Spisovná Novogorolština

Každý svébytný jazyk by měl mít kromě formy mluvené i formu psanou. Jakožto rodilý Gorol jsem po letech opět navštívil Jablunkovský okres (epicentrum Gorolské kultury) a s překvapením zjistil, že Gorolové nemají vlastní slovník. Jejich nářečí existuje pouze v mluvené formě, podobně jak to mají některé kmeny z východní Angoly, používající doposud nářečí Umbundu a Kimbundu. Díky této nedostatečnosti se to každou generací trošku mění, a proto nastal čas k důkladné revizi tohoto úžasného nářečí.

Jako malému chlapci mi vůbec nepřišlo divné, že Gorolština zcela postrádá psanou formu, ale nyní ve zralém věku cítím potřebu intelektuálně pomoci bývalému kmeni s tvorbou jednotného slovníku. Základem revidované Novogorolštiny by mělo být písmeno G. Je zcela nezbytné ho používat v podstatě v každém slově, kde je to jen trošku možné, protože tvoří základ Gorolské jazykové dikce. Uznávám, že občas to bylo obtížné, ale když se lingvista snaží (a má sebou i kávu s sebou), začnou se dít věci.

Nejprve začneme rodinou, pak předměty denní potřeby. Spisovné Otec a Matka základní písmeno G zcela postrádají. S Matkou to bylo jednoduché, Madga, ale u Otce bylo nutno použít berličku Otecgo. Jejich potomci, ve tvaru Syneg a Dzerga, se následně nabízejí samy. Slovo Manžulga (samice Gorola) by taktéž nedělalo problémy, ale to už není Gorolsky, čili Robga je zcela na místě. Čotga a Ztrydžeg pak doplní základní rodinu, následováni Vnoudžgy a Švigerfotry.

Co se týče předmětů denní potřeby, začneme třeba příborem, kdy Vidlidžga a Nožig poslouží k řádnému stolování (však už byl nejvyšší čas). V Domgu pak najdeme nejrůznější Zgřyně, Stolgy, či Goberce. Místnosti již dávno neosvětluje Svidžga, ale máme moderní LED Žarovge. Na poli vždy přijde vhod Modyga, pokud je políčko větší, pomůžeme si Dragdorem. Na sobě pochopitelně máme Galaty a Gošulu, a jen tak mimochodem Dřevage už dávno nenosíme.

Co se týče oblasti gastronomické, Gorolové nejraději konzumují rozličné Vlodžgy s Mligem, Preclige (často plněné Syredžgem) a z masité potravy převažují Globasy, vyráběné z místní hospodářské zvěřiny, se kterou vás seznámím níže. Občas si opečou Vevergu. Navzdory nabízející se aliteraci Gorol nikdy nejí garnáty a nepije griotku, dává raději přednost Gotletce z Vepřiga a Gořulce Šlivgove, po jejíž konzumaci se četnost G ve větách ještě zvyšuje.

Co se týče zmiňované zvěřiny, ve stáji občas zabučí Gravidžgka, přičemž Pejzeg s Gočičkou to zcela ignorují a věnují se granulím (malé g znamená, že se nejedná o Gorolštinu, ale cizácký termín). Gozy a Gralici se taktéž zhusta vyskytují v Gorolských příbytcích, Ovedžge už méně. Všechny pak bez rozdílu čeká Zabijadžga (včetně Pejzga s Gočičkou), což je spravedlivé.

A to je pro začátek asi tak všechno, na kompletní slovník si budete muset počkat do jara, než přeložím všech zhruba tři sta slov, které Gorolové pravidelně používají. S dalšími výzkumy z folklórní oblasti vás budu průběžně informovat.