Husy

Tip a malá variace:

Kouř nad vesnicí -

Husy letící v klínu

už jsou jen slyšet

Já děkuji!

Tip pro obě verze, děkuji. 

Díky moc vesuvanko. Tah divokých husí je v mém bydlišti jev poměrně vzácný. Ale občas ho zachytím. Stává se, že je uslyším, ale očima se mi je přes všchnu snahu nedaří najít.

Moc pěkné haiku, zaujalo mě a vyvolalo živý obraz  zároveň otázku, kde jen moou být a vlastně odkud kam táhnou :-))), TIP

Děkuji všem za podnětné komentáře. Myslím, že chybou byla špatnš postavená první věta.

Slyšet je není

a jsou jich tisíce

Divoké husy

Jsou jich tisíce

a zítra?

Divoké husy

Pavle, Gora má pravdu, já bych ještě dodal, že tvé haiku se opravdu tváří jako tři samostatné verše, ...první je o tichu..., druhý o husách..., třetí o tvém hledání. Pochvílím třetí verš - je skutečně vyjádřením okamžitého pocitu, ale také jim tak trochu zamezuješ dalšímu požadavku na haiku - přesahu, který zužuješ jen na vlastní pohled.

Pěkná diskuse se rozproudila. Věcná, názory a postřehy zdůvodněné. Proto tady jsem, proto si právě těchto a takto kritizujících vážím. Proto jsem tu rád. V takových případech vůbec neva, že názor je třeba úplně opačný. 

Pavle, já myslím, že to, co chtěla Gora vyjádřit, je, že v tvém textu jsou začleněna 2 kireji (jedno explicitní a jedno implicitní) a v haiku by mělo být kireji zřejmě jen jedno (haiku se dvěma kireji jsem nikdy neviděl). První verš je od druhého implicitně oddělen, bylo by proto možné oba verše syntakticky spojit - například "protnutým tichem..."

Jinak ale tvou snahu nezačleňovat lyrický subjekt chválím, vyvstává pak ovšem otázka: Kdo je autorem otázky ve třetím verši? (Lyrický subjekt nemusí být zastoupen explicitně tvarem zájmene JÁ)

posoudit haiku si nedovoluji......obrázek si umím představit.....*/*******

Mně se Tvůj haiko(pokus) líbí :) Čím dá ltím více se i zamlouvají ty husy...

Jinak pěkná myšlenka o vyhýbání se první osobě č. j.

Dík Dane Kočko.

Dík Theo za zastavení a příspěvek do kritiky.

Ne nevadí Goro, jsem rád. Literární server bez kritiky je v podstatě facebook.

Určitě máš kus velký pravdy. a Tvé zpracování se mi líbí, ale není to, co jsem chtěl vyjádřit. Ve svých haikopokusech se snažím vyhýbat první osobě jednotného čísla. Indický duchovní vůdce Krishnamhurti v jedné zajímavé psychoanalýze (Moudrost, která neví) dokazuje, že v přítomném okamžiku není žádné já, je jenom prožitek (dívání). Buddha řekl v podtatě to samé (Já jsem je marná myšlenka).

Stále jen ticho

nikde táhnoucí husy

je svět v pořádku?

Možností je hodně, já spíš chtěla Pavlovi naznačit formu...

Goro mi by se zase na konci líbilo nějak víc zakomponovat to hledání. V díváni se vzhůru nenaznačíš, že je nevidíš.

Protnuté ticho mi moc neleze do pusy, i když chápu význam.

Ale jinak pěkná situace plná různých poetických přístupů :)

Jestli nevadí, Pavle, trochu bych upravila hezký námět... ty máš vlastně tři samostatné nenavazující části, měly by být dvě... jen pokus...

Ticho protíná

kejhání divokých hus -

dívám se vzhůru

Moc pěkná kritika. Radovane děkuji moc.

jo, jak zvukové, tak zrakové haiku - uslyšel kejhání, kouká a zatím ještě nevidí, hezký

možná by se to obešlo i bez otazníku, ale sám vlastně nevím, jak haiku k otazníkům nebo vykřičníkům staví