Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePrší
Autor
Kaj
Filipu Topolovi
Déšť nesměle
přešlapuje přede dveřmi
kapky jako mokasíny
rachtají v oblázcích cestičky
Déšť v tmavém obleku
déšť s dobrými způsoby
chci se ocitnout v přítmí
jeho náruče klidu?
Déšť nesměle
ťuká na dveře duše
mám ho pustit dovnitř?
8 názorů
Co provede déšť v duši? Omyje ji, osvěží, zesmutní ji nebo ji vyzve k tanci?
Déšť je dobrej. Ale dovnitř je lepší pustit slunce...
Tip a.
Člověk sedí mimo domov. Vyhlíží ven rosícími se okny na šednoucí dlažbu, jak se o ní tříští kapka za kapkou. Venku zrychleně přecházejí netečné siluety. Popojždějí auta v zácpě. Kouří se jim z výfuků. Jsem nevhodně a málo oblečen. Už jsem chtěl dávno vyrazit, ale jako bych měl na zádech kutnu uhlí. Odchod se dá vždy ještě o okamžik odložit. Vlkost deště dávno prosákla do vnímání. Když konečně vyrazím, jsem už vevnitř dostatečně přeměněn/vyzbrojen na slotu.
Mám ráda déšť, jen musím být doma, s hrnkem teplého čaje, v klidu... dívat se jen tak z okna. :-)