Jak si troufají, měřit nám životy

Nějak sem se v tom zacyklil..a bez úsměvu

Radovane to senrjú se Ti povedlo. Vyvolalo úsměv.

měl jsem fůru pokusů, než se mi podařilo první, ale dosud nepíšu taková, kterým by se nadalo nic vytknout, ... můj recept je ... číst je a číst je a psát a psát, pokus, omyl, koukat na jiná zde, pod mnohými haiku jsou plodné diskuse ...

trčím nad haiku

hodiny a hodiny -

zase senrjú

I kdyby miniatura, když se povede a osloví, je určitě rovnocenná haiku.

Zájmena se v haiku příliš nedoporučují, ale těch zásad je hodně... dobře je zformuloval snake_01 na své stránce, uvedl i mnoho názorných příkladů...

Děkuji.. 

Ale když "vyškrtnu" mi... Rázem pozbývá význam "neumím".. .. První osoba tedy neexistuje? To "seknutí" tam bylo... 

A kdyby to nebylo haiku... Bylo by to "méně"? 

Byla by to "jen miniatura"... Existuje nějaký ekvivalent pro haiku? Něco "osobního"... co se občas týká nás všech.. ?

Asi tak.

nad prvním haiku -

i hodiny na stěně

se zastavují

.........

jsi na dobré cestě, L Garro... držím palce...

Závěr poémy o lidském životě je velmi povzbudivý. Její děti již haiku hravě zvládnou

Oficiální dotaz: Já vím, že nejsme "škola"... 

Ale... Jak na haiku.. ??