Motýlí křídla

...tomu říkám duševní šlechtictví. Dávám *Tip  :-)

Hezké odpoledne

To Diona: Dekuji za hajeni :) Je fajn videt, ze se lidi neboji rict svuj nazor a za nekoho se postavit a to je myslim fajn. Na druhou stranu, ja to vnimal jako pouhe nedorozumeni a byl jsem spis prekvapeny, nez dotceny, protoze ta asociace me skutecne na mysl vubec neprisla. Ale jsme lidi a ne ostrovy a obcas se muzeme i nechte a treba nevinne druheho dotknout a je mi dost na to, abych z toho nedelal stredobod vesmiru. Ona ostatne ani Magdalene to nepsala ze zloby, ale z bolesti a nemam ji proto vubec za padoucha. Kdybych mel, nevysvetloval bych. Dokazu reagovat celkem razne a fakt se nedam. Ale myslim si taky, ze ne vzdy je potreba eskalovat veci a v tomhle pripade treba to myslim bylo fakt jen o komunikacnim lapsu.. Obcas se dokazeme, my lidi obecne, nasejrit diky malichernostem, nebo nepochopeni jednoho slova. Pokud se o tom dokazeme normalne pobavit, je to jeste myslim i tak v pohode... Kazdopadne mam za to, ze jsme si v dane veci "zucastneni" sva stanoviska vysvetlili a dal bych se v tom nehrabal. Jsou myslim dulezitejsi veci... ;) S.F.

To vesuvanka: tesim se na pocteni... ;) S.F.

To jakometafora: Moje dilka jsou, specialne ta z tohoto obdobi, spis takove zachytavani postrehu a obrazu, bez nejake vyssi aspirace k umeleckemu projevu. Basnicky a rymovacky pro me byly urcitou formou autoterapie a v te dobe, vlastne prakticky nic nebylo psano s umyslem verejne se o to podelit, ackoliv tak nyni po letech cinim. Ja mam tu rymovacku rad, prave pro vzpominky, co ve me osobne vyvolava... ;) S.F.

To annnie: Dekuji, bylo to proste nedorozumneni a myslim, ze jsme si to uz vyrikali. Nikdo nejsme dokonaly. O tom neco vim, sam jsem dokonale nedokonaly jedinec :) S.F.

To Gora: Jo, to velke pismeno mi ujelo, to tam nemelo byt, jdu to opravit... ;) S.F.

ad. Magdalene...Nesmyslný to je, ale ten Váš komentář. Omlouvám se, ale to mě skutečně nadzvedlo.  Pokud jste si z díla o motýlech, ať už bylo jakkoliv napsané, automaticky vyvodila, že autor měl zlý úmysl a vysmívá se nemocným lidem, tak Vaše fantazie je ...poněkud vymklá z kloubů.  Kdyby byly u kritik mínusy, tak Vám ho zfleku dám, protože nařknout někoho ze špatnosti resp. sprostého cynismu, aniž byste toho člověka znala a měla pro takové obvinění pádný důkaz, rozhodně není nic pěkného. A on Vám to autor ještě vlídně objasňuje. Mohl Vás taky poslat do háje...při nejlepším.  A Vy, byste měla trochu víc přemýšlet, než něco takového  napíšete a taky se Savage Flame omluvit. Blahosklonné vyjádření pochopení není omluva.

,-)  Takže přátelé, pozor na básně o racích, zlomených srdcích, sklech a cojávímočemvšemještě

Hezký večer

S.F., máš tam ne přechodník, ale přídavné jméno slovesné, spletla jsem to, tak promiň.

Když verš končí čárkou, začátek dalšího bych psala malým písmenkem... 

Savage Flame, děkuji za odezvu a nápad vložit miniaturu. To dílo, z něhož jsem vybrala úryvek, je delší, jsou v něm i moje dvě zimní pozorování, což by bylo teď aktuální, takže vložím zimní (motýla nechám na pozdní jaro).

Uf, Savagei, taks to holt taky jednou trochu chyt... No, ty to strávíš. Přechodníkem bych rozhodně nenahrazovala - báseň má v sobě dost pathosu a ve spojení s poněkud již archaickým prvkem by mohla trochu zparodovat... Ale neber to jako radu. Taky mám pocit, že dnes máš vypsanější ruku, ale pěkný to je, hezky se to klene k tomu závěru. Tip a posílám motýla, ať odnese tu malou pachuť nepochopení (výše) do oblak... Pá a.

blacksabbath, Aru, Nami 99, bixley: Dekuji za navstevu zde a tip. ;) S.F.

