Velezrada bez příkras

Nazdar, Jardo… ozvalo se v telefonu.

Petr, o jeden den starší spolužák z průmyslovky.  To už je ale hodně dávno, pak nás život rozdělil… jenže po vojně jsme kontakty znovu navázali a zatím jsme neměli důvod tenhle status měnit. I naše stařeny :-D se znaly a vycházely spolu, ač je nevázala žádná minulost.

Hele, Jardo – nemáš někdy utajenej autojeřáb schopnej zvednout asi tak pět tun?

Přemýšlel jsem už předtím, co to bude a tak jsem byl docela rád, že jsem mu na to mohl kývnout: Jo, něco by se našlo… jak to kvaltuje?

Hm, to je právě šutýrek úrazu.  V cihelně ve Lhotě, kde teď zrovna bourám nějaké zbytečné zdi a podobné překážetelnosti, se mi do dobře utajeného sklepení probořil buldozer – tak právě těch asi  pět tun…

Hm, to je dobrý… jeřáb mám… ale teď je v Jehelčevsi, zvedali jsme tam včera… no to je fuk, ale jo, zítra ho máš okolo poledne ve Lhotě…

Na Péťově straně bylo chvilku ticho.

Hele, já vím, že i tohle je fofr o hubu, ale… do pytle… ráno jim tam přijede bagr, oni to mají navázané na sebe, jako by se nikdy nic nemohlo podělat. Volovina je sice na jejich straně, mohl bych na to uhrát   čtyřiadvacet hodin prodloužení lhůty, ale chtěl bych jim i přes to vyhovět.  Ozdobně řečeno je to dobrý partner a tak bych u nich chtěl i já mít dobrý jméno…

Hm, sám to udělat nemůžu, ale neříkám předem ani jo, ani ne. Teď mám frmol, ale - zastav se asi v pět na jedno »U pěti klobouků«, to už budu chytrej…

Ke kloboukům jsem dorazil až v půl šesté.

Petr nikde.

Číšník  se zeleným kloboukem přede mne postavil štuc s totálně předpisovou mírou a pěnou, které slibovaly dobré napitíčko. Jenže než jsem stačil po štucu sáhnout připrdelil se Petr a halasným těbuch žuchl na židli.

Kde se metelíš? Povídám – já už tu smrdím asi půl hodiny…

Nonono … prrr! Na lhaní tu máme opozici. Ještě před čvrt hodinou jsi tu nebyl…

No a? co ty? Když čekáš váženého hosta… který ti ke všemu ještě poví pohádku o desetitunovém jeřábku… Teď už asi stojí u nás na place a zítra v sedm ho máš přistavený v cihelně u sklepa…

Dík a omlouvám se - zdržel jsem se stejně starým kamarádem… co…

Jééééžiš – tak proč jsi nevzal ke stolu?

No…  To fakt nešlo. Já jsem se s ním už před léty rozešel ve zlým… zklamal mne! A fest!!

Aááále?  Copak? Nějaká ženská?

Dá se to tak říct: rozešli jsme se spolu v názoru na sex… no…

???

No já jsem dodnes pro a on byl a furt je proti…

Ty vole…