Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNa tykanie
Autor
gabi tá istá
Konečne Vlčí Vrch. Má nás tam všetkých. Deti, vnúčatá, ich partnerov, pravnučku. Počasie napriek nepriaznivým predpovediam vyšlo na jednotku. Ani zima, ani príliš teplo, neprší. Mama doslova žiari aj na fotkách. Taká je rozšupnutá, keby bol na stole alkohol, podozrievam ju, že si aj niečo druzgla. Zvedavá je na užovku, ktorá vychádza raz do roka, vždy, keď je na návšteve babka. Minulú nedeľu lialo, užovka nedostala mail, že stretnutie sa ruší, vlnila sa pred dverami v očakávaní, Jarko ju aspoň odfotil.
„Ukážem vám tú užovku!“ berie do ruky mobil.
„Už aj ty mi vykáš?! Veď si mi tykal! To len Mišo si nedá povedať!“ ohradí sa.
Jarko jej podáva ruku, vybozkáva ju: „Tak na tykanie, Zuzka!“
Mišo pribehne: „Zuzka! Mne si nikdy tykanie nenavrhla!“ vystíska ju a vybozkáva. Mama je v siedmom nebi. Pleskne si pravou dlaňou do ľavej a zvolá: „Odteraz, kto mi zavyká, platí!“
Chalani sa postavia každý z jednej strany, malú mamu medzi seba a zakričia: „To chce fotku!“
Na jednej stoja, na druhej pridrepnutí a každý z jednej strany pusinka na Zuzkinom líčku.
8 názorů
Tak si to mamka krásně užila.
Má nás tam všetkých.......tak je to krásné!!!............*/***************
laskavé, láskyplné, takové chvíle jsou věčné, ty si člověk nosí v sobě napořád, fajn, že ses podělila, hned je den hezčí :)
Do paroma, prečo ja bývam tak ďaleko, tiež by som chcel také foto so Zuzkou! (úsmev)