Konečně zas prší!

teda chlapciii, Vaše komentáre nemajú chybu, o strachu by sme sa mohli baviťdlhoooo:)

Potme najradšej nechodím nikam, akonáhle za mnou niekto kráča, prechádzam na druhú stranu, pokiaľ nejdem popri rieke, preplávať by som nedokázala...s palicou nechodím, občas s ľahkými turistickými palicami, ale s nimi buchnúť o asfalt by bola ich posledná akcia...lekárov beriem ako nutné zlo, s niektorými mám za tie roky už celkom korektný vzťah,  strach z nich nemám, z výsledkov hej, poviem nahlas, čo si myslím, ...

Aru, pripomenul si mi vtip, pacienta z oddelenia vezú do pitevne, bráni sa, že veď žije,  ošetrovateľ je nekompromisný -  patológ má od zajtra dovolenku...

kdysi dávno pradávno, no možná to už bude přes rok, chtěl jsem vložit nějaké to fantastické HAIKU, ale nešli mi tam také dát ty japonské klikyháky a pro básničku s otazníků jsem tušil, že Písmák  nebude mít pochopení :D

s doktory to mám dost podobné, není to sice úplně strach, ale averze vypěstovaná strachem předškolního a školního dítka, kterým jsem byl, když jsem trávil mnoho z volného času po doktorech, takže k doktorům chodím, až když teprve hodlám umřít, což myslím zatím nebylo, nechodím ani na kontroly a když po mě chce práce papíry k prohlídce, tak tam pošlu rodiče, nebo tam jdu s krajní averzí a sebezapřením, při tom jim zapřu všechny nemoci, které by mohli potenciálně najít, aby si mě nenechali někde v pitevně už navždy. tmy jako takové se už léta nebojím. s podivnými existencemi to ale máme stejné, ale mě by mocný úder holí rozbíjející dlažbu nepomohl, jelikož nejsem ani zdaleka tak dobře stavěný jako ty. bylo dokonce období, kdy mě sužovali podivné existence velice často. nakonec jsem na lidstvo zcela zanevřel a mluvím s lidmi jen přes internet, je to o mnoho bezpečnější :D

Dívat se na déšť shora je naprosto úžasné. Kdyby jsi byl dole, mohlo by tě ohrozit "být na dně" nebo "teče mu do bot". Ale celkově je mokro (a mazadla) daleko pozitivnější než sucho.

mokro a mazadla: mít šťávu, naplněný, na stejné vlně, tvárný neboli flexibilní, mazaný neboli chytrý

sucho: vyšťavený, být na suchu, být u Suchánků, suchar

Však už mám taky pro tenhle styl japonský název - Kiru-go jutsu (a teď mě zase točí, že Písmák nemá Unicode, protože jsem sem chtěl postnout příslušné znaky z japonské katagany, ale bohužel se zobrazí jako otazníky). Znak "kiru" znamená řezat ("hara-kiri" = řezat břicho), ale také odpojit, přerušit, vypnout, a asi milion dalších významů, podle kontextu, a znak "go" znamená číslici pět, ale také řeč, jazyk, zprávu, proslov, a konečně "jutsu" znamená nějakou dovednosti (kenjutsu, aikijutsu, atd.) Celé to tedy znamená "Umění škrtat slova/sdělení". Zajímavé ovšem je, že sekvenci obou dvou prvních znaků "kiri-go" překládá robopřekladač tvrdošíjně jako "after killing", což znamená doslova "po zabití". O to je to celé vtipnější! :-DD

