Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Lars Novák: můj dávný mulťák a jeho milostné verše

19. 09. 2022
9
19
451

 

 

Za celých cca třináct let, co jsem se přerušovaně vyskytovala na Písmáku, jsem měla pouze jediné alter-ID. Byl jím Lars Novák, který tu někdy před deseti lety kratičce pobyl, chvíli se vztekal a pak vyšuměl. Lars vznikl vlastně jako forma larpu - byl to nafoukaný floutek, jehož diskusní příspěvky i některé texty se vyznačovaly mládeneckou arogancí, dnes bychom řekli toxickou maskulinitou. Vyzkoušela jsem si na nich v praxi, že muži společnost odpustí agresivní chování daleko spíš než ženě, že se muži na netu musí mnohem méně potýkat s paternalistickou blahosklonností - ale taky že nemají vůbec žádnou výhodu, když jde čistě o kvality textu. Ctěné publikum nám to s radostí nakydá na hlavu, ať máme v kalhotách cokoli. A to je fajn.

Ale Lars měl ještě jeden účel: pustit do světa určité specifické básně. Bylo mi třicet, poezii jsem nepsala víc než dvanáct let a nikdy se k ní neplánovala vrátit: mezi lety 1998 a cca 2020 jsem vytvořila sotva pět básní. Ale larsovské období byla výjimka. Měla jsem tehdy několikaměsíční internetový románek s mužem, který se do velké míry cítil být ženou. Oba jsme žili v konvenčním manželství, měli jsme rodiny a byli ve svém životě šťastní - on ale toužil hrát ženskou roli a já, ač plně žena, jsem chtěla prozkoumávat "mužské" stránky sebe sama. I o tomhle byl Lars: o zvláštním platonickém vztahu, na který s něhou vzpomínám a z něhož se narodilo i několik milostných básní. Musím říct, že je obrovský symbolický rozdíl mezi tím, když žena píše milostnou poezii pro muže, a když muž píše milostnou poezii ženě. Čistě biologicky jsme sice byli první případ - ale veškeré symbolické konotace té věci byly obrácené. On byl okouzlující kráska; já básník, který opěvuje svou nedostupnou Lauru. Díky ní jsem se vrátila k poezii, nejdřív čistě ironicky - a po nějaké době i vážně. Ne ovšem na dlouho. Manžel, který o všem věděl a měl právo veta, začal vnímat, že náš platonický vztah asi záhy přestane být platonický. Zatáhl tedy za záchrannou brzdu a my se rozloučili bez většího dramatu jako přátelé. Má kráska žije dodnes jako muž a ani jedno z našich manželství se nerozpadlo. To mé je stále šťastné: snad i to její.

Dlouho jsem to celé držela v tajnosti, ale teď bych ráda vytáhla Larse po deseti letech z anonymity. Větší část textů na jeho profilu jsou literární i genderové experimenty a stylistická cvičení, často nezralá nebo nezdařená. Ale "Indiánka", "Báseň pro princeznu" a snad i "Tanečnice" se tomu svou povahou vymykají. Dnes píšu jinak a doufám i o dost líp - ale Larsovy milostné básně zůstanou vždycky moje srdcovka. Tady jsou dvě z nich.

 

Indiánka

krásná Indiánka kouří dýmku míru

 s požitkem, zhluboka a elegantně

 a mistrně ovládá maskování

 

tak skvěle, že na první pohled nejde poznat

 jen podle kolouších očí

 zamžikání řas

 čehosi zranitelného v profilu

 

je to ale šamanka a lapač snů

 s havraním peřím jí padá na ramena

 až má člověk chuť jí připnout šňůru zubů

 a kasat se, že vlka zabil sám

 

 bohužel nejsem žádný Old Shatterhand

 místo trofejí mám v tašce jenom knížky

 to se potom těžko loví černé lišky

 

 ono vůbec není radno hloubit pasti

 s bohorovnou jistotou a klidem dalajlámy

pak se člověk snadno octne na dně vlastní jámy

 

