Archaik dnes

Litartsi,

co z nás zbude, pokud přestaneme "pokřikovat do historie"? Jen smečka nesvépravných blbečků, kteří se utápějí ve svých "svatých" pocitech.

Ale zajímám, také jsem byl v mládí rockovým i jazzovým hudebníkem a potom experimentálním skladatelem. Skupinu Queen s Freddie Mercurym, který zemřel na AIDS, znám z internetu velmi dobře. Ale toto není zrovna můj hudební vkus.

Tady mám na mysli to nevkusné, trapné pokřikování do historie (Mácha či přirovnávání Queen dokonce k zmrtvýchvstání Krista). To je o ničem.

jo jo, je to tak

Radovane,

občas mi někdo napíše: četl jsem si (četla jsem si) tvoje verše nahlas a tu hudbu v nich slyším. ...To mě vždycky moc potěší.  Dřív totiž básníci psali poezii mimo jiné také proto, aby byla krásná. Také obrazy se malovaly proto, aby byly krásné a hudba se skládala proto, aby při ní lidi plakali unášeni božskými tóny k nebesům. V hudbě ta emocionalita a krása zůstaly, třebaže je takovýchto skladeb pramálo, pořád jsou. Ale kdo píše v současné době básně hlavně proto, aby byly krásné? A mohou vůbec být současné "pocitářské básně" ve volném verši krásné?  Já soudím, že mohou, ale tuto krásu je schopna vnímat jen hrstka lidí. Naopak "klasika" psaná vázaným veršem může být krásná stejným způsobem jako před několika sty lety. A tak tě mohou rozplakat Queeni stejně jako Mozart, Mácha i Jaromír Nohavica (ten zpívající básník...)

Lady,

kýčovití a sentimentální autoři jsou tady jednoznačně nejúspěšnější, ale jistě pochopíš, že nemohu žádného jmenovat. V mém kýči je vždy určitá příměs ironie. Aspoň se o to snažím.

Před pár měsíci mi Safián tvrdil, že Písmák je modernistický web, na kterém archaici jako já nemohou mít šanci. Prý by tu propadl třeba i Hrubín, o kterém jsme tehdy diskutovali. ...Ale je tomu opravdu tak? Myslím, že mezi čtenáři poezie, a to i tady na Písmáku, je dost takových, které stále "bere" klasika. V současnosti je možná konzervativní bublina větší než bublina progresivistů - ta vaše. Já píšu pro konzervativní publikum, májovci a ruchovci jsou mi ale dost lhostejní. Berou mě jednak romantici, tedy samotný Mácha (Lermontov, Poe, Jezerní škola atd.) ale hlavně "stříbrný věk" ruské poezie. Pokud bych uměla psát jako Jesenin, Achmatovová nebo Alexandr Blok, umřela bych štěstím. Co si od poezie více přát?

to bezpečně neví nikdo, samosebou kromě mě, akorát nevím jak to, co zabere napsat tak, aby to nebyl propadák

teď přemýšlím, jestli tvé verše slyší podobně jak ty - neslyším, jsem hluchý

Radovane,

já ale nikdy dopředu bezpečně nevím, co zabere a co bude propadák. Často se mýlím. Píšu hodně propadáků. Dost spoléhám na zvukovou stránku vázaných veršů. Vím ze zkušenosti, že mnozí čtenáři mé verše slyší podobně, jako je slyším já.

Litartsi,

tohle je jedna z nejkonkrétnějších básní, jaké jsem kdy napsala. Pojednává o velmi známé hudební skupině a o velmi známém zpěvákovi, nastiňuje konkrétní otázky.  Ty se ale o populární hudbu, natožpak o soutěž "Superstar" asi nezajímáš.

F.M.R.C.,

já alexandrín miluju a někdy má tady na Písmáku i úspěch. O vánočních prázdninách jsem napsala malý cyklus o králi Slunce, Ludvíkovi čtrnáctém. A jak jinak psát o francouzském králi než francouzským veršem - alexandrínem? Zkusmo jsem zařadila na čtvrtek "první díl" a podle reakcí, třeba zveřejním i další.

atkij,

ne každému se musí Lambert líbit. Jsou jistě větší konzervativci než já, kteří ho berou jako znesvěcení Freddieho. Já jsem konzervativec s pochopením pro inovace.

dievča,

díky. Já jsem ráda, že mě tady čte tolik lidí. Necítím se pak sama jako cool v plotě.

Dobře, já do nějaké míry souhlasím, ale na druhou stranu: tvorba je především svoboda. A je-li osudem Alenakar vázaný oldschool rytmický verš bez ambic být prudce formálně aktuální, ať si ruchovčí a lumírovčí dle libosti. Veršuje jí to řemeslně perfektně, svoje čtenáře to má a nechť si libovolný fanoušek post-postmodeny, který sem omylem zabloudí, zase sbalí a odtáhne jinam, když se mu to nelíbí. Básník není nikomu povinován být moderní a může si resuscitovat formu jakou chce. Já bych měla tendenci šít spíš do obsahu, alespoň tam, kde její poezie ustřeluje do kýče. Ale tady pod básní z kategorie "humorné" bych se na to teda zrovna vykašlala.

zaujalo mě tvoje - autorka není tak dobrá, jak si o sobě myslí

a tak se ptám, jak víš, co si o sobě myslí?

a jesti to skutečně víš, máš obdiv můj, já to neumím a to bych to sakra potřeboval

jestli to umíš, jak se to dělá?

Nevkusné pokřikování o ničem.

Tak to je filigránská a naprosto precizní frajeřinka tyhle veršíky,valím oči,TIP

Nemusím se s obsahem ztotožnit. Přesto nepřestávám obdivovat Tvůj básnický záběr/záměr. 

hľadanie je kúúl***

guy,

i když na to nevypadám, jsem poměrně excentrická. Líbí se mi i extravagantní image Adama Lamberta, který se nejen svým obličejem, ale i svým pompézním vkusem podobá víc Elvisovi ne Freddiemu... A k tomu ty stříbrné, už konečně neobarvené bohaté kučery sedmdesátníka s kytarou a další stříbro za bicími a za klávesami - to nemá chybu.

Lady,

od Adama většinou vždycky všechno zažíná, ale v případě Queenů všechno vstalo z mrtvých. Tak teď ještě nová tvorba pro nového frontmana. Věřím, že May a Taylor by ještě něco suprového složit mohli. Leonard Cohen taky skládal a zpíval až do smrti a mně se to moc líbilo, včetně jeho posledního alba You Want It Darker. Tohle jeho album produkoval jeho syn. A víš, jak se ten jeho syn jmenoval?  Adam! 

Je to fajn, a uznávám, že AL zpívá dobře :)

"Freddie ožívá jsa náhle Adamem" - a mně vypadl na hlavu celý valník biblických asociací. Zjevně moc čtu. Odcházím si pustit I want to break free.

Evženie,

viděla jsem na artu dlouhý film o skupině Queen a Adamu Lambertovi.

I Brian May a Roger Taylor v tom filmu tvrdili, že Lambert některé písně zpívá líp než Freddie a z toho mála, co jsem slyšela, jim musím dát za pravdu. Mně osobně velmi baví ta fantastická souhra mládí a stáří... Jen škoda, že covid Queenům a Lambertovi v současné době zabránil v mnoha koncertech.

To prostě nejde srovnávat. Je to hudba mého mládí. To se nevrátí a Freddie taky ne.

Hledání nás provází a to je dobře.