Písmák Křídla papoušků
Větvím stromů
vyrašila křidélka
chladná tma
je vymalovala do barev papoušků
Noře Vláškové
Votvorech ementálského sýra
partyzánka je nazývala mýtinami
hráli lidé volejbal
vykopávali brambory
Dandy
Po domě se mi rozptýlily
veliké, mlsné kočky
Při vychutnávání
hebkosti povrchů
Půjdou pěstovat i baterie?
Hraboši se na podzemních dálnicích
občerstvují žárovkami
Lidé odšroubovávají
opatrně ukládají
Umělé vánoční stromky
Lidé kladou do podzemí
prohlubně údolí
i klenutí oblohy
Po zdech domů
Indian Jones a pan Pilates
Při vzlétání
se bublinka vodováhy pohybovala
od pupku ke stydké kosti
Když se letadlo vyrovnalo
2.0 DOHC
Přicházejí
vstřiky jim ihned plní válce
Motory se postupně rozjíždějí
oni se začínají trousit
Včely města
Sanitky koulímodrýma očima
navrch hlavy
Na louce města sbírají
pyl raněných
Leknín v klopě tančícího vodníka
Zvody se páří
na zrcadle hladiny
se vlní páry
Páry se páří
Ufologův vývar se zeleninou
Krájím kolečka mrkve
hranoly celeru
houby
kutálím kuličky hrášku
Žluté dada
Mezi podpatky a špičkami
zvednutých lodiček
necháš protékat
husí krk vysavače
Gerasa v Dekapoli
Přes zlatý sluneční kotouč
běží houf bílých andělů
Dívají se
na křivé zrcadlo země
Frankenstein
Cihlář krájí
kusy masa země
peče je vtěle cihlárny
Zedník marinuje
Osvícení na Střížkově
Apoštol Jakub
oslněný světlem
zasažený zvukem
překvapený
Plavba na vlnách letokruhů IV - hry
Lidé rozestavují figurky stromů
po šachovnici krajiny
břízy jsou první na tahu
dobývají palisádu
Plavba na vlnách letokruhů III - voda
Ve zpěněné horské říčce
obtékají proudnice let stromu
suky kamenů
dotvářejí kouzlo zákoutí
Plavba na vlnách letokruhů II - vítr
Když si strom začne namlouvat vítr
šuměním mu šeptá do koruny
nejkrásnější slova
Diváci rozsazení po větvích osik
Plavba na vlnách letokruhů I
Kyklop se pročítá
stránkami země
popsanými Braillovým písmem stromů
prst namáčí do zavlažovačů
Archetypy v galerii
Ježíš se prochází galerií
prohlíží si podobizny
své matky
Nachází vnich
Dřevěnoželezné kotvy
Parta potápěčů
se snaží zaseknout
kotvy do dna
Když se jim daří
Metro
Zrodidel podlahy
vagonu metra
se prodírají hlavy pasažérů
jako houby
Plovárna
Neumím vyhlédnout
sám ze sebe
Ostatní se vytratili
zůstal jsem sám sobě
U ticha
Slejzá dospodu
zavřené hospody
ke švábům na pivo
které už nenalejou
Stopy v panenské závěji
Hvězdy blednou
hexagony vloček
se snášejí
na fraktály smrků
Příště napíšu o vaření
Večer zlidí
vystupují barevné postavy
vkukle se otáčkami zavinují
jako larvy
Hra pro odrostlé skauty
Za měsíce a roky
jsi se mi stala
synonymem štěstí
Mám vybrat
Roztržený kostel II
Pod svícnem
tma osamění celibátu
strážení majáku
věže kostela
Déšť se sněhem
Na šedých vlnkách vědomí
tvoří dešťové kapky pochybností
miliony malých terčů
Křižování
Jezero světla
Potok světla
obtéká kameny planet
Vstoupím do jezera
Tvé lásky
Šarapovová vs. Williamsová
Rakety směřují
za citrónovou září
plodů vesmíru
Nebeský rybář
Dožínky
Panenka se slaměnými vlasy
červeným živůtkem
a modrým fěrtochem
se samodruhá sklání
Ježci v kleci
Pomocí ocelových ježků slov
si chceme zprostředkovat vroucí doteky
zároveň nechceme propíchat
prostěradlo dopisního papíru
Květiny a vlak
Uříznuté květiny
lidí ve vlaku
vydechují poslední vůně
Jejich barvy
Vzpomínky na lásku
Na pooperačním
ženského oddělení
amputovaných lásek
uvadlé květiny
Denáry všednosti
Svlažím hrdlo
pár hlty hovoru
Rozbiju prasátko osobnosti
abych měl pár korun sebepřijetí
Řidič autobusu
Jaro
řidič autobusu
přiváží turisty barev
jako předvoj vystupuje
Svatba Nebe a Země
Chrám přírody nasvěcovaný
přes vitráže motýlích křídel
Koruny borovic
zelené koráby
Učím se morseovku
Vystoupili
z Walterova vozu
Ve jménu Xénokrata
je čekal nástup na loď
V zahradách
Zpytlíků zahrad
oči vybírají
mezi jahodovými bonbony tulipánů
a vanilkovými narcisů
Silueta od tety
Chtěl jsem namalovat
Tvoji siluetu
neměl jsem ale co vymačkat
na paletu
Modř svobody
Mám dost sil
ber si, kolik potřebuješ
darovaného neubývá
Máš problémy se sebepřijetím.
