Dívka a moře - Dívka, filmaři a žraloci III.

Goro, trefila jsi to úplně přesně, jsem totiž silně nepřisedavý typ s nepatrným rozdílem, jsem to hlavně já, kdo si nerada přisedá a většinou vyklízím pole, když je někdo příliš blízko.

Díky, že jsi měla se čtením trpělivost.

Ráda jsem četla (i komentáře, kde jsem se o tobě a tvé práci dozvěděla vše podstatné)... zdá se, že řečí Květoně jsi také "nepřisedavý typ":-)

Aru dík, zkusím to.

v té sbírce, když se upravuje jde přímo zaklinkouk jestli se mají díla ve sbírce objevovat na tvém profilu, nebo ne, pokud dílo nespadlo mezi koncepty jako rozepsané, tak možná zůstalo neviditelné v rámci té neexistující sbírky, ale s příkazem se nezobrazovat mimo tu sbírku - je to jen můj odhad.

možná by pomohlo založit novou sbírku a tam v úpravě sbírky kliknout na čudlík, aby se díla zobrazovala i "na stránce autora", tím by se mohl vyrušit předchozí příkaz, jestli ani to nezabere, tak víc napadů už nemám

Aru, díky za vysvětlení. To jsem zavinila sama. Pokusila jsem se založit sbírku, ale když jsem tam dala právě tento díl, zmizel ze seznamu. Ve snaze vše vrátit, jsem sbírku vymázla, ale vrátit díl do profilu se mi již nepovedlo. Je to stejné, jako když mi Květoň poradil, že po odpovědi na komentář musím označit v avízu toho, pro koho je určena.

u toho prvního dílu se domnívám, že je v konceptech, protože u tebe na profilu z mého pohledu není vidět, i když se tam dá oklikou dostat.

jo, asi je lepší dávát příběhy s dobrým koncem, já zbožňuju dobrý konce :D

Aru, děkuji za přečtení a Tipy. Snažím se ve svých povídkách vyzvedávat téma, kdy to "dopadlo dobře", protože těch druhých je víc. Jestli mohu poprosit, jsem tu za čtrnáct dnů týden, co znamená ve zdejším žargonu "poloschovaný"?

pěkný příběh s dobrým zakončením, takoví lidé co si myslí, že mohou všechno by měli aspoň jednou za čas dostat za vyučenou, ale mnoho lidí jak známo podlehne magické moci peněz.

jen ten první díl je v Písmáckém žargonu "poloschovaný"

Revírníku, když si nejsem jistá, že to všecny zajímá, ale slibuji, že příště nad účelností takového činu budu chvíli dumat.

Kočkodane, pokud úspěšně, je to dobré a jsem tomu ráda. Ohledně rozpravy s Květoněm, je to přesně tak. Moře člověku dá hodně v dobrém i špatném, ale také mnoho vezme a to už většinou jenom to dobré.

Aničko, máš pravdu, že věk 38 není až tak mnoho, ale teď už to nejde. Kdysi jsem ublížila rodičům, když jsem zdrhla na moře a teď bych pro změnu zradila rodinu na lodi. Díky patentům to už zašlo moc daleko a není cesty zpátky. 

Ono je při tak výživné debatě, jakous tady vedla s Květoněm, nejlepší označit v Avízu vůbec všechny zúčastněné, jistě se nikdo za upozornění zlobit nebude. Mě sem dodatečně vrátila až Blackie, a jsem tomu rád.

Slečno, tady jsem, a hlásím, že bylo úspěšně čtenářsky zlikvidováno další dílko. Včetně třešničky na dortu v podobě rozpravy s Květoněm.

Andrejka, ďakujem za "oprášenie" informácií o Tebe, rodine, posádke,  tak už je to sedem rokov, čo ťa čítame? Letí to, letí...

38rokov nie je veľa, založiť rodinu sa stále ešte dá...

Zkusím informaci uložit na můj nespolehlivý HDD, co mi bzučí v makovičce.

To je přeci jasné, že chci!!!!!......Tedy....ano prosím, pokud to bude možné...:-)))))

Blacksabbath, jenom reaguji na komentáře, ale pokud budeš mít zájem a budu mít pocit, že odpovídám někomu na něco zajímavého, mohu kliknout na avízo i Tobě (když už mi Květoň prozradil, že tak se dostane komentář na místo určení.

Vy si tady s Květoněm píšete takové zajímavosti....kdybych nenakoukla, že si prózu znovu přečtu...tak mi to uteklo.....!!!!!!!!

Květoni, toto povolání jsem si vysnila a šla za svým bez ohledu na všechny a všechno. Pro mne jde opravdu o povolání snů, ale je nutné si uvědomit, že člověk musí být pořádně ujetý. Prostě cvok s omezeným pudem sebezáchovy. Moře hodně dává, ale stenou měrou bere, takže ono toho k závidění moc není.

Znám spoustu mořských tvorů, i ty o nichž většina suchozemců nemá ponětí, že vůbec existují (snažím se některá setkání popsat ve svých povídkách, třeba zrovna v té co vkládám - Smlouva - mořské uhoře. Mám od jednoho jizvu přes půl obličeje). Znám přístavy, přístavní města, krásná i nehostinná pobřeží a také někdy kousky vnitrozemí. Pracuji v partě, kde by jeden za druhého bez váhání obětoval život, a poznala jsem ještě spoustu dalšího.

