Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seByli jsme...
Autor
Debbi
Byli jsme, byli… a už nejsme,
komu tím život prospěje?
Dny slunečné se vytratily,
zůstaly chladné závěje.
Já vzpomínám si každé ráno
a každý večer když jdu spát
než ulehnu tak vzpomenu si,
jak těžké je ti sbohem dát.
Byli jsme, byli… co říct více
vše jsme už řekli, vždyť sám víš.
Přesto však mlčet je tak těžké…
Odmítám, že mě neslyšíš.
9 názorů
další country písnička. a vlastně proč ne. jak již uvedeno, je to docela hezké, přiměřeně teskné, nenáročné - někdy mi toho třeba, nechce se mi pořád luštit šifry.
(za případné zdvojení komentáře se omlouvám)
(Že dobré řemeslo, tradičně. Připadne mi to jako celkem uměřeně vybalancovaný text, přímočaře přiznaný stesk snad právě akorát. Vůbec nechci urazit, když dodám, že jako dělané do nějaké nenáročné oddechové literatury.)
gabi tá istá
03. 02. 2022toto nie je o smrti, ale o rozchode, človek by sa možno v istej chvíli dokázal viac zmieriť so smrťou, ako keď milovaný človek je a už nie je*
Tohle by mohlo fungovat jako písňový text. Škoda, že nejsem skladatelka. Tip.
Život sám ke svému konci spěje,
jak do snu vetkané mámivé snění;
člověk se sám ani nenaděje;
a jednoho dne ani on sám není.
Pak od těch, co nebyli před ním a po něm,
ho Holmes ni Poirot nepozná,
neb stanou se tímtéž, co Bajaja s koněm,
Robin Hood, Sauron i princezna.
Tak sejdem se všichni (už dnes to víme),
a pak se snad konečně domluvíme.
Opuštění nemohou počítat slzy,mají lepší věci na práci-například číst si tyto lehké,dojemné a smutkem protkané verše.