říkáš ležím_ale běž

:) už je úplně nejsilnějšíííí - teda doufám, tam někde - ty konce jsou strašný a síla je potřeba, to vykrádáš pak i mouchy :D Děkujuuu, žes připomněla ... hodná sluka

díky, Zeantrichu, furt si nejsem jistá ... ty konce jsou děsný :))

Je to hezké:)

lawenderr,

já taky dneškem s diskusemi končím. Nikam to nevedlo. Stejně tak jako nikam nevedla "tvorba".

:)) Musaši, jsem ztracený případ - nehodím se k žádné učené dišputaci :D (blbá se neříká) - Ginsberg se mi dost líbí, teda ty překlady, co uvádíš u svých básní, ale zatím nemám potřebu si ho někde dohledávat, stačí mi, na co tu narazím :) Poezie je pro mě jen polibek od života, nerada bych skončila celá oslintaná :D - užívám si náhodná setkání, o to víc ... promiň. Ale díky za toho Ginsberga!

Entropie, moc díky, lék na stáří se zatím hledá ... záleží hodně na tom, kdo bude rychlejší :) Ale ty odchody mě nebaví, a přeci to k životu patří. Uzdraví se:)

Už tam budem nebo už jsme byli - jako by to bylo jedno a totéž v nedefinovatelných obměnách...     tatík ať se brzo uzdraví

Tak asi to první, čeho se musí válečník zbavit, je touha po pomstě, respektive agresivita jako taková.

Když se teď "nic neděje", povídám si tu s hrstkou lidí o poezii, probíráme kromě Ginsberga Františka Hrubína a Václava Hraběte. Třeba by tě někdo z těch pánů mohl zajímat.   Když nic jiného, aspoň si my zúčastnění tak trochu vylepšíme literární vzdělání.

:) já nedokážu udržet pocit msty dýl než pár minut, možná hodin ... pro koho je důležitá ukřivděná lewandule? :) Ani pro mě ne, škoda plýtvat časem na odvetné myšlenky - leda by to byla hra ... :) ale ta musí bavit! Čekám, co život přinese  - dneska tvoje slova ... :) nikomu nevládnu (k smíchu, že bych) já nevládnu ani sama sebou - a to bych měla! Proto mluv, když chceš, poslouchám ... a nebo ne - povídáme si:) a nebo ne

lawendříku,

když už jsme tedy k sobě tak upřímní: co se války týče, existují situace, kdy by bylo sebevraždou útočit na nepřítele. Iejasu Tokugawa čekal většinu života na optimální válečný střet. Osud mu nakonec poskytl optimální situaci a klan Tokugawů ovládl Japonsko na tři sta let. Ne každému ale Osud příležitost poskytne.

oblíbenost není důležitá. Nic neznamená - musíš sám. Píšu si jen pro sebe už, nic jiného mě nebaví. Zkoušela jsem psát a dodržovat formu, odhadovat, co se bude líbit ... ale nenaplňovalo mě to, nejsem žádný spisovatel - jen mám občas knot v hlavě:) - tak ho zapaluju - jako, když je ti smutno a pustíš si prima film. Nic to neřeší, ale chvíli je ti hezky:) A postupem času jsem zjistila, že psát numím a nikdy umět nebudu - a co? :) Jde jen o ten knot v hlavě:)))

Ty jsi bojovník, taktik, lstivý jako liška :D a narozdíl ode mě umíš psát. Nevyvracej, můj pocit. Jen jakobys měl v hlavě hodně knotů ... a nevěděl, který dřív zapálit:) Když zapálíš všechny, nejseš vidět ty, jen jak o dušičkách ... a nebo Halloween:)) Nečerti se, jen můj pohled - ten nic neznamená. Důležité je pro tebe, co si myslíš ty. A to napiš:) A neradím, sama nevím - a to je dobře. Kdybych věděla, tak tu nejsem. Ale čtu tě - čtu skoro všechno, co má cenu (pro mě:). Jsem velmi subjektivní nabubřelé nic - a dost si to užívám:D

Musašíku

lawendříku,

oba víme, žes tady v minulosti patřila mezi nejoblíbenější básnířky a pokud i nyní překonáš sebe samotnou a vytrváš, opět se jednou z nejoblíbenějších básnířek staneš. A klíčový podíl na tom bude mít právě to, že jsi odchovaná Písmákem. Víš moc dobře pro koho píšeš a co, tušíš, jaký to v publiku vzbudí ohlas.

Já jsem s Písmákem vždy pouze válčil, ale jsem vděčný osudu, že jsem se tu setkal s tolika literárními agresory. Alespoň mi pomohli ujasnit si, co chci. Stal jsem se undergroundovým básníkem a čekám. Možná tady někdo mé podzemní básničky najde (nebo taky ne). O literárních problémech, které mě zajímají stejně mohu diskutovat (možná) jen s několika málo jedinci.

:) dík, Musašíku, za nákuk a snahu vykřesat nějakou kloudost z nepodarku ... jsem fakt mizerná básnířka, říkám strom a myslím padej:D - tatík si zlomil nohu v krčku, je to boj - ale já se nebojím, jen tím trošku žiju ... vášně habaděj - jen kolikrát jsem mu chtěla třísknout telefonem ... :) Ale černej humor s´trefil. Jsem odchovaná Písmákem! :D

Dekubitní objímání by se hodilo do nějaké opravdu, ale opravdu vášnivé básně. Sám se teď přímo topím v černém humoru a tak se mi tohle tvé pojetí milostné poezie moc líbí. Tip.

:) v noci beru na sebe podobu mouchy ... nerozsvěcej! nebo se umlátím :))) a dííík, že se sem se mnou chodíš bát

tojezastak - - - no prostě se mi budeš zdát

mih síly . . . 

do obrazu se mi slily

Goro, dáváme, ošetřujeme, převalujeme ... ale v noci je psina nejvíc, to nespíme :)) Už se jen snažím být životná ... mi to přijde dobrý cíl :)) Za svěžest díky!

Gabi ... :* hlava se tak těžko překládá do slov:) - ale ty rozumíš mojí řeči, to je víc než slova

Kočko, na opruzeniny mám takové mazání, když ti to bude sedět dlouho, zakročím ... :D

Jani :) -  tohle už jsou jen tagy ... ale jsem čistotný sprejer a tyhle barvy jsou mazací. Až kolem půjde poezie, už tu nebudou :)) díky, moc

Sab, přesně! Jen se u toho usmívám - příští stanici už vystupuj!. Jen nevím, která to je - spolucestující jsou tak zábavní :))) Na tyč dosáhnu vždycky, ale kdo by se držel, je to jízda! :D  děkuju, žes neupadla 

Dík

jsem zoufalá....zoufale zoufalá...jezdím autobusem a nemám jak a čím bojovat se zákonem setrvačnosti....nedosáhnu a k tyči mě nepustí...

Poezie... hurá, poezie...

Už zase opruzuji s komentářem. Ale když z něho vyplyne, že mi tvoje dílko sedlo, tak snad nebudeš mít důvod si stěžovat...

toto je, podľa mňa na výber, ale na ten som ja malý pán, tak len *

Na dekubity pozor.

Osobité vyjadřování /vkládání přímé řeči, zkratky/ a neotřelé rýmy jsou svěží, životné.

Když já nerada něco prozrazuju ... ale zas, neřekni to, když jsi toho plná. A tak jen flákance na zdi ... Co v tom vidíš? ... Patapufa! :))) Dík Kamamuro, za bedlivé oko - v tom něco hledat, pes aby to našel ... :)