Nálady

Je legrační, když rozčilený nabádá klidného: uklidni se. Usuzuji z toho, že jsem ťala do živého a příště zatnu ještě hlouběji. Neměj obavu. Právě jsem vytáhla konečně z pochvy katanu. 

Uklidni se Elino.

Víťo,

tvá psychická labilita už doustoupila tak daleko, že rozmlouváš sám se sebou? Kdyby tady někdo jiný zaplavoval Písmák umělými nicky jako ty, Olda by ho dávno smazal. Ty jsi osvšem zasloužilá živá relikvie, undergroundový Víťo. Můžeš si tady dělat co chceš, i když to občas hraničí s trestným činem.

Ale mně to baví. Baví mě dívat se, kam až klesne narcistický grafoman, který sám sebe považuje za "vtipného" performera.

Ve smyslu uměleckém jsi tuctový grafoman, jakých jsou tady na Písmáku stovky. Vyjímečný jsi úporností s jakou obhajuješ své bezcenné výtvory psané pro nikoho.

V mládí jsem byla rockerkou a dělala jsem si z Karla Gotta jen šprťouchlata, měla jsem na něj stejný názor jako máš ty ve stáří. Když se ale za nebožtíkem Gottem ohlédnu dnes, říkám si s Gustávem Husákem : nebolo všetko až také zlé.

Zdravím Litartsi, mohu se zeptat proč s touto podle jména dámou(Jsme na internetu...Člověk nikdy neví...) ztrácíš tolik času?

Pouze mě zajímá, jestli jde například o váš osobní rozvoj v projevu nebo se snažíte o změnu jeho/jejího názoru...

Osobně si myslím, že je zbytečné vířit konflikt s labilními jedinci. Proto se ptám.

Ve smyslu uměleckém.

Karel Gott byl jen zpěvákem laciné populární hudby, proto měl mnoho příznivců. V mládí měl hlas, kterým svoje fanoušky oslňoval, nic víc to nebylo. A čím byl starší, tím jeho hlas více chřadl.

Vyjímečný jedinec skutečně jsi, jde jen o to, v jakém smyslu.

Karel Gott taky neustále oblboval svět svou sentimentální odrhovačkou ukradenou Alphavillu Forever young a - kde je mu konec ?

Já jsem výjimečný jedinec i fyzicky, stále mlád. S vámi se nedurdím, není proč. 

Dobré ráno, Litartsi. Přeju ti, aby ti ten tvůj hraný klid vydržel po celý den a aby ses nezačal durdit, jak to máš ve zvyku. Dávej si na to pozor. V tvém věku z toho mohou být nejen žaludeční vředy, ale i mozková mrtvice.

Jen jsem zopakoval, co jste napsala o sobě, ne o mně. Já píši vždy v klidu, nerudnu, nebouchám do klávesnice a do stolu.

Litartsi,

ty mě opravdu bavíš. Kdybys tady nebyl, musela byh si tě vymyslet. Piš mi kritiky co nejčastěji, protože se umíš durdit tak báječně jako málokdo. Představuju si, jak při psaní komentů pro mě zrudneš vzteky, bušíš do klávesnice a druhou rukou boucháš do stolu, až nadskakují ta tvá pravítka a ty tvé tužky.    Jen, prosím neopisuj. Ty básničky na nástěnce v domově seniorů byl můj nápad. Tos ještě neslyšel, že opakovaný vtip smrdí ?

V jakém jste psychickém stavu, to je skutečně viděl na vaší práci.

Na nástěnce v domově seniorů by se vaše básně vyjímaly vedle rukodělných výrobků stařenek, jako jsou háčkované dečky pod svícen nebo teplé punčochy, pletené z různobarevných vln.

Jinak váš popis života v domově seniorů je pro děti školou povinné.

Co píšu o sobě ? Ty myslíš, že žiju v domově seniorů a připichuju tam na nástěnku své básničky?

V domově seniorů naříká jen ten, kdo má bolesti, ten na koho příbuzní zapomněli nebo ten, kdo špatně prožil svůj život. Ten naříká nad sebou samým.  ...Ty mi svým komentem asi chceš naznačit, že ty - statečný člověk, nejsi ufňukaný, zatímco senioři strčení do domova důchodců od rána do večela zbaběle vzlykají. ...Byl jsi vůbec někdy v domově seniorů ? Jsou tam lidi jako všude jinde, i když, pravda, mají svá věkem daná specifika. Žijí tam lidé dobří i zlí, veselí i smutní. Že někdo zestárne tak, že už se o sebe sám nemůže postarat, to ještě neznamená, že od rána do večera nad sebou naříká. Často je pravdou opak.

Ale to píšete o sobě, v domově seniorů se naříká.

No právě! V jakém jsi psychickém stavu, to je skutečně vidět na tvé práci.

Na nástěnce v domově seniorů by se tvé básně dobře vyjímaly vedle rukodělných výtvorů stařenek jako jako jsou háčkované dečky pod svícen nebo teplé punčochy pletené z různobarevných vln. 

Ale kdepak, jsem v plné síle a zdraví, žádný domov seniorů. To si myslím je vidět i na mé práci.

Dovedu si předsavit, že na tvém blogu to žije asi tak jako v počítačové místnosti domova seniorů.

Mýlíte se, žiji také na zemi. Píši básně i na blogy, kde se setkávám s názory nezávislých, nezaujatých čtenářů.