Chápu tě naprosto, obavy neboli fóbii lze mít nebo získat úplně ze všeho, já se už léta panicky bojím doktorů, ty jak koukám "švestek" a vodních ploch, některé ženské myší a pavouků, a tak dál. Teď jsem se po letech poprvé začal bát i chodit po tmě, jdu takhle někdy minulý pátek na vycházku, a těsně za mnou jdou nějací dva mladíci, jeden vysoký, hubený, jsko smažka, druhý menší, svalnatý, s potetovanými pažemi jako rameny větrného mlýna čouhajícími z trika bez rukávů. Vypadali jako pouliční ranaři - ten vyšší vybírá cíle, a ten svalnatý z nich vyrábí mrtvoly. No a tak jsem se zastavil, aby mě přešli a ztratili výhodu útoku zezatu, ale oni se taky zastavili, a ťukali si něco do telefonů. Tak jsem pokračoval v chůzi, a oni taky, pořád za mnou. Až ve mě narostl strach, adrenalinový rush a podřáždění z toho, že už to tvrá moc dlouho, že jsem se najednou otočil, postavil jsem se proti nim, udeřil holí o dlažku pro efekt a hlasitě zvolal: "Tak co pánové, bude něco, nebo co?!" A hned jsem se poznal, že jsem odhadoval špatně, protože jejich ruce vylétly vzhůru před obličej v typicky obranném gestu, protože jsem je dokonale zaskočil. Kdyby to byli loupežníci nebo vrahové, reagovali by jinak. Ten svalnatý se mě zas tolik nelekl, přece jen už vypadám dost sešle, a řekl: "Jak jako co bude? Co by jako mělo bejt?" Mlčel jsem, a měřil jsem si je uhrančivým pohledem zpod přivřených sádelnatých víček, jak jsem to vídával ve westernech, ale myslel jsem si, že mě pěkně bolí kolena, a rvát bych se tedy rozhodně nechtěl. No a od té doby chodím jinudy - i když se vlastně reálně nic nestalo! ;-)

myslím že tu na Písmáku vytváříme úplnou revoluci Kamamuro, vedle normálních a vážných kritik/komentářů, přeškrtané komentáře! :D

to máme to dost podobný, když jsem byl v Chorvatsku, tak rok po mě tam vypukla válka, od tý doby mám vstup k moři zakázaný, protože logicky, vypukla by tam válka. pro jistotu už nechodím ani k jiné vodě. tedy naposled když jsem se čvachtil, tak tam sice nevypukla válka, ale přiběhli fízlové a co že jako tam dělám, ať navalím vosobní poznávací čísla a jakože voni si mě vověřej a jestli si jako jsem si jistej, že jim říkám pravdu, protože jinak voni strážci planety mě jinak zbalí. vidíš? a nezbalili, jelikož jsem byl jenom nasranej a ne blbej, abych házel nějaký imaginární čísla vo svý vosobě. od tý doby jsem jsem úplně zatrpknul na veškerý vodní plochy a obloukem se jim vyhýbám, aby se někde nevyrojili někde švěstky, jakože chlupatý, chápeš?

To jsme se ale zapovídali, co? Úplně jsme zamluvili fakt, že pořád ještě nevíme, jestli bude koupačka na pískovně? Já navíc ještě k tomu nevím, kde je zmíněná pískovna, a jestli byl dotaz určen mě, nebo nikomu jinému. 

(Objektivně mi na tom zas tak nezáleží, na veřejnosti jsem se naposledy koupal v roce v Rudém moři při návštěvě egyptského turistického letoviska v Hurgádě. Dnes tam turisty vystřídali teroristi a různí jiní fanatici. Dnes bych se pravděpodobně ani koupat nemohl, i kdybych nakrásně chtěl, jakože nechci, neboť se nerad stávám terčem posměchu, a to z příčin přímo vyplývajících z fyzikálních zákonů. Díky mé unikátní fyziognomii mohu být v libovolné vodní nádrži či nádobě buď já, nebo voda, míněno ve smyslu vylučovacím (funkce XOR). Domnívám se, že ostatní koupající se osoby by jednoznačně preferovaly přítomnost vody před mou přítomností, což mě automaticky a definitivně vylučuje z provozu jakéhokoliv koupaliště, řeky, jezera, moře nebo oceánu. Jak ale říkám, možná bych se ani koupat nechtěl, i kdybych mohl, kdoví, jestli ještě umím po zhruba sedmnácti letech vůbec plavat...)

díky! :D

vy jste dětinové, já chci taky :-)

o tebe se nebojím, chce tomu dát trochu času, určitě si najdeš vícero čtenářů ;)

proč to škrtáš, když to jde stejně přečíst? :D

ano, i dospělý může být dětsky spontanní, ale je to, zklamu tě, neměřitelné přístroji, asi :))

No vidíš to, Aru, "dětsky spontánní". A pak že nemám úspěch. 

