Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCurriculum Vitae
Autor
MarK.
Curriculum Vitae
I.
Som rieka
ktorá nemá dno
ani brehy
ani spodné prúdy
ani hladinu
ani vodu
a predsa ma je počuť.
II.
Mením polohu i tvar
ako informácia
ktorú vyslovili spiace ústa
chcem sa dostať
z jedného pólu na druhý
ale zakaždým pri poludníku
vyschnem.
III.
Cítim sa ako tvor
ktorý si v mladosti zaumienil
že na jeden nádych prepláva
z jedného lucidného sna
na druhý
ale zabudol som
že mladosť je kameň
ktorý nech hodíš akýmkoľvek smerom
ti vždy dopadne na hlavu.
IV.
Aj keď sa zem točí a točí
neviem sa pohnúť z miesta
mám preležaniny aj na chodidlách
a paranoje ktoré sa nedajú speňažiť
myslel som si
že tento stav je dočasný
ale dočasné je iba telo
s hlasom
ktorý mi diktuje
túto patetickú báseň.
V.
Kráčam po ceste
ktorá nezanecháva stopy
nikam nevedie
iba stúpa a klesá
a občas sa kľukatí
pozerám pod nohy
ale žiadne nevidím
nevidím ani ruky
ani trup
stal som sa cestou
po ktorej sa kotúľajú čiesi oči.
VI.
Smrť je najväčším znakom poľudštenia
niet smrti
niet života.
19 názorů
viacero obrazov ma tam zaujalo, najviac o tej mladosti, ktorá je kameňom a o dočasnosti tela, v niečom tam vidím samú seba :) *
Výrazný cyklus. Jediné s čím mám problém je závěrečná část (nehodící se škrtněte). Jednak celou dobu operuješ s lyrickým subjektem a najednou tam není a jednak se z poetické polohy posouváš do podivně filosoficko-religionistické pozice, čímž celý skvělý předcházející text dostává nepříjemnou pachuť. Jinak výběr.
Možná bohužel, možná bohudík, všichni zanecháváme stopy a také každá cesta nějaké stopy zanechá. Problém možná vzniká tehdy, když by chtěl střízlík zanechávat stopy kondora. Tip.
reflexe těch řádků na chvíli zastavuje odbíjení hodin...a přitom je tak povědomá...
Thea v tramvaji
10. 10. 2021Já se taky na konci zamýšlela, proč to tam je... I když je to škrtnuté :) vlastně to nic neříká, jen to co je jasné. Ale zbytek nad tím je velice převelce vydařený! Moc ráda jsem četla...
Mám u Tvěho cyklu pocit jakéhosi dejavu...možná proto, že je mi Tvá poetika velmi blízká. Díky za ni.
dievča z lesa
10. 10. 2021hodila som sa ako kameň do týchto vyschnutých rozvodnených slov ... osviežilo*
A přece tu ty neviditelný stopy zůstávaj navždy... Krásnej, ostře rytej text. Tip a.
Ahoj Luzz, nad poslednym dvojversim som i ja vahal, ci ho nechat alebo nie. Nakoniec som ich preciarkol a nechal. Kompromis. Dakujem ti.
možná bych oželela část VI (anebo nechala jen první verš)
a část V skončila veršem s cestou (bez těch očí, ty jsou trochu strašidelný)
jinak ano.