Duben měsíc bezpečnosti
Nebeský strážník
vyzývá podzemní řidiče
k dechové zkoušce
Za časného jara
Tři sestry a opojná pravda
Jak zněl plán pro následující víkend. Nejdříve jsem měl vystoupil jako maskot ve hře pro děti, kterou jsme pořádali v rámci našeho křesťanského sboru se dvěma sestrami. Následovalo divadelní představení, kde vystupoval můj nejmladší syn. Večer jsem se měl zúčastnit poetického večera, na který jsem pozval další sestru ze sboru a dva bratry z křesťanských chlapů.
Smíření
Propocené popruhy
mechanismu světa
k zapřažení
k trpnému sunutí se
Aprílové počasí
Sluneční panenka
přitlouká španělské nápisy
na pranýř chuťových pohárků
Dešťový panáček
Javorové cukroví
Cukrář Jaro
rozlévá zelené těsto
do forem listů javoru
Trouba Podzim
Opožděné jaro na horách II
Náklaďáky šplhají
po vráskách krajiny
jak brouci obtěžkání břemeny
Lyžaři dovádí
(Po)vánoční
Víry padajícího sněhu
prosvěcuje difuzní světlo
sídlištních luceren
Projíždím mezi vyprázdněnými bloky
Předjarní předtančení i podle Františka z Assisi II
Bratr Slunce
se vrátil z dalekých cest
Bratr Slunce
Tě požádal o tanec
Předjarní předtančení i podle Františka z Assisi
Bratr Slunce
se vrátil z dalekých cest
Bratr Slunce
Tě požádal o tanec
Dny blondýnky, noci černovlásky
Dny blondýny
rozčesávají zlaté paprsky
a noci černovlásky
se střídají u mého lůžka
Šplouchá na maják
Ze všech lidí
jsem nejraději s Tebou
Ukazuji Tvým očím
vše hezké
Panenka dívky, která chce vše zvládnout sama
Každý večer
spolu ukládáme
vodopád Tvých vlasů
na tišinu lůžka
V nitrech Blaníků
Mezi štíty domů
pohoří města
přecházejí poslední blaničtí rytíři
zaopatřují vše potřebné
Diamantový dráp
Sedím ve své dřevěné boudě, sženou a pěti dětmi nemáme už skoro co jíst a oheň vkrbu už dohasíná. Všichni vědí, že když uhasne oheň, tak zemřeme. Žena mi něco říká, ale já ji přes všechno trápení skoro neslyším. Naši zem totiž pokrývá věčný led, který nikdy netaje.