/*

To Katrin Saunier: Dekuji za navstevu a tip. ;) S.F.

To MilanH: Diky za tip. ;) S.F.

To Gora: Jsem strom pevne stojici - je cast druidske mantry, umyslne jsem to napsal takhle... Ale ze s prechodniky nekdy bojuji nijak nezastiram... No jo, jinotaje byly vzdycky moje. :) Jinak je v tom i jak jsem odpovidal, kdyz mi nekdo rekl, ze jsem drzy pubertak :) Tech basnicek byla kupa, ale z toho obdobi mi jich moc nezustalo a z pameti je vytesnily nejspis texty pisni, kterych mam v makovici stale dost pres stovku... Kazdopadne dekuji za uprimne  posouzeni ;) S.F.

Taky nemyslím, že bys někoho napadal:-), ale ta básnička mi připadá slabší, je vidět, že jsi ji psal v raném mládí:-), potřebovala by dopilovat - téma jako tohle hodně svádí k výrazům - slzám, pláči, srdcím apod. a nejsou plně opodstaněny dalším textem.../podle mne tedy/...

Ač na zemi stojící, - stoje /přechodník, r. mužský/

To Magdalene: Zdravim.

Nijak nesnizuji utrpeni lidi, kteri EBC trpi. Ackoliv se nepovazuji za lidumila, nepreji skutecne utrpeni nikomu. 

Tato basnicka, je jednou z tech mych starsich, pokud bych mel byt konkretnejsi, je z tech napsanych v letech 1987-1989, kdy mi bylo 14-16 let a o necem podobnem jako EBC, tedy "Nemoc motylich kridel", jsem skutecne nepremyslel a nevedel jsem tenkrat ani, ze to existuje. V dnesnim veku internetu se to asi zda tezko uveritelne, ale tehdy opravdu nebylo bezne se dostat k podobnym informacim, pokud tim bud primo clovek nebyl postizen, nebo nebyl odbornik se tim zabyvajici. Uvedena nemoc nemela s mou inspiraci tenkrat vubec nic do cineni.

Inspiraci mi mimo jine bylo to, jak kamaradovu mladsi sestricku, tehdy jeste nemluvne, dokazalo zamavani kridel motyla fascinovat az natolik, ze okamzite prestala plakat a zacala se smat. Tehdy, v obdobi mych ranych pubescentnich lasek, me prekvapilo, ze na me to ma podobny ucinek, kdyz jinak jsem si pripadal casto zhrzen svetem, laskou apod. Nic vic, nez to, ze z malickosti ktere by vlastne nemusely pro nas nic znamenat, muze vzejit neco, jako touha se smat a snit o volnem letu oblaky, bez pout zemske tize a dokaze to i zahnat smutek, v tom neni. Ostatne neni to ma jedina vec s motyli inspiraci, o neco novejsi Nocni motyl je toho dukazem a to mi treba zase zenkrat ani neprislo na mysl, ze nemusim mury, coz de facto zase nocni motyl je.

Nemam problem vysvetlit svou inspiraci, ani myslenku daneho dilka. Proc taky. Obecne to ale nedelam, protoze rad nechavam na lidech, aby si v tom nasli to sve, pokud to lze a nechci jim davat presny manual, jak dane chapat. I o tom je podle me poezie at uz ta ma naivni, nebo i propracovanejsi, kterou i tady lze casto objevit.

Proc to pisu, kdyz jak jsem rikal nechci davat manualy a kdyz si myslim, ze nemam za co se omlouvat a duvod proc nutne vysvetllovat? Za prve proto, ze i kdyz rozhorcene a v tomto pripade mylne z hlediska meho zameru, reagovala jste slusne a ja si slusnosti cenim. Za druhe proto, ze mohu a nevidim duvodu proc to neudelat. Komunikace je myslim zakladem interakce lidi a ja komunikativni jsem a nestydim se za to. Za treti a hlavne, protoze nechci aby se to tu zvrhlo ve flame, kde se nekdo zacne vuci nekomu zcela zbytecne vymezovat a nakonec treba nejaky trouba i napadat primo lidi, kteri trpi EBC, nebo jejich blizke a to skutecne nechci.

Preji pekny nejen dnesni den. ;) Savage flame  

Přečetla jsem ještě jednou. A pojala to v Tvém duchu. Ne v duchu nemoci. I když lidé obeznámení s touto nemocí jako já, by básen pochopili stejně  a pobouřila by je jako mě.  Po Tvém vysvětlení, jsem se rozhodla pro T. Z této strany je pěkná. 

