S7 28.10.2020

Rikam si, jestli ta strohost byla dusledkem te litosti hranicici s pocitem viny. Mrazive. Dobre napsane, ale lyrictejsi veci se mi od Vas libi vic. ;) S.F.

Mi to evokovala pasáž z mé oblíbené knížky, kterou jsem tady u jedné své věci použil jako prolog. Jde sice o srovnání jiných záležitostí, z jiné doby a z jiného prostředí, ale určitá analogie se nabízí:

"Ty si, Fulčume myslíš, že všechno víš, jenže nerozeznáš rozdíl mezi nepohodlím a problémem. Když si zlámeš vaz, když nemáš co jíst, když ti hoří dům - tak to je problém. Všechno ostatní je nepohodlí. Život je nepohodlný. Život je hrbolatý.Nauč se rozlišovat mezi nepohodlím a skutečnými problémy. Dožiješ se vyššího věku. A taky nebudeš otravovat lidi. Dobrou noc"

(Robert Fulghum: ACH JO)

Možná schematické, ale jak účinné, falešné a proradné. Záměrně vynechaný počátek příběhu. Vždyť ženská lyrika sotva přizná ženský způsob týrání. Před ním je muž naprosto bezbranný. Ženská by ho raději nechala hodit milion do kamen, než by třeba něco málo klápla k věci. Zbývá mu jen těch pár facek, ubohé svědectví jeho bezradnosti a prohry. Mluvit tady o silné výpovědi je opravdu přehnané.  Podobné texty se tváří, že líčí střet anděla s ďáblem. ve skutečnosti jde o střet dvou ďáblů a těžko určit, který je horší.

Mám z ní dost podobný pocit jako Rendl. 

To je tedy silná výpověď. Musím teprve řádně vstřebat.