Opožděné jaro na horách
Lyžaři dovádí
po vráskách krajiny
jak bublinky v limonádě
v horské hospodě
U ticha
Slejzá dospodu
ke švábům na pivo
které už jí nenalejou
v zavřené hospodě
Modré nebe, slunce zář
Čekali jsme
až proti modři oblohy
vykvete zlatý déšť
Místo toho
Melouny ANO
Sedm Ne
odneslo červené slunéčko Ano
zmého prstu
Všechna Ne
Jsi moje štěstí
Uřízl jsem si trochu světla
když jsi tančila okolo
v kráse bezstarostnosti
Ukradl jsem Ti trochu světla
Všechno se propašovat nedá
Uřízl jsem si trochu světla
když jsi tančila okolo
vkráse bezstarostnosti
Ukradl jsem Ti trochu světla
Ukrajina
Myslím na lidi
jejichž tělesnou schránkou
prochází projektil
Myslím na lidi
Nebe nad Štěpánkou
Z mlhy v mé hlavě
vystupují stromy myšlenek
běžky vyšlapují
bělobu mozkové kůry
Stodola
Ocitli jsme se
na protilehlých koncích stodoly
Trpělivými slovy
odtahujeme starý nábytek
Indiánské psaní z tábora
Jak Tě mohu zahřát
když jsi tak daleko
a já mám kdispozici
jenom pár písmen.
Společné psaní
Psali jsme
dřevěnou tužkou
kovovým perem
i na plastové klávesnici
Šachová konspirační teorie
Bydlíme naproti
paneláku sosmi sloupci balkonů
o osmi patrech
Při pohledu na něj
Změna
Instrumentářka Zima
obléká chirurga Krajinu
do sněhobílého pláště
Anesteziolog Mráz
Prší
Déšť nesměle přešlapuje přede dveřmikapky jako mokasínyrachtají v oblázcích cestičky
Déšť v tmavém oblekudéšť s dobrými způsobychci se ocitnout v přítmíjeho náruče klidu.
Déšť nesměleťuká na dveře dušemám ho pustit dovnitř.
Spící černoška
Ráno
vzelené síni
se šedým stropem
nachytám silnici vnedbalkách
Groteska
Rodiče se rozvedli někdy okolo dvacátého roku mého života. Následovalo období, kdy jsem se vůbec nestýkal s otcem. V tom čase se mě matka snažila nahrazovat a dohánět otcovskou roli. Pokud se to nestalo dříve, tak mi v tom čase koupila hromadu kondomů.
Moře naděje
Moře naděje
živí přílivové elektrárny
našeho bytí
Moře naděje
Slunovrat
Putujeme tmou města
ve slunovratu
Na tvářích domů
hrajeme pexeso
Pondělní
Ztroskotal jsem
na skalisku osamění
Přelomený trám
mého života
Oči ženy II
Podruhé jsem si vypůjčil
Tvé oči
tentokrát projevily touhu
podívat se na sebe do zrcadla
Něha s jemností per rajky
Království za Něhu
jež chladne na sněhu
na oslovení: „Něho“
nezvedá se z něho
Něha zamrzlá v pubertě
Dívám se zokna
jak na parcelách taje
porcelánově bílý sníh
Krajky zvězení
Oči ženy
Bez dovolení jsem si vypůjčil Tvé očiDíval jsem jimi na zajatce předsudků o ženáchjak se k nimmarně snaží propítjako by utíkali z věznice vždy a vždy přistiženihlídacími psy kocovin
Oči se zeptalyzda mohou dostatchvilku volnosti
Když jsem dovolilzačaly stříhat krajinujako by to byla látka na šaty
Nejdříve se jim zalíbilažlutá róba z řepkyse zelenými pšeničnými záplatami
Dáša
Povídal jsem Dáše o dávných zážitcích z hor, o tom, jak jsem se poprvé setkal se slovem „kurva" i o tom, že jsem si je nesprávně zapamatoval jako „kurvaňa“ a se zaujetím si je opakoval pro jeho zvláštní zvukomalbu, tajemnost, aniž bych tušil, co znamená. V mém nepřítomném prožívání mě přistihla postarší paní a trvala na tom, že půjdeme za rodiči a že se jim to bude referovat.
Zimní přítmí činilo mé bytí ve městečku obzvláště cizí. Uvědomil jsem si, že nevím, kde jsem.
Přesýpací hodiny
Znádobek skel brýlí
se přesýpají pohledy
do košíčků podprsenek
Zvednou mě zdeky
Ředitel ZOO aneb co bych dělal na místě ředitele ZOO
Na začátku své kariéry bych jako první pavilon postavil malý domek asi s20-ti terárií po různu propojenými průsvitnými hadičkami. Tento pavilon by sloužil jako příbytek pro mravence lesní. Vprvním teráriu by byly listy, ve druhém jehličí a ostatní materiály na stavbu mraveniště. Třetí terárium by bylo na potravu.
