Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOči ženy
Autor
Kaj
Bez dovolení
jsem si vypůjčil
Tvé oči
Díval jsem jimi
na zajatce předsudků o ženách
jak se k nim
marně snaží propít
jako by utíkali z věznice
vždy a vždy přistiženi
hlídacími psy kocovin
Oči se zeptaly
zda mohou dostat
chvilku volnosti
Když jsem dovolil
začaly stříhat krajinu
jako by to byla látka na šaty
Nejdříve se jim zalíbila
žlutá róba z řepky
se zelenými pšeničnými záplatami
Pak zde byla propletená hněď
uschlých borových lesů
A po třetí hacafrak
vodní odraz
industriálního zákoutí
kde komíny s bílými a červenými pruhy
působily jako tyče
k uvazování gondol
jako okroužkovaný chřástal
Když jsem oči zavřel
dostal jsem od Tebe políbení
na přivítanou
zpátky doma
ve svém světě
18 názorů
Když je člověk sám, stále ještě musí vyjít sám se sebou. nechci být ale přehnaně moudrý. Díky.
Díky, kritizující částo chápou báseň jako vystřihovánku. Ukazují, co by si chtěli vystřihnout a o co nestojí. Jako úplně malý jsem měl desky, kam jsem si vystřihoval obrázky z časopisů. Redakoři časopisů by proti tomu zřejmě nic neměli, tak co by proti tomu měli mít kritici z písmáku?
Jako autor proti tomu nic nemám.
Často píši horkou jehlou a báseň by se mohla dál cizelovat, což často nedělám. Kritici na to upozorní. Také si všímají švů, kterých jsem si většinou ale také vědom. Švy jsou právě cestami pro nůžky. Kritici často dovedou rozeznat dobré od špatného. Této schopnosti sám o sobě nikdy nemám dostatek. Jsem vděčný za to, že to vůbec někdo čte. Díky.
Díky. Kdyby byla báseň více vyvážená, kdybych dal různým úsekům adekvátní délku, bylo by to asi pochopitelnější.
Pěkná báseň. Pro mě bez začátku a bez konce. Nevím, co si počít s veršem zajatci předsudků o ženách. S představami bych si poradil, ale s předsudky? Věcně by mi možná poradil Radovan, ale ten verš mi i tak zní divně. Konec mi zase připadá, jako by básník nevěděl, jak dál. Ale prostředek to všechno vynahradí. za ten tip.
Zajímavé, jak se každému líbí jiná část básně... já se přiznám, že začátek, co tak nadchl Radovana a Goru, mi přijde takový přehnaný na efekt. Zato ta velká metafora o stříhání krajiny a nejrůznějších "šatech" z ní se mi moc líbí, přijde mi nová, neotřelá.
Mně se to taky líbí, Kaji. Poslední, fádnější, sloku bych už nepotřebovala, zato předchozí a hlavně ta o předsudcích jsou skvělé.
tady se mi zastavil dech:
...vypůjčilTvé očiDíval jsem jimina zajatce předsudků o ženáchjak se k nimmarně snaží propít ...
Happy end!!! Kaj má happy end!!! No to snad už fakt budolu Vánoce! :)
Moc pěkný, tip a.
Prej oči ženy.. Co ty bys neudělal pro to, abys goře někam vlezl