nic nám nechybí dokud nám to někdo nepoví

    Hodila by se mě chaloupka s těmi panáčky, abych věděl jaké bude počasí, protože satelity to evidentně nezvládají.
    Musel bych jít ven
    Ale já nikam nejdu.
    Rozhodl jsem se trucovat.
    Někdy je nutné užít si tohoto slova se vším všudy.
    Co kdybychom si trochu zazpívali?
    Nějakou od podlahy.

    Z chaloupky vyšel dřevěný panáček s ohořelou nohou a začal tleskat.
    Na hlavě měl čepičku z lístků marihuany.
    Trochu šilhal.
    Trochu se kreslil svým vlastním pohybem.
    V novinách psali, že se zapálil sám.
    Médiím se nedá věřit.

        K nebi se vzneslo osm havranů.
        O jednom z nich nevěděla ani Božena Němcová.
        Nebo si ho spíš nechala pro sebe.

    „Potřebujeme zvýšit populaci,“ řekl jsem a napil se z láhve rumu.
    „Je nás málo.“
    ...začal jsem hořet...