Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sezápisky z exkurze IXa (pohřební)
Autor
Luzz
kde jsme to skončili minule
aha
tady
jdeme zase (pořád ještě) po hřbetech i hřebech
pohřeb medúzy se koná právě teď; mrtvá leží v písku, nehybná, nahá
a my se i přesto drásáme až do zapomenutí
útesů, rýh a dutin, kde se ubytují slávky nebo ústřice
prázdná schránka na pláž
příliv odliv – odnese ji, vybělí, vrátí, rozruší; písek, drť, vzpomínáš, jak tě píchala do chodidel?
náraz vody na útes. zase a zase a zase.
je to představa anebo se skutečně dějeme –
kavitace, abraze, rozšíření trhlin
skalní řícení.
myslíš, že to krásné pobřeží tu bude navždy?
jistěže!
vždyť je to dědictví, které musíme zachovat pro budoucí generace
jeho ochranu lze legislativně ošetřit
a následně zpracovat plán péče
pragmatická, praktická řešení situace.
mé projektové myšlení je obdivuhodné.
takže –
a) postavíme vlnolam.
aby nám už nic nerozrušovalo ono nádherně vymodelované pobřeží
- všechny ty romantický útesy, skalní brány a mosty, kosy, pláže, laguny -
vzhledem k pokročilým technologiím je dokonce můžeme ošetřit speciálním nanopostřikem
(že vychýlíme rovnováhu místních ekosystémů? nevadí, pro záchranu tvaru vše!)
jak rádi a rychle zapomínáme na základní geomorfologické procesy
eroze – transport – akumulace materiálu probíhá i v rámci přírodní památky (a jejího ochranného pásma)
eroze transport akumulace (opakuj x krát až do úplného zcvoknutí; pak ti to snad dojde)
vždyť víš –
nelze oddělit živly
nelze, chápeš? nelze.
chápeš, chápeš, chápeš?
promiň; křičím.
opakuji se. zase a zase a zase.
ale zpět; jsem iniciativní, kreativní, mám tah na bránu.
tyto věci zvládám – a vše včas, je na mě spolehnutí.
nabízím vhodná konečná řešení. manažerka roku.
takže varianta b)
s čistým svědomím
(a rozumnou finanční rozvahou)
pořídíme přesný model našeho pobřeží v měřítku jedna ku jedné
ano, pokud chceme zdokumentovat
- každou trhlinu, kam jsme si zatekli
- každou puklinu, kterou jsme vyhojili (hydrotermální roztoky? tady?)
- každou škvíru a prostor (škrapy, krajiny jizev, erozní rýhy, jeskyně)
tak využijme laser scanner.
podrobné snímkování; mračna bodů
získaná data zpracujeme moderními metodami
odlitek vyrobíme z odolného materiálu
- třeba beton? co by ne.
naše pobřeží se stane opěvovaným dílem neobrutalismu
exponát bude převezen do muzea, do bezpečí nehybných zkamenělých čeřin.
můžeme jej chodit obdivovat
občas je tedy třeba utřít prach; kdo si to vezme na starost?
a v případě nedostatku finančních prostředků alespoň zmenšeninu –
pobřeží vytiskneme na tři dé tiskárně (jen je třeba se shodnout na barvě materiálu)
opatříme popiskem
vystavíme ve vitríně
poslyš, co vlastně fixujeme –
fixlujeme?
anebo – opusťme sentiment; těžko zakonzervovat okamžik a proces
buďme opravdu pokrokoví, inovativní… lehce destruktivní –
a využijme naše pobřeží efektivně
takže za c)
že mě to nenapadlo dřív!
neprotahovat agónii a rozstřílet ty útesy, urychlit proces změny/zániku.
(hlavně, ať se něco děje)
vybudovat přístav –
vojenská flotila by tu mohla kotvit.
anebo alespoň těch několik kocábek československé námořní plavby.
ale nebuďme cyničtí.
může to být přístav pro jachty.
anebo pro šlapadla.
jako naše relace… šla – padla.
a co třeba (to už je d)) přílivová elektrárna?
vnější energie stále dostatek!
příliv odliv
příliv odliv
zase a zase a zase.
ale dost už! není to k zbláznění?
nevidíš snad, jak je to celé nesmyslné?
a proto –
nechat vše napospas vlnám.
za pár tisíc let tady žádný útesy nebudou
za pár miliónů ani to moře
a nám nezbude než si to pobřeží představit.
slyšet vlny.
cítit vítr ve vlasech a zrnka písku v očích a všude
smíříme se s tím
že jsme vrostli
- do skal i do kamenných zídek, kde ústřice ještě rozeznat -
že jsme skutečně byli
- na pobřeží devonskýho moře, na hraně nástupiště i na druhé straně letokruhu -
že jsme se už stali.
8 názorů
Jaképak otisky měkkých tkání?!! Ještětak Kost si a v Kost se obrátíš. Anebo Žebrák sem a tam.
Vedle toho, že jde o nádherný text, napadaly mě samý blbosti.
po hřebech — pohřeb, jsem si užívala, morbidní smajlík
má tah na skalní bránu? Říkám si. (Nevíš, jak dlouho podle toho vašeho „všechno se dá spočítat“ má vydržet vršek Pravčické?)
Miluji slova škrapy, čeřiny a na neobrutalismus slyším.
Až do úplného zcvoknutí! No jéje, poezie.
relace šla — padla. Bavím se, a kdo že je tady hračička? (samomluva)
Jo, já chci ten model a přístav. Jsem zlá. (Ohledně modelu mám spoustu nápadů a pohnutek, a dokonce představu, že bude z té 3D tiskárny, co z betonu plive Prvoky.) Přílivová elektrárna je nechutně geniální.
Když je tři dé (3D), nemůže být za dé? Protože přes obdivuhodnou systematičnost mě ty dvě závorky rozčilují. Popravdě jsem z nich opakovaně nervózní. Né, to budou přílivové vlny, aha… konečně je vidím. Škrtám se.
Mračna bodů z laserového skeneru mě zaujala už v archeologii. (samozřejmě level MŠ jako vše a vlastně mám odtamtud i ty modely. Samozřejmě vedle architektury a ábíčka.) Celý den kvůli kostře! Nepohoršuji se, sama bych jich proflákala... a to bez zavařeného procesoru.
Závěr je top. Pro záchranu tvaru vše.
(měla jsem apetit znemožnit se)
Musím se vrátit, kde jsem skončila, protože tohle pobřeží si zaslouží příval slov.
Tak a dneska už nic nečtu! Toto nechám působit.
Můj instinkt mi říká, že je to na vysoké úrovni, a já s ním musím souhlasit.
dievča z lesa
01. 03. 2021uf! ... nádhera