Karlův most
Prostitutky
kamenné svědkyně nedorozumění
mezi mužem a ženou
Prostitutky jako patníky
ŠTYRDA A DVOJDA
Kapitola 1
ZAJÍMAVÝ MAZLÍK
Štyrda šel na výlet. Pršelo. Štyrda si přemýšlel. Najednou uviděl slimáka.
Van Gogh
Vyprázdněná prostranství života
se táhnou do všech stran
pozdní večer
vnich nechává vyklíčit ticho
Od kadeřníka do restaurace
Kadeřník podzim
barvami studených rán
melíruje koruny stromů
teplými barvami
Laponsko
Chtěl bych se vydrápat
na hradbu času
nepořezat se
o ostří dní
Vodník
Zatímco se ostatní
v přítmí hebce milují
podvolují se měkkosti
má láska je jako ostří nože
Vyvolávač deště
Sklánějící slunce
umírajícího soumraku
ukusuje ze štítů domů
Přítomnost se stala vším
Královna podzimu
Ve žlutobílých šatech
shnědým páskem
jsi jako průzračný
podzimní den
Kostnice ve dřevníku
Celý den
spolu řežeme dříví
ruční pilou
Za plotem procházejí
Ochočení lidé divokých koní
Vohradě divocí koně
sivá, grošovaná i vraná ticha
půjdou ochočit.
na jaké uslyší povely.
FC Barcelona
Vparách purpurové barvy
nastoupí ve formaci
2+2+6+brankář
hlídající počestnost manželky
Dávná přítomnost neznámého člověka
Nenosím černé oblečení
a když svítí slunce
nezdržuji se ve vězení interiéru
Lístky černého stromu
Tekutý plamen
V korunách stromů
je rozesazeno
dvanáct zelených měsíčků
na rybářských prutech
Gaia a Chronos
Čas
svislost topolů
směřujících knebi
ze břehů rybníka
Zaspalá Venuše
Z loděnice koruny stromu
se snáší žluté koráby
dopadají na zčeřelou hladinu
Rybník
Svatojánský večer
Za okny se modrá šero
rozsvěcí se první hvězda
voní tráva a prostor
Všude okolo nás
Pod vánočními svícemi jírovců
Do mého zorného polevplouvají Tvé bokyvlní se při rejdovánímezi bójemi kavárenských stolků
Vnímám jemné vrněníjak se výhybky přestavujípouští Tě na první kolejtekutého nádraží mého srdce
Touha roste jako nafukovaný horkovzdušný balónvyplňuje prostormezi korunami jírovcůnedbá na zapálené svícejejich květenstvíSkleněnky očínávštěvníků kavárnyse upínají k našemu stolkujako k důlku
Zvedáš jednu nazelenaloupovrch Ti zrcadlísouhvězdí mého vesmíruna klenbě balónujako v planetáriu
U řek babylónských
Posadil jsem se kpotůčku
Tvého mlčení
díval se do chladné vody
a na žluté, okrové a světle modré
Studna ve skalách
Ulehl jsem do trávy
a okolí se přestalo točit
Vše jsem dospal
jako by mě do vody hodil
Perfect day
Uklidnil jsem se. Opět jsem našel trochu pevné půdy pod nohama. Vystoupil jsem zrůžového oblaku Lásky k Mercedes. Před očima mi defilovali podivíni Manipulace, Narcismus, Iluze, Touha po vlastnění.
Za katrem
Kasaři
chycení při vloupávání
do trezoru nevědomí
sedí ve vězení knihoven
Adamové vyhlížejí Evy
Vítr listuje atlasem
map denních obloh
s přeskupujícími se
kontinenty mraků
Včelí královna
Trubci tě obletují
jako andělé
abys mohla
rodit okamžik za okamžikem
Vláha pro Afriku
Po nebeských kolejích
jezdí vlaky plné obilných krup
kapek slunečnice
vloček máku
O rozhovoru
Sbírám zbytky
poztrácené důvěry
Vrozhovoru sTebou
mohu zakusit neznámé
Vykradený trezor nevědomí
Ledová ostří
okvětních lístků na oknech
zkrvavují tvář jitřenky
Vánoční ozdoby
Zima v Yosemitském parku
Nahý strom spí
Vložnici sněhu a mrazu
se leskne
studené zrcadlo hladiny
Machu Picchu
Pod omítkou tuším cihly
sestra Hlína
nám stojí jako zástěna
za poslání do sauny pece
Smí mít cosmo girl pihy?
