2x senrjú o dětství

a2a2: excelentní komentář děkuji za něj. Obě mají reálný základ, obraz s dívkou jsem zahlédl, jestli to byl hřebec nevím. V haiku jsem nucen pracovat s omezenou slovní zásobou. Na svoji obranu mohu říct, že slovo hřebec může nést i jinou symboliku, např. nespoutanost či energii, což může ve spojení s mládím (mladou) dívkou posouvat význam i mimo erotické asociace které se nabízejí.

Ještě jednou děkuji.

Přečetl jsem si komentáře, včetně tvého, vysvětlujícícho. První je pro mne naprosto skvělé, naprosto dostačující v pojetí kluk a jeho vize dobrodružství, žádné další asociace, např. ve vztahu k pojmu válka zde nevidím a ani by se vidět nemělo, jiný pohled však patří klukům, kteří na konci války vyrůstali a zde to sedí.

U druhé mám problém. Působí inscenovaně zejména díky spojení ....dívka... a ...hřebec... a navozuje dominující erotický podtext namísto vztahu zvířete a člověka. A to zejména asociacím, které pojem hřebec vyvolává.

Ono je někdy nejlepší nechat se nést...

Díky moc ukrytá v máku.

Díky Radmilo Marie.

Díky Kočkodane.

To jsem to napsal tak špatně, že po mě chceš střílet, jo?

:-D

Dík

Obé sú parádné, díky. 

Zase jsem si dovolil… ;-)

Kousla ho čivka

hnát od krve prostě byl

pes není světec

V rohu vzduchovka.

Kam jsem jen dala ty diabolky.

Zatracená skleróza.

Díky, Pavle, za komentář. Tu ambivalenci bajonetu vidím v té klukovské radosti na jedné straně a v účelu bajonetu na straně druhé. Te článek o haiku jako fotografii mohl být ode mě - viz sborník Šálek dál hřeje dlaně (úvodní studie publikovaná i zde na Písmáku), ale o téhle paralele se zmiňuje už Higginson (Haiku Handbook), mně osobně to přijde velmi trefné jako vstup do haiku pro začínající autory. S tím, jak se znalost formy prohlubuje, metafora s fotografií sice přestává stačit, ale myslím, že to jí neubírá na kráse. 

Díky Andělko1.

Líbí se mi Tvůj postřeh o použití dvou idejí. Myslím, že máš pravdu. Co se týče formy, zastávám názor(nejen u haiku), že by se ji nejprve měl autor snažit zvládnout a teprve potom porušovat. Já se teprve pokouším zvládnout. Díky moc i za přání Jitko.

Dík annnie...

Dík Lucko!

Theo díky moc.

Gora: Ano máš pravdu, výstižný komentář.

Snake_01: Děkuji moc za komentář tip i výběr. ...velmi silně mi evokuje konkrétní obraz. Ano nevím jak mi ten obraz vznikl v mysli, dalo by se říct fotografie velké rozřázené oči kluků, kteří našli poklad, dalo by se říct na zlatém řezu v úhlopříčce s bajonetem. Kdysi jsem v nějakém článku nalezl citát, že hajku se podobá fotografii. Velmi mě zaujal. Mohl být i od Tebe nevím. Motiv bajonetu není pro mne ambivalentní. Inspirací byly vzpomínky na dětství. Jako kluci jsme tady na vesnici prolejzali staré stodoly a hledali schované zbraně z války, v jedné opuštěné jsme skutečně za trámem našli německá bajonet. Taky jsme vyráběli nejrůznější výbušniny (kupodivu mám všechny prsty), když jsem o Tvém komentáři přemýšlel uvědomil jsem si že podobně na svá dětská léta vzpomínal Zdeněk Svěrák v Obecné škole. Druhé haiku bylo napsáno nezávisle. Jel jsem domů z práce autem, po cestě šla dívka. V ohradě se oddělil od stáda kůň a radostně popoběhl jejím směrem. Evidentně ji poznal. Je o vztahu člověka a zvířete. Spojením se mi naskytla příležitost ukázat jak se svět chlapců a dívek jiný.

LÍBÍ.

P. S. Přepočítáno. Omluva:)

Předkládáš jinak, než jsem zvyklá. Líbí se mi zde zřetelné použití dvou ideí. V prvním jsou více provázané. V druhém více vedle sebe, kdy je souvztažnost (náhodná) spíše nabidnutnutá. 

Slabikově přesně dle 5 - 7 - 5. Ano. Nemůžu se však zbavit dojmu, že  působí až moc dokonale, snad až strojeně. Což se omlouvám. Nemá vyznět v negativním významu. Jen mě bere nutkání, jak by ještě bylo možné. V lásce k h/s. Stále věřím na autentičnost.Věřím ve Tvé uvidění a přeji krásný večer. Zdraví Jitka.

Výmluvný obrazy, tip a.

Thea mi mluví z duše :) Oba jsou supr a silně představitelné! Nejvíc se mi líbí, že každý si do nich dosadí svou asociaci! 

Obě skvělé! Jasně pochopitelné a dráždící mou představivost :)

Pavle, výborné... obě. Z prvního cítím napětí chvíle, druhé je pro mne symbolem dospívání.

Jen ještě dodatek: název souboru textů je zavádějící, vnucuje určitou interpretaci a vnáší do textu dějinné uvažování ve smyslu vývoje jedince. Není třeba to nutně měnit, samotné texty názvy nemají, takže to není až takový problém - ale s ohledem na méně zkušené čtenáře jsem chtěl na věc raději upozornit.

Oba texty jsou povedené, ale víc mě zaujal ten první, velmi silně mi evokuje konkrétní obraz - a zároveň vytváří nespočet asociací spojených se (zde ambivalentním) motivem bajonetu. Například se mi živě vybavila zkušenost vypravěče z Na západní frontě klid (vč. přerodu z dítěte do dospělého).