Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seRozmazané obrazy
Autor
trojort
Ještě se pamatuji s jakým nadšením jsem si četl Hrabalova Obsluhoval jsem anglického krále.
Vytištěného na cyklostylu.
Připadal jsem si jako kdybych za války poslouchal Londýn.
Pořád jsem čekal kde tam na mě vykoukne něco protistátního, ale na nic moc jsem nenarazil.
Trezorové kombinace dávaly na výběr až děsivé množství možností.
Co se smí a nesmí.
A co teď?
Děsivé množství informací.
Pamatuji se na poštovní známku s Kennedym, kterou jsme měli doma v šuplíku jako cosi zakázaného.
Dospělý mluvili o tom člověku, že to byl americký prezident a že díky němu je na světě mír.
Potajmu se samozřejmě mluvilo i o jeho vztahu s Marilyn Monroe.
Tehdy mi ještě lezl mír krkem, protože byl na každém transparentu, jako kdyby to bylo bůhví co.
Neměl jsem ponětí, co je na míru tak důležitého, protože jsem v něm žil.
Sytý hladovému nevěří.
Obzvláště v kantýně.
Každý muž nemá to štěstí, aby mu Marilyn olízla prsty.
Aby se dožil stáří.
Ani ona ho neměla, ať už to bylo jakkoliv.
Nejspíš by ho ani nezvládla.
Ale já o ní nic nevím.
O lidech o nichž se moc mluví, tak o těch se moc neví.
Padají rychlé soudy, jako u televizních novin.
Je to syčák!!!
PS.
Po ulici šla princezna.
Nesla si hrášek v kabelce.
Věřila ve svůj osud.
5 názorů
Evženie Brambůrková
22. 03. 2022Velmi vydařené.
Pokud u tebe existuje souvislost mezi kvalitou textů a povahou, tak pro mě syčák nejsi. ;-)
Ano, zakázané je vždy tajemné.
Tohle je super:
Neměl jsem ponětí, co je na míru tak důležitého, protože jsem v něm žil. Sytý hladovému nevěří. Obzvláště v kantýně.
Zajíc Březňák
20. 03. 2022Velmi zdařilé. Člověk se může jen divit a kroutit hlavou nad otázkou, kam na to chodíš.