ROZSVĚCENÍ A ZHASÍNÁNÍ
Stráň se zhlédla
vkráse noční oblohy
ráno poprosila lampáře Slunce
Výhled do zeleně
Láska je sladká
jako čokoláda
která se jí
místo chleba
Pohled světoběžník
Zasypaný pod lavinou
bílých pokrývek
marně vyhlížím šlépěje
Malého prince
Stromy v proměnách roku
Líbí se mi dnešní čas
kdy pukají pupeny
stromy nasazují první listy
jako figurky Člověče, nezlob se
Zrzavého bárky na pobřeží II
Koráb modrého auta
uvázl na mělčině návsi
Po chvíli od něho odrazily
dva záchranné čluny
Okamžik a chvíle
Vítězná chvíle skrývávětšinu předešlých okamžikůdostanou od ní svůj smyslVítězná chvíleje jako ty předešléjsem stejně obyčejnýale vidím z nívětšinu jejích sourozenců
Ze sršně takového okamžikuvyhlížím včelky chvilek ostatníchjak snáší med štěstído úlů sebepřijetíV mém okamžikuse mluvčí tělesnostikonečně dostává ke slovu
Když se sejdoumůj okamžik a Tvá chvílemohou ve škole vyučovatnaši společnou budoucnost.
Zlatozelená signalizace
Zvrátil jsem hlavu dozadu
začal se topit
vmodři oblohy
Zvrátil jsem hlavu ještě víc
Nema vise sunca, nema vise meseca
Kdo je ten bruslař
který škrábe nebe
čárami letadel.
Jak domorodci na poušti
Blízkost
Vyslechnout Tvůj nesouhlas
nepřerušovat Tvůj pláč
pomoci Ti s Tvou prací
družit se s Tvojí cizotou
Vidíme stejně? Dávné setkání
VIDÍME STEJNĚ.
Když mlčíš
jsi stále se mnou
Nejvíce na nejobyčejnějších místech:
Smetanova Vltava
Orchestr mého vnímání
se ladí
aby nastudoval
skladbu Tvého bytí
Pěšina za láskou
Pěšina za láskou
vede krajinou
ve které jsem se dlouhé roky
tak rád schovával
Hasiči z kraje Josefa Lady
Když jsem byl malý, jezdili jsme každý víkend k dědovi a babičce. Pamatuji se teplé, slunečné dny, které se potápěly vmoři času. Chodili jsme nakupovat do plechového konzumu. Zatímco otec vkládal zelené a hnědé pivní láhve bez etiket do tašky, houpal jsem se na železné tyči před krámem.
Smíření s paní Alenkou
Jásám, protože mám konečně opět volnou svoji garsonku.
Poslední podnájemnice má vobčance jméno Alenka. Podle ročníku narození mi vyšel věk 79 let. Neplatila mi.
Aprílové počasí
Myšlenky, vločky
se snáší na mou hlavu
krásné, ale studené
Lidé v blázinci
Zrzavého bárky na pobřeží
Jsme jako loďky
na Velkém Dářku
Ze střechy Evropy
z hlavního rozvodí
Luštění
Ztracený v lese
psychologických interpretací
jsem vyluštil křížovku
své mysli
Čas a Trpělivost
Čas se dovlekl
přes poušť
Přiblížil se
k orientálnímu městu
Soutěž v zrcadlení
Bílá Krajina
jemně grošovaná
Bílá Krajina
veliké zrcadlo
Žlutá a černá, bílá a červená
Oči
hladoví tygři vědomí
pruhované mundůry vězňů
přechází za pruhy mříží
Svatba vyvolala rozvod
Mám mnoho bratranců a sestřenic z matčiny strany. Skoro všichni měli svatbu. Většina ze svateb proběhla ve venkovském prostředí, v těsném sousedství bydliště mých příbuzných. Toto byla jedna z nich, zdaleka ne první.
První láska?
Bydleli jsme na Pankráci. Rodiče měli dost prostoru, a tak se zajímali o paní učitelky vJeslích. Byli spokojeni. Jedna se jmenovala Albína a byla to zažraná odbornice, pravá profesionálka.