Báseň pro princeznu

báseň pro princeznu

ve věži nevhodného těla

v kurví uličce snových prapodivných lásek

se zvednutou sukénkou a rtem na vysavači

co si maskovaná tajně městem kráčí

co se schovává

 

báseň pro princeznu

co loví flinty v žitě

 

kterou bílý satén škrtí náležitě

bílá krajka hebce pohladí

jak virtuální básně od podivného muže

 

od dýmu z vodnice, od pouhé matné fresky

od zrcadla, sítě na záblesky,

od mužské půlky duše, co se otevřela

 

která našla v síti

dívku nevhodného těla

 

(A Lars na Písmáku, kdyby to třeba někoho zajímalo: https://www.pismak.cz/index.php?data=user&id=39232)

 


19 názorů

Alenakar
29. 09. 2022
Dát tip

Já nechci vítězit v debatách, já chci debatovat... Proč je dnes jediným skutečným diskutérem na Písmáku pan Litarts?

Společnost je dnes fragmentovaná natolik, že většina lidí zaleze do své ulity a zazdí vchod jako šnek na podzim.


Wow, taková past. Na lákadlo "pověz mi popravdě, co si o mě myslíš," jsem se naposledy chytla snad někdy v patnácti. Thanks but no thanks. Můžeš to klidně pokládat za vítězství v debatě, chceš-li.


Alenakar
26. 09. 2022
Dát tip

Lady,

tak to si nemyslím. Kým jsem podle tebe já?


Aru
23. 09. 2022
Dát tip

jo, asi jo, mě tedy alterniky docela rychle omrzely, ono už je dost, že "Aru" má svůj vlastní necivilní charakter, s alternikem mi to přišlo jako otvírat další okno a nechat se pohlcovat dalším charakterem, nakonec brzo umírali :D

vlastně je to podobný s psaním prózy, tam si ale ty charaktery aspoň žijí svoje životy a nechějí se mě (aspoň ne vetšinou) zmocnit :D:D


Jo - a zaplaťpámbů za to. :D Díky za tip! :)


Aru
23. 09. 2022
Dát tip

na internetu je možný vsechno :D

 


Alenokar, děkuju za tip i za komentář. A máš pravdu v tom posledním řádku, ani sebebarevnější alterego asi nakonec neskryje, kým člověk doopravdy je. :)


Alenakar
23. 09. 2022
Dát tip

Taky jsem si na Písmáku vyzkoušela mužskou i ženskou roli a musím říct, že je mnohem lehčí být na Písmáku ženou. Na chlapa si lidi daleko víc dovolují, asi si myslí, že chlap je přece chlap a všechno snese. Vůči ženám přecejen i v duších těch největších literárních provokatérů a desperátů existuje jakási brzda, která tlumí agresivitu jako v Saloonu na divokém západě.

Tůj Lars byl jemná a citlivá žena. Tip.


Lady de Winter
20. 09. 2022
Dát tip blacksabbath, Philogyny

Myslím, že skutečná odvaha by bylo zveřejnit to i s vysvětlivkou před deseti lety. Dnes je přeci jen jiná doba. 


Gora
19. 09. 2022
Dát tip

Děkuju...

Básně psané konkrétní osobě bych nejspíš věnovala jen jí, neprezentovala i jinde...( jen se zamýšlím, milostnou poezii nepíšu )... máš odvahu.


Silene
19. 09. 2022
Dát tip

LdW: Z mé strany určitě nejde o univerzální výtku k prologu či předmluvě, zejména při vytržení z kontextu celku či v nejistotě se stavem díla, eventuálně zralosti autora / čtenářské obce, natož o argument, který by se nějak/něčím dotýkal práva/zákazu publikace textu ošetřeného poznámkovým aparátem, jako spíše o konstatování, že si nebylo lze užít a vychutnat možnou iluzi příslušného autorství. Schopnost vyjadřovat věrohodně pocity opačného pohlaví, případně vykreslovat postavy opačného pohlaví totiž pokládám v zásadě za schopnost vrcholného typu. Je-li mi předem předloženo autorství (ať již skutečné či fingované), obávám se, že se takovému nasměrování relativně poddajně podřizuji. Jistě, že si zároveň nemyslím cosi absolutního o stoprocentním ženství nebo mužství zejména v mentální rovině. 