Také ale vím co je bolest a znám i pár nemocnic v různých koutech světa, kde jsem si poležela. Kromě té fyzické i tu horší. Bolest duše, když vidím, jaká zvěrstva člověk na přírodě, jejích tvorech, ale i na vlastním druhu páchá. Je mi osmatřicet a již jsem vzdala myšlenky na vlastní rodinu. Místo toho mám rodinu kolegů a miliony dětí pod mořskou hladinou, které mne potřebují. Po světě možná pár přátel, s nimiž se i několik let nevídám a potom ty virtuální je serveru, kde sem let publikuji. Vlastní rodinu mám zčásti uprostřed Evropy a zčásti na Krétě. Ty vidím v průměru dva týdny v létě  a potom pár dnů kolem Vánoc.

Tak co myslíš, je co závidět?

Tak to je povolání snů. Upřímně a z celého srdce ti závidím. Žraloky taky miluju. A velryby, ale ty jenom platonicky. Ještě jsem se s žádnou nesetkal.

Květoni, potápím se profesionálně od konce roku 2002. Se stejně potrhlými blázny jako jsem já trávíme zhruba přes jedenáct měsíců v roce na moři. Pracujeme pro francouzskou firmu a najímají si nás různé organizace, věnující se především ochraně moře. Převážně pracujeme pro IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody), NOAA (Národní úřad pro oceán a atmosféru USA), občas přímo pro UNESCO nebo OSN, ale taky přímo pro různé ústavy zabývající se životem oceánů nebo populárně naučné média jako např. National geographic. 

Mapujeme podle zadání stav korálových útesů, jejich obyvatel nebo točíme na objednávku přímo některé živočichy. Odborné ústavy mají především zájem o mizící druhy, ale média hlavně o nebezpečné druhy. Hodně třeba pracujeme u jihovýchodního pobřeží Afriky. Tam jsou v hojném počtu moji miláčkové - Velcí bílý žraloci. Na ty se vždycky moc těším. Také ale máme zakázky se žraloky, které nejsou tak příjemné a závbavné. Například u Brisbane žije asi nejnebezpečnější druh žraloka, Žralok bělavý. Může žít i ve sladké vodě a vodní kanály ve městě mají rádi pro dostatek potravy. Jsou hodně útoční.

Promiň, jak dojde na žraloky, nevím, kdy skončit.

Nejsi nemehlo. A jestli jsi opravdu potá pěčka, pak smekám a tiše závidím, protože potápění je moje vášeň. Bohužel nepříliš často naplňovaná, ale jak to jde, hned mířím k nějakému moři. Zrovna letos na jaře jsem byl na Maledivském ostrově Dhigurah. Naprosto neuvěřitelný zážitek s mantami, se žraloky lagunovými, žralokem velrybím a neskutečným množstvím korálových ryb.

Květoni, dík za potvrzení, že nejsem úplné nemehlo.

Funguje to!

Květoni, děkuji za radu. V létě jsem tu byla dva týdny a teď to bude asi stejná doba, než zase přijdu o přístup k netu. Jsem takové Písmácké ucho a tudíž vděčná za každou radu. 

Mám ještě jednu radu, tentokrát užitečnější - když někomu odepisuješ na komentář, tak před odesláním klikni na jeho jméno v roletě Avíza. Jinak se o tvé odpovědi nedozví. Já jsem se jen náhodou přišel podívat.

Jano, díky za ohodnocení. No vidíš, a chránit přírodu se mi stalo celoživotní náplní. Jak málo stačí, když si člověk uvědomí, že i jedinec má sílu se postavit penězům a lidské zvůli. 

Blacksabbath, konec jedné povídky a zachvíli začnu vkládat další. Díky za nákuk.

Květoni, díka za pochválení, ale s tou redukcí mám velký problém. Kolegové tvrdí, že někdy ze mě vypadne sotva padesát slov za týden. Při komunikaci s cizími je to ještě horší. Mám strach, že něco plácnu (což se mi pravidelně stává) a budu zase za blbce. Bojím se lidí, mám to v sobě od základky. Na druhou stranu jsem plnohodnotná ženská a někde se potřebuji vykecat. Když jsem začala před sedmi lety psát, došlo mi, že tohle je cesta. Mám čas si rozmyslet odpověď a možná se cítím bezpečně i kvůli pocitu jisté anonymity.  To všechno se samozřejmě promítne i do povídek, takže redukce opravdu nehrozí, nemohu si pomoct.

Andrejko, četla jsem jedním dechem a mám radost, že díky Tvému počinu a statečnosti byla zátoka zachráněna, TIP

Revírníku, možná podivínka, možná hodně jiná, ale určitě pořádně střelená, však víš, co mám na mysli. Díky za přečtení.

konec???....škoda!!!....moc dobře se mi to četlo!...........*/**************

Příběh je to zajímavý, přehledný děj, netuctový námět, hezký jazyk a minimum chyb. Mám jenom jedinou připomínku - redukovat, redukovat, redukovat. Miska silného vývaru často převýší celý kotel řídké polévky.

Podivínka. Co si kdo jiného mohl o ní myslet. Hlavně, že jí to nevadilo.