Slabost jako síla
Slabost je mé dvojče
parťák pro každou špatnost
nedáme bez sebe ani ránu
Koupeme se spolu
V sousedství Nebeského statku
Ve vůni hlíny pole
vsousedství šumění lesa
se rozpadá stodola
mého života
Bílá imprese II
Němé odlesky
studeného slunce
na okenních tabulkách
opuštěného domu
Teplárna
Nad hlavou
plují barevné obláčky
pravd, co nám
zpod svých sukní
Milovník zimy
Když vidím
přátele vrozhovoru
pálí mě osamění
Přiznávám se
O zlaté rybce
Vmrazivém soumraku
pod horizontálami mraků
se zkřehle zvedá
postava muže
Živobytí
Muž otevírá dveře
slota zvenku je rozrazí
muž nese plný koš
sněhem obaleného dřeva
Láska mého ex jako Popelka
Byla jsem sama doma. Někdo zvonil. Šla jsem otevřít. Byl to můj exmanžel.
Železniční země
V místě, kde jsem vyrůstal, začínala periferie. Cítil jsem to rozhraní. Měl jsem zakázáno přecházet hlavní ulici s tramvajovými kolejemi, za kterou jsem měl většinu kamarádů. Na naší straně bydlely samé děti lampasáků, pro které byly paneláky stavěny.
Slatiny
Zasněžená hromada
ze které nakladač
odhaluje černou hlínu
Nahoře na haldě
Rozchod
Rozchod je jako zápachz dívčích šatennebo jako smradkdyž se pálí peří
Je to špína za nehtynebo mazlavá špínaz velkých hrnců
Rozchod je výhledna nedostavěný důmpod lešenímpod cáry plachet
Rozchod je jízdanočním autobusemse skomírajícími svítilnamipro klaustrofobika
Mekka západu
Vrcholí vysněná cesta
Mohammeda k hoře
už jen seřídit hodinky
a v bílých šortkách
Kainovo putování
Další porce bílé bolesti
opět bez přípravy
bez dávkování
budu schopen jí unést.
Shořelý den
Jazyky výčitek
plameny olizující
les vědomí
jako zmrzlinu
Vábení k odjezdu
Všechny vlaky
se slézají kmému městu
jako housenky kzelí
Chtějí do labyrintu
Mekka západu II
Vyrazili jsme časně ráno
kufr plný kanystrů touhy
čeká nás cesta přes poušť
s vybělenými kostmi
Žebrání slov
Potuluji se kolem nádraží
Vždy v celou přijede vlak
Už znám některé cestující
Co mi do čepice
Kern
Dávný obdivovatel mi psal, že jsem jeho múza. Psal mi o mé neobyčejnosti: „Stojíš mi modelem a zároveň tvoříš. Máš větší tendenci rozumět tomu, co je podle Tebe tvořeno. Jsi jako o modelka, která je zároveň fotografkou.
...
Tančíme valčíkve čtyřveršovém rytmu
Tančíme okolo postelena které končísvršky i spodkyaby se král s královnoumohli uvelebitpod pokrývku s esy
Do nebes postelezafoukal vítrnese ji po parketovém moři
Když se objeviladvě pohyblivá skaliskalítacích dveřískasali jsme nebesa
Parník a motýl
Jsem zaměstnaná jako pokojská na zaoceánském parníku. Na každého platícího jsou tři členové posádky. Vedení má co dělat, aby mezi námi sjednalo pořádek. Jednou zcest, jak zlepšit situaci zaměstnanců, bylo otevření jednoho ze sálů pro týdenní taneční večírky.
Slast
Ležíme na koberci
ve zhasnuté místnosti
vnímáme rozsvícená světla
daleko venku
Amélie
Potřeboval jsem notebook. Na stáří nezáleželo. Napadlo mě obeslat přátele se zprávou, zda nemají starý notebook knepotřebě.
Kladná odpověď přišla i od Amélie.
