánembohem. Tak to mám zhruba já, moje manželka, moje děti a pár set křesťanů, které znám

Chrt:

díky za upřímnost, chrte

ani se nedivím, že ti to tak připadá, asi by mě to napadlo (číst to u někoho jiného) taky

jen taková (alibistická) poznámka: tak úplně to vykalkulované není, je to z modlitby za uzdravení jedné ženy, nahlas pronesené proroctví při vkládání rukou

Alegno, dík

Safián: Máš recht, s tím názvem, mně jako účastníku je to jasné, popřemýšlím

a dík za konentík

chrte, to mě zajímá. V čem je ten kýč? Co to vůbec je, kýč? Jak vypadá báseň, která není kýč?

Radovane, možná by neškodilo názvem nebo mottem naznačit, oč jde.

pro někoho kýč, pro mě dobré, jsem ráda, že jsem četla :)