Střeseš pavoučky pro štěstí z pavučin svého rozumu

Šeptanda pod Kristovým křížem.
Něco se stalo?
V sandálech je pohodlí, ale na delší cestu to není.
Tak na postávání u jukeboxu.
Tahat z něj ven desky a třískat jimi o zeď.
Jak jinak přesvědčit svět o své jedinečnosti?
Vždy zjeví se nějaký guru v bílém plášti.
Vykládající o vesmírném podolku.

Nad zeleným stolem snookeru je zavěšený obličej hráče s tágem.
Jakou dát faleš?
To někdy myšlenky dělají, že vás vyškrtnou ze života.
Je jich čím dál víc.
Až vás zavalí.
Návštěvníci s fotoaparáty fotí a fotí.
Hlavně své jídlo na talíři.

    Kdo nebyl psem, tak nemůže vědět nic o životě.
    To mi říkal můj pes, který se dožil šestnácti let.
    Takže byl po lidsku skoro plnoletý.
    Mohl být trestně stíhán.
    Za šíření poplašných zpráv.

PS.
    Stavím se později,“ řekl jsem k Měsíci, když jsem spatřil ty živé i umírající branou do jiných světů.
Zavřete ji někdo!
Strašně to sem táhne.