Dotaz mrtvého lesa

Děkuji tu všem za zastavení a přeji jen to nejlepší i v tomto roce.

 K některým obsáhlejším komentářům se ještě někdy během ledna vrátím...

 Mějte se pěkně...

Líbí se mi myšlenka, moc, ale kdyby byl rafinovanější rým. Muj pocit. Svázat báseň do tvaru luční kytice, ve které pořád fouká vítr, je strašně těžký. Pro mne tedy určitě.  :)

HLAS

Bez ohledu na zimu si dovolím vyjádřit spokojenost s tímto dílkem.

Revírníku, děkuju za příspěvek k polemice, souvidející s obsahem básně!

Nevím přesně proč bych měl, ale jestli se po mně chce, abych k dílu něco připodotkl, tak jen to řeknu, že na hodnocení básní se necítím, to v žádném případě. Když řeknu líbí se mi, tak je to hodně málo, takže k ničemu. A ona se mi doopravdy líbí.

Jak je to s tématem - jak píšeš, CHT, mrtvý/nemrtvý, les/stromy -, tak to je za posledních pět, šest roků všeobecně známá a sdostatek v obecném povědomí zažitá historie a moc k ní nemám co dodat. Leda, že ji v samém zárodku zavinili naši lesničtí předchůdci a vlastníci lesů. Tím, že dávali přednost výnosu z půdy (žádané smrkové dřevo v monokulturách na nevhodných stanovištích) před zachováním její úrodnosti a zdraví. Jednou se to nevyplatilo právě před sto lety zhroucením celých lesních oblastí po holožíru mnišky, a teď podruhé, když se z toho hrdý tradiční lesnický cech tenkrát vůbec nepoučil (nanejvýš jen, jak les chránit proti mnišce, a stejně se tu a tam znovu objevovala a musela se hubit leteckým postřikem), a tak po těch sto letech dorostly na holosečích po mnišce nově založené smrkové monokultury do věku, kdy stačí trocha klimatické nepřízně, ta smrky oslabí, a je tu lýkožrout, který má staré smrky se silnou borkou nejraději (na takových se přirozeně udržuje všude v přírodním lese, jenže ten je převážně smíšený, a tak mu kůrovec jen pomáhá ve vzniklých světlinách se přirozeně obnovovat). No a teď zbývá jen doufat, že se vedle pokrokových lesníků (kterých už na štěstí i u nás podle evropských vzorů nadějně přibývá, musím zaklepat) i ten konzervativní lesnický národ konečně naučí, jak se k budoucnosti lesa po takové katastrofě postavit.

Možná jsem ke svému cechu trochu ostřejší, ale to je tím, že se nemůžu smířit s naší zastaralou lesnickou politikou pod ministerstvem zemědělství, která tu má stále hlavní slovo. (Jako CHT, taky bych lesy raději viděl pod MŽP, to se ale asi nikdy nestane, bohužel).

Hlas

Hlas

Hlas.

Hlas

Hlas.

CHT, díky za diskusi... posílal jsi avízo revírníkovi? Jeho názor na téma, jak jsi je naznačil, by mohl být zajímavý pro všechny čtenáře i tvůrce básně...

Hlas!

hlas