Nebe Davidových hvězd
Černé stromy
černá hlína
hněď tlejícího listí
noční obloha
Zrcátka bez zrcátek
Opelichaní kocouři
se na mě dívají
jako na vystrašenou holku
toužící se skrýt
Skladba pro čtyři ruce
Důvod nedostatku,
cosi kovového,
tvrdého a zacíleného,
co zabraňuje všemu ostatnímu,
Kyvadla
Lidské společenství
je jako hodinářský krám
na všech stěnách
pulsují kyvadla
Lásky
Když se odhodlám
podívat se růžovými brýlemi
se srdíčkovými obroučkami
uvidím zástupy krvinek
Bezstarostnost
Mrtvá poezie
se nabízí
jako dětské hřiště
sprolézačkami
Podzimní hazard
Podzimní karbaníci
hrají přímo na zemi
přebíjejí list trojlistem
lípa má srdce
Nymfomanka
V dětství byla zneužívána
proto potřebuje dvakrát denně
vyznat lásku milováním
Nejprve nadšený partner
Vyhnaná kráska
Když taje
když se roztéká
bílá krása hor
Plynou údolími
Setkávání se s krásami
V čase
kdy jsem nedojil každý den
trochu krásy
z krávy poezie
Utekl jsem od manželky k milence
Nechci se dostat
mezi zhrzenost manželky
a milenky
Odcházím k té druhé
Pláč nad rozlitým mlékem
Utekla mi žena
bolest mi otevírá oči
pro vše, co jsem dělal špatně
nebo nedělal vůbec
Zrcátka
Lidé na sobě nosí zrcátka.
Podle toho,
jak ke mně člověk přistupuje,
se vidím vzrcátku.
Metalurgové
Ráno vytáhneš Slunce
Žhavý ingot
A já se nedám zahanbit
Přidám mu paprsky
Výfuky iniciace II
Nemám rád hlasitá auta
svytuněnými výfuky.
Seznamuji svou osamělost
sosamělostmi mladíků,
Výfuky iniciace
Nemám rád hlasitá auta
svytuněnými výfuky.
Seznamuji svou osamělost
sosamělostmi mladíků,
Světlá nebo barevná?
Bůh se podíval
Do šedi oblohy
Řekl si
Že už je dost špinavá
Úplnost, úroveň a úcta
Věděl jsem, že jsem neúplný. Měl jsem zvýšenou schopnost všímat si lidí, kteří na tom byli lépe. Rodiče se mě snažili co nejdéle uchránit od poznání úrovní lidí. Pak jsem ale přišel do světa, kde je používal každý, ať vědomě nebo nevědomě.
Ledy pukají
Vmrazivé krajině
pukají ledy,
opět uvidím
hladinu řeky duše
Tulák po hvězdách
Oldřišek seděl u okna a čtyřbarevnou propiskou ryl do tenkého papíru střihů Burdy. Oknem pražilo slunce, ale on nevnímal horko. Občas vyhlédl ven kde se pod modří oblohy krčily budovy staré nemocnice sneumytými okny. Odpadávající kusy šedé omítky odhalovaly sytou červeň zdiva.
Řeka a motorkář
Jsem jako řeka
umrtvená jezy
příkazů rodičů.
Jsi jako motorkář
Na chvíli
Na chvíli vykročit
zasfaltu na šťavnatý,
zelený trávník
Na chvíli zapomenou
Indické ráno
Úsvit svléká
smuteční šaty
z těla místnosti.
Odhaluje bílou pokožku,
Děvka
Jsem trochu děvka,
trochu pomatenec.
Vmém interiéru defilují
Známí i neznámí lidé,
Střed světa
Chlapi sedí u piva
Na zahrádce na kopci
Každá tramvaj
Zde vyklopí
Semafor javoru
Vystoupila
zpoza kmenu javoru.
Držela jeho list,
aby nebyla úplně nahá.
Cesta za Tebou
Sedím pod schody
Ční do výšky
Plazím se nahoru
Kutálím na zem
Před odjezdem
Melancholie
Prasklá váza duše
Nedoporučená cesta životem
Vede mě podhradím
Horský podvečer
Nemocné počasí
Má teplotu
Jas a teplo
Žene sluneční panenku
Tanec s dívkou v pestrobarevném kroji
Při tanci
Se mohu dotknout
Tvého těla
Jemně stisknu
Múzy
SOCHA
Vysochám podobu dívky
Femme fatale
Dostupné v zamyšlení
Infuze klidu
Vítr roztančí
Květiny na louce
Jejich pyl
Uvede vpohyb
Kde že jsou ty loňské sněhy
Brzdění vlaků
Ohlušuje cestující
Hůře si vychutnají
Tuberkulózní nokturna
Slečna Hortensie
Setkávám se sTebou
Hodnou a krásnou
Mrzí Tě
Že mi záleží na kráse
Příběh rodiny M.K., nar. 1909
Paměti jsou vyprávěné z pozice mé matky
Matka se narodila předčasně, v7. měsíci. Babička uklouzla vsíni a upadla, když otvírala dědečkovi.
