Prstýnek

Prstýnek sevřený v dlani.
Prstýnek plný vzpomínek
a s částí naší duše.
Chtěla jsem ti ho vrátit,
ale ty jsi mi říkal,
abych si ho nechala na památku.
\"Však je tvůj!\"
Škoda, že to tak dopadlo.
Mihotal se mi v pokoji
mezi spousty zbytečných věcí.
Pokaždé se ocitl
na jiném místě,
až se ztratil.
Zapomněla jsem na něj i na tebe...
Avšak kousek srdce jsem ztratila.
V noci jsem poslouchala pláč.
Byl smutný a vzlykavý.
Slzy byly hřebíky v mém srdci.
Teď se mi houpe zavěšen na řetízku.
Už nepláče a jen mlčí,
ale část srdce a duše,
co jsem ztratila,
se už nevrátí.
Je to vryté do jeho minulosti.
Jako chladná a ostrá ocel
mi visí na krku
a zarývá se hlouběji a hlouběji zpět do srdce.
...bolí to...