Přibývá lidí s touto velmi vážnou nemocí. Mám kamarádku a umírá na tuto nemoc. A nemyslím si, že by lidé byli tak hloupí a o této nemoci nevěděli. První řádky: Zažente smutek, zaduste pláč - vyznívá přímo k této nemoci. V opačném případě nevím, proč by obyčejná motýlí křídla měla přinášet smutek a pláč. Motýlí křídla jsou krásná sama o sobě. Smutek a pláč přináší pouze tato nemoc motýlích křídel. Bohužel, nemohla jsem jinak reagovat. Vědci vybrali špatný název pro tuto nemoc. Vidět motýla je lék nejen pro oči , duši , ale i srdce. 

To fialka...: Dekuji za navstevu i tip, ;) S.F.

To Tej: Myslite si naprosto spravne a dekuji za navstevu i tip. ;) S.F.

To Dagmaram: ;) a dekuji za navstevu a tip. ;) S.F.

Myslím, že autor se určitě nezamýšlel dotknout lidí s nemoci motýlích křídel. Mně se atmosféra dílka líbí.

To vesuvanka: Hezka prihoda, myslim ze hezci a zajimavejsi nez muj text. Mozna by si zaslouzila zaradit alespon jako miniatura. Dekuji. ;) S.F.

R.L: Dekuji za navstevu i tip. ;) S.F.

To Magdalene: Ono kdo chce psa bit, ze... Vami zminena a podle me zcela zcestna asociace s EBC me skutecne vubec nikdy nenapadla. V dobe kdy jsem to napsal, jsem ostatne o one nemoci nemel ani tucha... Nikdy jsem nebranil nikomu hledat si v mych slovech co chce, at uz to realite odpovida, neba jako ve vasem pripade to s ni nema vubec nic spolecneho. Vas prispevek mazat ani zatracovat kazdopadne nebudu. Preji pevne zdravi a dobry den. ;) S.F.  

:-)

Motýlí křídla, hrajte si s větrem, dál se smíchem létejte do oblak! Ač na zemi stojíví, Létám tam s vámi. A v srdci se směji také tak... Moc hezké, TIP.  

 Dovolím si přidat jednu svoji motýlí příhodu (odstavec z díla "Dobře, že mi ujel autobus", uveřejněném na Písmáku 10. 2. 2009):

Bylo to koncem srpna, krásný  den prozářený sluncem. Na stanici Želivského mi ujel autobus před nosem. To bude nuda, říkala jsem si, ale pohledem se chytala všeho, co by probudilo můj zájem a čekání trochu zpříjemnilo. Napřed jsem se zadívala do  korun stromů za zdí Židovského hřbitova. Sytá zeleň listů tu a tam dostávala podzimní  okrový nádech a na zemi bylo tu a tam spadané listí.  Možná trochu předčasně, protože léto bylo horké. I teď byla obloha jasně modrá.

Po chvilce jsem se otočila za sebe, kde nemohlo být nic zajímavého než skleněná strana přístřešku. Přejela jsem po ní pohledem, a to, co jsem uviděla, mi téměř zatajilo dech. Po stěně lezl motýl a ne ledajaký. Byl velký, světle žlutě zbarvený se svislými černými pruhy a dlouhými ostruhami na dolních křídlech. Vzácný otakárek ovocný, kterého bych na tomto místě vůbec nečekala. Při svém letu neviděl sklo, narazil na ně a zůstal uvězněný.  Nádherný motýl  marně hledal cestu z tohoto vězení. Neváhala jsem a opatrně  k němu vztáhla  ruku, měla jsem strach, aby nepopolétl někam výš, kam bych se k němu nedostala. Naštěstí mě  nevnímal, takže  jsem ho velmi opatrně podebrala prsty zespoda a palcem svrchu tak, tak abych se ho dotýkala co nejméně a nesetřela mu pel.Když jsem tohoto něžného tvorečka držela v ruce, vnímala jsem jeho strach.  Udělala jsem rychle pár kroků od přístřešku  a motýla pustila. Radostně zatřepetal křídly a několik vteřin letěl ve výšce necelých dvou metrů, Pak stoupal výš  a já už jen pozorovala žlutavou perlu z říše motýlů  proti blankytné obloze, dokud mi nezmizela z dohledu. 

Jak si to kdo přebere. Lidé trpící touto nemocí, opravdu pláčí. Kdyby šlo dát mínus, tak tomuto nesmyslnému dílu  dám.