Děda se zajímal o stavbu vodovodu, o Sokola, o vše, co nesouviselo shospodářstvím.
Chléb, ryba, loď, moře, smrt
Lukáš
Zázračný rybolov
nastává po povolání.
Padá návrh:
Profil klíče, panorama hor
Chodím po světě
Se svazečkem klíčů
Jako zloděj
Zkouším různé dveře
Osnabrück
Sněhová bělost hor
Se přesunula na stromy
Jízda na motorce
Sex se smrtí
40 dní
Ženy jsem vyměnil
za lokomotivy
přátele zkusím
nahradit knížkami
Okřídlené šípy Karla Maye
Nakládám různobarevná
Auta písmen
Na vagony slov
Řadím je do vlaků vět
Za ranvejí
Umíráním jsem se probudil
Zbanality každodenního
Při poslední cestě ven
Jsem došel na rozptylovou loučku
Krakonoš
Zotavovna Radium
Ve Velké Úpě
Slunce probouzí barvy
Temně zelené stromy šumí
Půst
Snažím se uvelebit
V zredukované náplni času
Po které jsem vlastně toužil
Která mi vlastně vyhovuje
Mžourání
Krásný svět
Za zavřenými víčky
Neradno vyndávat
Nůž rána zrány
Kalifornie mých dní
Vjámě za domem
Kopu odvodnění
Poslouchám vrádiu
Jak by to vypadalo
My a oni
Ocitl jsem se
Mezi cizími lidmi
A oni mě mezi sebe zvali
Byli také mezi cizími
Kytara
Je ráno
A Ty mi přinášíš kávu
Abych se rozpomenul
Na včerejší den
Větrný den
Celý den vítr žene
Mraky písmen na východ
Na rozlehlých stráních
Je svívá zteček stromů
Opilost
Tentokrát jsem tě potkal střízlivý
Bez kocoviny
V sobotním ránu
Nahém osaměním
Ikebana
Osamělý smrk
Dirigent šumění
Sboru lesa
Hustě porostlé větve
Počítání
Ráno vychází slunce
Jako žloutek
Vajíčka ve skleničce
Pak tě vědomí
Domnělá dovolená
Stoupenci nového náboženství
Odjíždějí
Na jeho obdobu
Křížové výpravy
Noci a dny
V kolika nocích
šlo o život.
V kolika nocích jsem
vyměnil život
Nepovedené námluvy
Přicházím ke stavení
Smejkapem muškátů
Prstem přejíždím
Těžce zkoušené dřevo
Ponor
Dvě rybky za skly
Čerň otevřených hubiček
Hřbety odráží paprsky světla
Když se skla odloží
Údolí Bíliny
V zákrutu
Dávné řeky
Zapomenutá osada
Voda se převaluje
Milovník rán
Stal jsem se obdivovatelem
Časných hodin
Kdy ulice voní volností
Vhoštění posledních flamendrů
Cestou na návštěvu
Mám vdomě plno
Nepořádku a špíny
Věci žebrají
O pár mincí
Vodácká
Naše polibky
Odplouvají po hladině
Vlnky
Ty nešikovné servírky
V létě
Stojím před osaměním kaslíků
Dívám se, zda něco snesly
Votvorech se bělá
Vajíčko zArgentiny
Raketa
Vzala jsi mě konečně
Do svého suterénu
A oběma nám bylo jasné
Pro co je rozestláno
Krása nesmírná
Plameňáci samputovanými křídly
Stojí na pruhované noze
Proudem vědomí
Zrozříznutých hlav
Oslovení čtenářů a čtenářek
Probudil jsem se do světa
Plného Manetových
A Lautrecových postav
Uvědomil jsem si
Kdo lže, ten krade
Polykám po lžičkách tmu
Co mi naordinovala
Aby měla dost světla
Duchovní rozměr
Když vyměním
Kostel za nákupní centrum
Ocitnu se v chrámu krámů
Ač je tělo přístav duše
Dědictví
Strýc Podzim
Se ve svém stěžování
Na prolezlost smrtí rozhodl
Že mi předá živnost
Volný
Jsem dítě zpoždění
Můj nejlepší čas
Je na volném povětří
Na nástupišti