Litartsi,

já netvořím velké Umění jako ty. Píšu výhradně pro čtenáře tady na Písmáku a když mi moji čtenáři rozumějí, jako právě v případě této básničky, naplňuje mne to radostným zadostiučiněním.

Tobě ovšem přeji extatické prožitky ve ve výšinách, kde je málo kyslíku, v mlhách Parnasu, popřípadě Avalonu.

Štírko,

přesně tak - drhne to záměrně. Má - li být básnička rozkolísaná (básnířka se rozmýšlí, jakou náladu vlastně zvolit, sluníčkovou nebo pršavou ?), musíme ji něčím rozkolísat. Já jsem zvolila povzdech "Mé proměnlivé nálady..." přesně ve zlatém řezu.  Díky za pochopení.

Nepřipadá mi komické, že zpochybňuji názor B. Pasternaka.

Nedostávám tady tipy, což je pochopitelné. Ostatně básník většinou nepíše pro básníky, to jen nedouci se tak vzájemně musí povzbuzovat.  Kromě filosofických myšlenek také zachycuji prchavé emoce a nálady, a říkanky píši jen výjimečně.

Je opravdová, předává pocity, také mi drhne totéž co Muamarkovi, ale myslím si, že vlastně drhne tak nějak záměrně, i ve dni je třeba se na chvíli zastavit, zadrhnout, nechtít vše hladce.... Je hravá a líbí se mi. Moc.

Litartsi,

nepřipadá ti trochu komické, že zpochybňuješ názor Borise Pasternaka, nositele nobelovy ceny? ...V tvých říkankách je tolik hlubokého obsahu, že nedostávají skoro žádné tipy.

Já si myslím, že řada básníků píše jen proto, aby zachytila prchavé emoce a nálady a já občas patřím k nim. Hlubokou filosofii nechám autorům jako jsi ty. - Neutop se nám v hlubinách své filosofické poezie.

Smutek mají básníci za nejkrásnější, tak plynou verše ve vzlycích? Smutek vyvolává zase jen smutek. Krásnější je napsat něco bohatějšího obsahem.

Díky za chválu, šedesátčtverko.

Hezké apůsobivé

Marku,

moc děkuji za tvůj názor a za tvou konstrukční alternativu. 

Tahle básnička už je dost stará. Napsala jsem ji loni v dubnu. Obvykle po tak dlouhé době ledacos ve své básni opravím, tentokrát jsem ale tu potřebu neměla. Stále v básni cítím tu hravou rozkolísanost, kterou jsem tam před několika měsíci vložila a ono místo, které se ti nelíbí k oné rozkolísanosti přispívá. 

Básničku kvůli výběru nesmažu, ačkoli má jen sedm tipů, takže budoucnost ukáže, zda ještě někomu, kromě tebe, bude problematická partie dílka vadit.

"Diletant třeba do sonetu

nebo do temné balady?

Střídají se mi nálady

Nevím, zda vím, či zda se pletu..."

 Předtím se mi tam nějak smísily řádky v jeden chumel...

Elíno, původně jsem Ti nechtěl čmárat pod dílo, ale teď to sem píšu proto, že jsem si přečetl, že si myslíš, že tato Tvá báseň nemá čtenáře. Má. Četl jsem ji opakovaně a vracím se k ní

Zaujala, má náladu, přijde mi psaná ne na zakázku, ale citem.Jen k této sloce:"diletant třeba do sonetu,nebo do teskné balady ?Mé proměnlivé nálady...Proč zvolit tu a hned ne tu"První a čtvrtý řádek se příliš nerýmují, je tam jiný rytmus: "do sonetu" x "hned ne tu". K "hned ne tu" by pasovalo" "v sonetu" - jenže ty tam potřebuješ mít 9 slabik.Osobně bych to dal například takto:"Diletant třeba do sonetunebo do temné balady?Střídají se mi náladyNevím, zda vím, či zda se pletu..."

 Výběr si dle mého skrovného názoru toto dílo zaslouží - právě za tu prožitost, opravdovost...

Goro,

ale vždyť víš, že já propadáky mažu. Básní jsou tady přece tisíce, tak nač lidem vnucovat, co nechtějí ? Pro mě vždy byly a stále budou měřítkem úspěšnosti básně jen a jen čtenáři. Kvůli nim tady jsem.

Alegno,

ta básnička je za prvé stará, je z loškého dubna, a za druhé je o tom, že si mohu vybírat, jakou náladu v básničce vyjádřím. Vybrala jsem ale špatně. V Pasternakově době měli čtenáři smutek v oblibě, dnes už ho v oblibě nemají. Příště tedy zvolím něco veselejšího.

Nic nemaž. Pár lidí zde báseň potěšila, mne velmi, a děkuju za tvůj přístup. Zdravím.

Goro,

za výběr děkuji, ale už mi prosím žádné výběry nedávej. Nemohu pak mazat své neúspěšné básničky. Bylo by to vůči tobě nevhodné a neslušné.

Se žádnými výběry už jsem nepočítala, takže mě ten tvůj dost překvapil.

Moc dobře "seskládaná" - umíš-)

Motto z Pasternaka je nejen pěkné, ale i pravdivé. Básnička je také, včetně ruského nátisku, který mi ji trochu odcizuje, moc pěkná

tu náladu ti věřím***