Tzn. minula jsem se s původním projektem, nyní se případně začítám/začtu s přednastaveným předpokladem a nemohu si tudíž pohrát s vlastní percepcí, kterak bych si bývala asi přála. 


(ještě avi)


Silene, to je komentář trefný a v mnohém pravdivý. Na druhou stranu prostě existuje nějaká hranice, za níž už je báseň bez předmluvy nesrozumitelná. Já se o tu hranici občas otloukám, rozhodně nejsem přítelkyně předběžného vysvětlování vlastních veršů, ale myslím, že tady je to potřeba. Dokonce si myslím, že ty básně bez vysvětlivky vůbec nedávají širšímu publiku smysl. Lze pak ale pochopitelně argumentovat tím, že se tedy publikovat nemají. A na to pak samozřejmě nelze nic říct. :)

Goro, děkuju za komentář a souhlasím, formálně je to úplně něco jiného. Někam se to za těch deset let pohnulo - a asi jsem spokojená s tím, kam. Ale je to asi dáno i tím, že konkrétně tohle jsou intimní texty původně určené pro jednoho jediného čtenáře. Respektive čtenářku. Pro potenciálně širší publikum asi člověk vždycky píše jinak.

(Mimochodem, gratuluju k vydané knize!) :)


Gora
19. 09. 2022
Dát tip

Lars se celkem vyřádil, Žába či Smlz jsou pozoruhodná dílka... Ve starém přístavu se mi dost líbí.

Vybrané básně mě překvapily rýmy, např s dalajlámy je objevný... a tak trochu volnou sonetovou formou. Druhá mi připadá lepší. Ve srovnání se současnou tvorbou bych tě nepoznala, a není to tím nickem.


Silene
19. 09. 2022
Dát tip

Autorka má jistě své důvody ke coming outu Larse, ovšem musím říci, že omajda před verši mi tuplem znemožnila přečíst si verše tak, jak bych spíše teoreticky chtěla, a tedy v samostojném cyklu bez zdůvodnění. (Zároveň nenalhávám, že bych se v současnosti na četbu nějak hladověji vrhala, to jen že jdu kolem a zaujal mě načtený příspěvek v záložce Kritiky.)


Zeanddrichi, dík za komentář. Jojo, tehdy jsem se snažila, aby se Lady s Larsem nikde nepotkali. Jedinou výjimkou byl případ, kdy Lars hlasoval proti Lady v tehdejší Povídce měsíce a pak napsal vzteklý příspěvek, jak jsou všechny ty texty (včetně jejího) emocionální a rozbředlé. Přišlo mi, že něco takového velmi sedí k jeho charakteru a velmi jsem se u toho bavila. :D

Rem, když nad tím tak přemýšlím, některé moje současné básně možná napsal Lars. Genderfuck, například. Konečně, je to jeho téma. :) Ale Larsův hlavní odkaz je teda především schopnost ostře bouchnout v diskusi pěstí o stůl. Slušně vychovaná dáma sice takové věci dělá jen v nejkrajnější nouzi, ale i tak je to fakt dobré umět. :)

Alegno, děkuju. :)


Alegna
19. 09. 2022
Dát tip

Lady, jsem překvapena a okouzlena


Básně hezké :)

(K vyznání výše: ..je potěšující a (snad) bohumilé používat své alterego k takovým účelům :) (mnohdy jej ovšem mnozí -a to i zde na Písmáku.cz, jak jsem si všiml - používají spíše jako podporu (z mého úhlu pohledu třeba i značně scestného) svého hlasu v diskuzích :),..., atd., apod.)  )

 


Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru