Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVčera ve Wroclavi
Autor
annnie
Včera ve Wroclavi úterý 28.5.2019 ráno
Wroclav je takový malý tichý Berlín,
poklidný a měkký jak řeka Odra, co ho půlí.
Přecházíš zelený most
a červený most
a jsou to jen malé půvabné mostíky,
takový drobný (dů)vtipný kontrapunkt,
kterým milí a uvážliví vratislavští občané
kdysi na milém a uvážlivém začátku 20.století
skromně doplnili
všechnu tu gotiku, baroko a klasicismus okolo.
Zamilovaní z celého světa na nich zamkli své zámky,
zatímco ty tu naopak odemykáš své srdce i mysl -
- tak, jak se to na cestách stává...
Na ostrově uprostřed města,
kde stával středověký hrad
je kostel za kostelem
a chrám hned vedle kostela
a před kostelem – kostel...
A všechny jsou otevřené
a ani jeden není prázdný.
Vstup do katedrály z červených cihel
tu hlídá lev s tlamou lvouna -
zdá se, že dávný kameník
(bůh mu to přej)
moc zkušeností se lvy neměl
(a bůh to přej i středověkým lvům) -
a ruce věřících
a ruce nevěřících
a ruce větru
a ruce deště
a ruce slunce i mrazu
mu za ta staletí
kousíček po kousíčku,
nenápadně,
vrstvičku po vrstvě
ohladily hřívu
s bezstarostností lazebníka sevillského,
tak,
že mu z ní dnes zbyl jen pěkný mikulášský plnovous.
A tak lev,
zbaven své největší pýchy,
vzdal se nakonec své majestátnosti
(ostatně co s ní po všech těch morech a válkách)
a s velkorysou shovívavostí moudrých starců
dívá se na mne
přehlubokýma
kulatýma
očima
a mlčky se dál nechá hladit.
A pravda je,
že když jsem ho políbila
na rypouší tvář,
pocítila jsem na rtech
překvapivou kamennou něhu
a za víčky
někdejší lví sílu
a středověkou vášeň.
25 názorů
Silene, díky moc za obsáhlý koment i za upozornění na chybu. Opraveno. Jsem ráda, že jsi zaskočila. Pá a.
Ony ty tvé řádky mého čtenáře nakonec překecají. Poslední sloka mi připadne podstatná, možná svou intimitou právě nejvíc přitažlivá, činící z pohlednice osobní snímek. (Ne, příliš ohlazuji, pracují na něm i jiné momenty v textu.)
Váhám s (dů)vtipem, asi takto: osobně proti dvojslůvkům, dvojvýznamům v textech vlastně nic nemám, tady je dobře začleněný, spíš že na jiných místech takové hračky ochotně rozkecáš/rozpovídáš do větvení, nepřekrýváš -- a tu najednou lups. Zaujalo mě to. Každopádně závorek slovní variabilnosti spíš jako šafránu, představa, že by jimi byl osetý celý text, se řadí k těm z děsivějších.
uteklo, cit.: Na ostrově oprostřed města
(snad se nejedná o záměr vpravdě ďábelské hravosti)
Milý Kaji, já tam byla loni poprvé v životě... A viděla jsem jen pár měst, ale zrovna Wroclav se mi líbila moc - je široká a vlídná jak lenivá kočka, co chce pohladit... Tak ať ti to vyjde a.
Zeanddrichu, děkuju a Wroclav doporučuju. Já v ní bohužel měla málo času, ale i tak mi vlezla do srdce. Též přeju dobrej novej! a.
Zeanddrich E.
03. 01. 2021A musím ještě podotknout- už ..dlouhá léta se chystám, že se do Vratislavy (založené navíc údajně naším králem) podívám (zatím snad jen jednou -cca před 15 lety- jsem ji projel busem :) ),..., a pořád mi to nějak nevychází; -teď mám novou motivaci!
-A také Ti ještě přeji vše dobré (nejen) do roku 2021 :)
Zeanddrich E.
03. 01. 2021Hezké to je -a opravdu živější než fotka či obraz :)
Annnie, když dokážeš políbit lva na rypouší tvář, tak si jako Kočkodan s lachtaním kukučem začínám také dělat nesmělé naděje. Nechtěla bys pocítit vášeň 21. století? (smajlík s můstkem i korunkami)
Lawenderr, musím si to asi přečíst znova. Let´s give peace a chance :) :) :) a.
Alegno, ona tu, myslím, tahle kategorie je, ale úplně asi nezapadnu ani tam... Ale možná ještě chvíli budu zkoumat písmácký volný verše a pak se třeba přesunu tam... Uvidíme... Díky za navigaci a vůbec že ti stojí napsat, žes to četla ráda. Pá a.
škoda, že tu není kategorie poezie v próze, bys tam zapadla jedna báseň, ráda jse četla :-)*****
jéééé - Otok nikdy nebyl ve Wroclavi :D Původní nápad byl Na východ od ráje ... a pak už to šlo samo, kam, nevím :D Možná, že jsem přemýšlela, proč neumím napsat víc slov pohromadě, aby se na vzájem dokázala udržet ... :) Míííír -peace & law
Radovane, děkuju. Já na tom, že píšu poezii, vlastně nijak zvlášť netrvám, jen se mi to zdá jako nejvíc odpovídající vřazení. Ale jako kontrapunkt: občas mi lidi "vytýkají", že jsou mý texty "moc poetický" :) :) :) No nevím, jestli se radši nedám na vyšívání...
Lawender - milá ještě-ani-ne-přítelkyně-a-bohužel-už-odteďnepřítelkyně, tak jsem to pochopila špatně, že ti to připadá jen jako nabubřelý nic? Totiž já bych ti to nijak nevyčítala, kdyby ano - máš naprosto právo myslet si cokoli. Možná jsem si teda mylně vyložila Otok... Tak promiň... Pá a.
s´mě teď docela urazila ... a nejsi můj přítel! :)
Ty máš vzpomínku, já čtu a pinknu zpátky pocit, víc neumím. Jen, že básnička není jen vyprávění (vyprávíš moc hezky) - básnička je trochu i kouzlo :) však víš, - odteďnepříteli :D
Radovan Jiří Voříšek
30. 12. 2020Přijde mi to na víc místech spíše jako popis a asi v vpůlce textu jsem si byl jistý, že napíšu - moc poezie v tom nevidím. Ale zase to nebylo napsané tak, abych to nedočetl. A dál najednou (aspoň pro mě, méně všímavého) poezie začala vykvétat.
Lawender, díky za tip - ale prosím, pokud se ti to nelíbí, nedávej ho. Opravdu neočekávám, že budu dostávat tipy za vtipy, za debaty, za přátelství a tak podobně.
K tomu závěru: já to sama z hlediska "veřejnýho" textu považuju za problematický, ale potíž je, že ta vzpomínka nad tím je příliš silná a chce se to tam mermomocí udržet :)
ještě - ten konec mi přijde děsně usazenej (na zadek) spíš než vášeň ... ale zase jen pocit, že by šlo víc
a tip :)
Kdybys napsala - dírama - ani bych necekla :) Ale neber to vážně, jen si tak přemýšlím ...
moc pěkný. Jde z toho cítit vnitřní prožitek :-)
Nerozebírala bych to na součástky
No ty mi dáváš! Musela jsem se hodně hluboce zamyslet a vzpomněla jsem si: ty oči totiž byly stašně zvláštní - dvě hluboký kulatý díry - a takhle mi to "kulatý" přijde jako zdůrazněný. Ale jestli jsem to udělala uvědoměle nebo úplně mimoděk, to už si nepamatuju.
Jak jsi už možná pochopila, většinou píšu, abych si něco zapamatovala, tak jako jiný si to fotěj nebo malujou. Mám špatnou paměť a tahle forma mi umožňuje zachytit obraz i emoci líp než deník...
Já si sice ráda hraju se slovy, ale v zásadě (jak jistě vidíš) se snažím bejt spíš srozumitelná a jednoduchá, krásnejch metafor, myslím, vůbec nejsem schopná. Neodpovídá to mýmu naturelu - ale ráda je nacházím v textech jinejch autorů.
Díky za tvůj zájem!
přemýšlím, proč máš očima pod kulatýma - to zalomení mi nepřijde funkční, nikoho nepřekvapí, že očima - kdyby káděma na ryby ... chápala bych alespoň, že nechápu :) - ale čtu dál ...