Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seJak mě zachránila pošta
Autor
Tej
Člověk by ještě před rokem nevěřil, jak si začne vážit opravdu prachobyčejně obyčejných věcí a jak v jeho očích stoupnou na vážnosti a důležitosti.
„Musíš mi to vrátit, opatruj to jako oko v hlavě!“ Pravila důrazně kamarádka, která mi půjčovala korektor. Znáte to, něco napíšete špatně a potřebujete to zabělit. Obyčejná věc, kterou obyčejně doma vůbec nemám. Jenže teď jsem ho nutně potřebovala. Žít v obyčejné době před lockdowny, zajdete do nejbližšího papírnictví a tu obyčejnou věc si úplně obyčejně koupíte. Teď takto prosté řešení uplatnit nemůžu a objednávat z e-shopu zboží, které stojí 30 korun a k tomu dát dvakrát více za dopravu, to se mi opravdu nechtělo. Ještěže v těžkých chvílích máme kamarády!
Korektor jsem opatrovala jako oko v hlavě, ale jak to tak bývá, když děláte deset věcí najednou, nepovede se ani jedna. Mezi kontrolováním úkolů svého syna, odbíháním k plotně a svou vlastní prací najednou bělítko leží na zemi, na dvě půlky. „Bože to ne! Kruci!“ No, možná ze mě vyletěla ještě jadrnější slova, ale v hlavě už mi šrotovalo, jestli to půjde spravit. Dvě ozubená kolečka, jedno menší, jedno větší, dva plastové kryty a rozmotaná páska. Žádný složitý mechanismus! Po půl hodině namotávání zamotané pásky, která se zase stále rozmotávala, jsem to ale vzdala.
Seženu nové! Jala jsem se statečně obvolávat známé (v okrese), jestli nemají zbytné bělítko. Buď neměli, anebo nehodlali dát z ruky. Poslední možnost, napadlo mě. Stejně musím na poštu, zeptám se tam. Vždyť normálně tam prodávají i nějaké kancelářské zboží.
Na poště naštěstí jen pár lidí. Stála jsem předepsané 2 metry od okénka, kde starší paní přede mnou najednou ztlumila hlas a něco na pracovníka za přepážkou špitala. „….lepidlo….. sehnat….“ Zaslechla jsem jen útržky hovoru. Pracovník pošty se nenápadně rozhlédl po hale a paní něco podstrčil. Ta to rychle hodila do tašky a odcházela. Připadala jsem si jako svědek ilegálního obchodu s drogami.
Když jsem u okénka vyřídila zcela (zatím ještě) legální poslání dopisu, zeptala jsem se pána za přepážkou, zda by neměli na prodej korektor. Pán se pousmál a nahlas odvětil: „Prodej kancelářského zboží je teď zakázán.“ Ale vzápětí na mě mrkl, otevřel šuplík a podal mi jedno bělítko. „Vezměte si ho, my ho fasujeme a já ho nepotřebuju.“ Řekl mi téměř šeptem. Potichu jsem poděkovala, usmála se a rychle hodila korektor do tašky. Když jsem se otočila k odchodu, zjistila jsem, že fronta lidí za mnou se nápadně zvětšila. Kdybych nepospíchala domů, skryla bych se v koutě a poslouchala, jaké další ilegální prodeje se tu odehrají. Předpokládám, že by šlo přinejmenším o velice nebezpečné zboží, jako třeba nůžky pro děti nebo fixy.
Nový korektor jsem dala kamarádce a rozbitý jsem doma pečlivě uschovala. Kdyby šlo totiž ještě víc do tuhého, hodlám se znovu pustit do spravování!
22 názorů
Květoň, Cadmium, Benetka....děkuji vám za zastavení, jestli to vyloudilo úsměv na tváři, tak jsem dvojnásob poctěna. Smutnej paradox to je, já právě se tomu doma bráním (myslím objednávat drobnosti a platit dvojnásobek za dovoz), ale už nám dost věcí dochází:)...třeba lichožrouti už nám sežrali snad všechny ponožky!
