Autopilot

chtěla bych se cítit méně nesvá

když po šichtě váznu ulicemi

s prachem ve vlasech

v mizerných montérkách

a vytahané bundě po mrtvém

kolegovi s rakovinou hrtanu

jak

špinavá krysa

sama už se nepoznávám

páteř mi těžkne

základní suro/vinou

prohýbám se

Budvarem v plechovce

zbytek nákupního seznamu

městnám pod osvícený stromek

k ostatním

možná jsem se opustila

vánoční koule

funí náměstím

zabalené

v kožíšcích z plastu

z vietnamského domu

módy

dřív než jsem se stihla potkat

až zavře masna

zbyde jen pár černých

pasažérů v kapucích

u zaniklé textilky

kde staví

autobus

a já

jestli to jsem vůbec já

NĚKDO

autopilot

s růžovými sluchátky

s/věšenými na krku

samotná nastoupím

kam nechci

samotná vystoupím                                                            

kam nechci                                                                           

mezitím se usměju                                                              

jestli se vůbec usměju

na ty známé rysy

v odrazu skleněné tabule