Monáda a dyáda

Ztotožňuji se s názorem, že vyhnání z ráje je symbolickým vyjádřením nabytí vědomí smrtelnosti. V křesťanství se nesmrtelnost obnovuje přijetím Krista. Tím vzniká vztah mezi odpadnutím (Adam) a návratem (Kristus). Ač mám nejblíže k Taoismu docházím mezi evangelíky (je to pro mne zajímavé srovnání a mám tam přátele). Vyslechl jsem tam jedno velmi zajímavé kázání o Jidáši, po kázání jsme se s kazatelem shodli, že Jidášova zrada musela být součástí Božího záměru. Odpadnutí od Boha a návrat k němu, je podle mne příběh lidského života a je obsahem všech velkých náboženství a taky některých Tvých velmi dobrých básní.

Radovane, trochu jsem ten osmnáctý a devatnáctý řádek upravila, teď je to snad sourodější. A jestli myslíš obsah, je to taková moje osobní hereze, pochybnost o tom, že ochutnání plodu ze stromu poznání dobrého a zlého podléhalo svobodné volbě. Já myslím, že jsme žádnou svobodnou volbu neměli. Bůh rozděluje: nebe/země, světlo/tma, den/noc. Případně hmota/antihmota J. Tedy tvoří dualitu. Ta ještě není chápána jako dobro/zlo.  Otázka je, proč Bůh vložil do ráje strom poznání dobrého a zlého. A Kazatel vlastně tvrdí: je čas dobra a je čas zla. Jako by zasazoval obě polarity do legitimního rámce/jednoty. A opět otázka: k čemu Bůh/člověk potřebuje zlo?

Díky moc:)

Přijde mi to trochu nesourodé. 

např.: první 3 verše, které jsou parafráze nebo vývod z Genesis nenavazují na slova knihy Kazatel. Je to tam jakoby nahozené, něco jako proklamace. Pro mě (osla) by to chtělo nějaký oslí můstek.

Na druhé straně to vede k přemýšlení, co to jsou plodové temnoty ráje, jestli tma v děloze matky ..., a i k dalším zamyšlením.

celé je to pěkné. A některé části vůbec super :-)

Nekomplikuj konec. Něco jako rada

hodně dobré, tip