Benetka: Já bez něj taky dlouho žila, ale teď nebylo zbytí, naštěstí u nás opravdu úžasný úředník ČP!
Korektor žel doma nemám. Jakožto věc k životu nezbytnou si ji ke všem věcem co si s sebou brala AnděLenka po rozvodu tež přibalila. A v mé vesničce střediskové bych na ČP nepochodil... Ta paní za přepážkou ani neví jak se jmenuje......
Květoň Zahájský
06. 04. 2021Hezký fejetonek, vyloudil mi úsměv na tváři a tak to má být.
Black, Aru, Andělka, díky, že jste četli, komentovali, zahřálo o srdce....snad už žádné takové stresy nezažijeme!!!:) I když teda synovi dochází pastelky:), snad mě tentokrát zachrání třeba drogerie:))) mějte krásný den!!!!
Jjjj....coby bývalá pošťačka jsem to přečetla moc ráda......a navíc to je hezky napsané...*/*****
sedí dva v base:
"za co tu seš?"
"ále jenom za vraždu, a ty?"
"...no, koupil jsem si gumu na poště...ilegálně"
:D
něco podobného se mi taky stalo, den po tom co to spustili, paní za přepážkou mě ale ochránila před zločinem, takže můžu klidně spát :D
Gora: děkuji ti za návštěvu a komentář. Pozitivní myšlení je teď hodně třeba!
Bezvadný fejetonek, Tej. Hodil by se do knížky Slepičí polévka pro duši, kde jsou samé pozitivně laděné prózy...
Je to jak píšeš.
Pocit jak kdyby jsi pašovala drogy. Člověk se cítí provinile kvůli maličkosti.
Já Lucie píšu...
05. 04. 2021Právě jsem to přečetla mé rodině a ještě teď se popadají za břicho :) Fejetonek měl úspěch!
Tvůj rétorický (nečti hysterický) dotaz zavání na sto honů komplimentem, tak potěšeně (nečti poděšeně) děkuji. úsměv (tvůj pošťácký byl samozřejmě půvabnější)
Všem, kteří četli, děkuji! A pokud se líbilo, pobavilo, jsem poctěna. Někdy mají banální životní situace nečekaný vývoj! A tady u nás mám ještě štěstí na milé zaměstnance pošty:).
Já při čtení tvého fejetonu žádná šťavnatá slova nevykřikoval, protože se mi líbil.
Pláče velmi hořce tvor
(tady má Tej na nicku),
rozbil se jí korektor,
žena cítí paniku.
Duši tlačí tíha slona,
však změnila se v lehkost vážky,
někdy štěstí mívá ona,
pomohl pán u přepážky.
Služby České pošty se stávají velkým luxusem i před už ohlášeným dalším zdražením, tak snad aspoň ti zaměstnanci z toho něco budou mít. Moc hezky napsané. Tip.
... Česká pošta, hm, nečekaný zachránce ,-)) Jeden by nevěřil, z čeho všeho se v dnešní době může stát podpultovka a ještě ke všemu darovaná. Smutně úsměvné, vtipně povyprávěné. Vystřihuju Tip (naštěstí, ještě mám čím ,-) ...a jeden střihnu i pro laskavého pošťáka
Já Lucie píšu...
05. 04. 2021Když jsem si přečetla název, tak jsem si říkala, že pošta Tě přece nemůže zachránit, protože pošta je věčný problém všech (myslím s dodáním balíčků :)). Tvůj fejeton mě ale přesvědčil, že i pošta může pomoct. Po Tvé zkušenosti, to možná taky zkusím..., třeba budou mít i ořezávátko :) Jakmile si psala o tom, že si připadáš jako kdyby si dělala něco ilegálního, byla jsem hned napnutá jak to skončí a co se tam bude dít... Bylo tam napětí a pořádně jsem se pobavila! Moc se mi to líbilo!
P.S. Když sis bělítko půjčila, tušila jsem, že Ti spadne. Zákon schválnosti :D