Takhle hezké komplimenty nedostávám často. 

Zdá se, že dojde na tvá slova, a že se mi "zlaté výběry jen posypou", jak jsi kdysi doslova napsal. ;-)

(Jen by mě zajímalo, jestli je spontánnost výsadou dětí. Může být i dospělý spontánní? A pokud ano, jak se liší dětská a dospělá spontánnost? Dají se od sebe prokazatelně rozeznat, a dalo by se to experimentálně ověřit řekněme něčím jako Turingovým testem? A pokud ne, tak proč ne?)

Kamamuro, myslím, že jsi v poho, trošku doslovný a obšírný, ale fajn :-)

Nemyslím, že tohle je veledílo, ale je to dětsky spontánní a to se mi líbí

já to chápu Kamamuro, možná se vyjadřuju jako blázen, ale pochopil jsem a perfektně mi to tam sedělo s tím, že když má člověk udělat něco důležitýho, že začne dělat právě úplný nesmysl, jak píšeš, takže chápu, i když to tak nevypadá ;)

pro mě je jediný pravý učitel malování Bob Ross, jiné malíře neuznávám :))

to nechápu, ty a neumíš brousit nože??? :D nejenom, že jsem si myslel, že je umíš brousit, ale i že si je doma v obýváku, za tím účelem ve zřízené pícce sám kováš, naprosto jsem v úžasu :D:D

přeju ti ostré nože a jasnou mysl Kamamuro, budeme to potřebovat ;)

My dnes jeli z chalupy domů na kole a vešli se do takového jednoho nepršavého okna. Bylo to déšť přede mnou, déšť za mnou, slunéčko boží nade mnou.

Za déšť jsem ráda, ale nebude teď koupačka na pískovně. Nebo bude? Smajlík v pruhovaných plavkách.

výstižné, ale jako Hanka, hry nemusím, půjdu ven lokat očištěný vzduch :)

to je vážně dobrý! vystihl jsi to. tím koncem jsi to dokonale "zabil", jak se tak moderně říká, žejo, ale úplně to vystihuje a vlastně podtrhuje předchozí text a lidské počínání vůbec.

možná tam mohlo být, že člověk si představuje záchranu Gaii, tak že ji zastaví betonem a asfaltem a zahází plastem. vtipné je jak se sházejí ti představitelé států, jednají o těch kvótách a já nevím o čem všem možném, ale doslova se scházejí úplně zbytečně, města dál rostou a cesty pro auta se dál rozšiřují, teď se objevil ten vesmírný turismus. člověk se určitě rozhodl že svůj domov už konečně definitivně zničí, připravuje si jako nástupce ty svoje roboty, těm budou stačit jenom suroviny, nebudou potřebovat ani kyslík, ani faunu, takže ideální kolonisté vesmíru. třeba budeme jako lidi oslavováni v blízkých i vzdálených galaxiích jako staří bohové, kteří stvořili robotický život :D

jo-jo....chčije a chčije...já mám déšť ráda.....koukat z vokna uklidňuje.....chceš poradit adrenalinovou hru???.......skákat do louží....vyhrává ten....komu vystříkne výš...prohrává ten...který je nejvíc mokrej

Aj ja sa teším dažďu i keď radšej doma ako vonku dostávať plný zásah...pekne si to celé zhrnul, obávam sa však, že ľudstvo je nepouciteľné... počítačové hry idú mimo mňa