Krvavý orel

Báseň je skvělá, seriál Vikingové je příšerný paskvil. 

Osobně mi přijde líto, že díky komerčnímu úspěchu Netflixu a podobných content providerů teď nějakou dobu uslyšíme od dělného lidu reakce typu "jo vikingové, to byli ti, co vyřezávali lidem zaživa plíce, že jó?", ale co se dá dělat, morbidní fascinace brutalitou mezi širokou populací je známa už odpradávna (popravy bývaly oblíbenou kratochvílí "civilizovaného" středověkého měšťanstva), takže její využití za účelem rozšíření množiny čtenářů nebo diváků je pochopitelně legitimní. Celá záležitost vznikla pravděpodobně z nepochopení starého textu pozdějšími interpretátory (písně skaldů byly záměrně kryptické, plné jinotajů a složitých básnických obrazů), ostatně kdo z nás věří po shlédnutí filmu Predátor s Arnoldem Schwarzennegerem, že v osmdesátých letech hrstka amerických vojáků svedla ve Vietnamské džungli boj s mimozemským monstrem, které vytrhávalo páteře svým obětem a věšelo je buhví proč do korun stromů? Z dospělé, příčetné populace patrně málokdo.

Bylo by ovšem velkou chybou dovolit rekreačnímu televiznímu obsahu (případně účelových dezinterpretací tradiční skandinávské poezie lidmi, jako byl Snorri , aby utvářel naše povědomí o historii - ostatně, jak řekl už Skallagrim ve svých analýzách historické hodnověrnosti různých filmů a seriálů, kostýmy seriálu Vikingové vypadají, jako by horda fanoušků Tolkienovy literatury vyrabovala obchod s prostěradly. Je samozřejmě nabíledni, že vikingové nebrali na své loupežné výpravy ženské (ne, neexistovaly žádné "rytířky", "samurajky", ani "vikingyně", ba ani antické amazonky (rovněž báje), tato absurdita je výplodem až módního militantního "woke" feminismu).

Zaniklá kultura "pohanských" skandinávských národů si zasluhuje pozornost sama o sobě, protože může nabídnout zvídavému čtenáři jednadvacátého století mnohem více než podobné naturalisticky obscénní "senzace".