Naivní báseň pro mou dceru

Růžový dudlík od maminky

vypad´ z úst, jak ze sna vzdychla;

naštěstí je pomoc rychlá,

šup s ním hned zpátky do pusinky.

Zatím je brzy, ještě spinká,

hlavičku vmáčklou v polštáři;

ručičkou tiskne ke tváři

šuchravou plínku od tatínka.

Ještě je čas, než zakokrhá;

dokud jí víčka halí mlha

poklidně může chvíli snít,

toulat se v kraji ledajakém,

sledovat souboj prince s drakem

v zakletém zámku zabloudit.