x1502x

hmmm ... ten ! ... T

Tip. Připopmíná mi tvé haiku o borůvkách.

zažitý okamžik - ano , to je ono, musí to člověk zažít....a já většinou o tom píši hned a nevracím se k již napsanému textu... většinou tedy se nevracím, něco jiného je, když ještě text není napsaný a člověk o tom přemýšlí, jak to napsat, možná tak jak to vnímal, cítil a viděl, ale i to je těžké vyjádřit třemi řádky a asi tuším, jak to člověk chce moc napsat a nejde to a nejde ... nakonec až to napíše jednoduše si řekne, proč jsem nad tím tak hloubal, a haiku vyjádří všechno co se v ten moment stalo... už jsem tu u někoho četla: "proč jsem to nenapsal/a já, když je to tak obyčejně a jednoduše řečeno, tohle je moje učení haiku, taky tápám, ahoj

Verulindo, ja to mám tak, že někdy přijde celý text hned - takový se dá okamžitě publikovat. Někdy mě zaujme obraz nebo moment, který když chci zapsat do formy 5-7-5, hledám slova, která by ji naplnila, zároveň zachovala přesně to, co jsem viděla, slyšela, zažila, pocítila, a která by to ještě dokázala přenést čtenáři. Ten zažitý moment ale pro moji tvorbu musí být opravdový, z okamžiku, z místa. 

Mám hodně let v hlavě chvilku, když jsem dcerku posadila na houpačku,  vypouštěla ji do světa - na vzdálenost lan houpačky a zase ji chytala zpátky do náruče. Na hlavě jí fičelo chmýří a nad námi se houfovaly vlaštovky. Mnohokrát jsem zkoušela to zapsat jako haiku, zjednodušovat, ubírat motivy, zároveň zachovat v textu ten okamžik, nikdy se mi to nepovedlo, ale pořád to zkouším. :)

Můro, k tvému vyjádření , že tě  těší práce s naplňováním formy a že trvá měsíce než přijde nápad jak text doladit, aby působil přiorzeně řeknu  jen, že u mne je to právě naopak , ten moment chci vystihnout hned, pravdivě, obyčejně a jednoduše, dlouho o tom nepřemýšlím, spíš jen volím slova a slovosled, protože právě toto si myslím, že je haiku - tady a teď ....to vidím, cítím.... někdy je do dobré, někdy lepší, někdy i špatné... :o)), ve většině případů se nevracím, protože ten okamžik , ta přítomnost je pryč ... tak jen tolik můj postoj ke psaní haiku, mějte se všichni fajnově a pište haiku

To je vážně milá situace. Trošku mě tedy navedl prolog. I kdyz, proč podceňovat vlastní důvtip. 

Velice se mi líbí přesah prvního verše - přímé řeči. Už se vidím v roli rodiče, jak dítě upozorňují, ať na nic jiného nesahá, že ta smůla je pro tuto chvíli pouze a pouze jeho:)

Kdysi jsem někde četla, či jsem byla upozorněna, že by se v haiku nemělo vyskytovat nadmíru sloves. Zřejmě kvůli plynulosti při čtení. Zmiňují spíše jako otázku, neboť zde vidíme hned tři a nikterak mi nevadí. 

A forma? Klidně bych dala i na dva řádky. Protože tu první část si potřebují přečíst rychle, rozverně celou, než nastane ozřejmovací, situační zlom. 

Cítím, jak voní:)

Můro, já jen interpretuji, co řekli jiní. Řekli také, že některé překlady do jiných jazyků právě formu 5 - 7 - 5 příliš nectí. Dokonce prý jim tyto překlady byly doporučeny jako příklad. Ale to je koneckonců jedno. Já nechci něco rozmlouvat přesvědčeným. Jen bych podotknul, že např. překlady z čínštiny prošly podivuhodným vývojem. A stejně dodnes nikdo nemůže tvrdit, že jeho postup je správný.

Safiáne, i překlady předních českých japanistů (Miroslav Novák) drží haiku ve formě 5-7-5 

Hiroši Koši - Studí na dotek/Oblýskané sedátko/ve zpovědnici

I pan Líman vnímal formu 5-7-5 v našich podmínkách jako fungující. A  jeho vlastní haiku texty jsou často psané právě v klasickém formátu.

Formu 5-7-5 respektuje ve svých textech (alespoň v těch, které mám k dspozici) i japanolog Jakub Zeman.

Na tohle téma jsem Ti obsáhle psala u textu Gory, kde ses ptal stejně nebo obdobně.

Třeba je svým způsobem podstatou české zpřísnělé varianty i urputnost snah vejít se do nemožného a borovice potom kleč.

Ten text znám taky.

Trochu jsem se zajímal o hustotu češtiny a japonštiny a překlady haiku. Bylo mi řečeno, že poměr slabik  je zhruba 1,5 až 1,9 : 1, což dokládá i překlad haiku "Zapálíš-li oheň". K významům slov je v japonštině třeba přičíst významy, které obsahuje kombinace obrázkových znaků. Z toho vyplývá, že čaiku by mělo mít jiná pravidla než haiku. 

Pavle, někteří kamarádi píší haiku zásadně volně. Pravidla je příliš svazují, jejich texty jsou vynikající. Mě většinou těší práce s naplňováním formy, ale někdy trvá měsíce, než přijde nápad jak text doladit, aby působil přirozeně.  Občas ale přijde situace, kdy vím, že cokoliv bych přidala, bylo by navíc.

KK... postřižiny, už došlo i na haiku :)

Nebudu jakkoli řešit formální stránku. Nevím, kde má meze volná forma literárního žánru. Líbí se mi, jak je to nabyté radostí ze života, nic tomu nechybí ani nepřebývá. Napadá mě, že mě podobné věci, taky sem tam přijdou na mysl a že je pak pokazím tim jak je tvaruji do 5-7-5.

Dávam si otázku, či by som uhádol autora. Ale páči sa mi táto šibalská poloha. 

To se mi stává, ale s určitými místy a situacemi. Je to na palici. :-)))

....jé....kolik já bych měla otázek.......*/****************

Zajímavé... záblesk "minulých životů"?? :-)