Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOčima hledat nenalezené
Autor
Štírka
Cílit k bezcílům
A ač naplno a se vším všudy
Tak jen být
Když ztratí se – muset
A nenajde – chtít
Když chci je jen pralinka
Na pařezovým dortu
Do rtu se kousnout
Sladkost kapky krve
Červené víno piješ
A čas je jen vánek
Pro tuto chvíli
Však sílí ta naléhavost
Nalézt a jít a chtít
Ztracená varta příběhů
Které nestačily rozkvést
A smutně trčí k nebi
Nesmíš vzít do svých dlaní
Ručku dítěte
Které miluješ a ono to ví
Jen prostor a tvrdá realita
Se mstí objetí
Nevzepřeš se
Imaginární nepřítel se mění
v tebe
samotného
Uzavřít smír
A sakra – po sté – znovu
Jdi dál
7 názorů
Já nevím. Vždycky se snažím říkat to, co si myslím. Jo, křičím. Někdy. Když někdo uráží, je nešťastný. Hodně slov je k ničemu. Lepší je ticho. Když mi je nejhůř, beru psy a jdu. Asi tak. Líp to napsat neumím. :)
Víš, Phil, moudrost se často spojuje s pokorou - a jindy se musí poprat... Je to asi o smyslu věcí...?
Štírko, některé věci chtějí čas. Mi nedávno syn prokopl dveře v kanceláři, obřadně sundal zástěru z krku, položil ji na zem a odešel. Když jsem k večeru vyšla ven, seděl s kočkama na lavičce a kouřil. Já ho vždycky obejmu. Ticho stačí. No, Barunka má psí dvířka... :) Nebudu je měnit.
Četla jsem dvakrát, text mě vede k zamyšlení.
Předposlední část je o bolesti, kterou člověk cítí, když nemůže být s milovaným dítětem či vnoučetem, je to těžké.
Poslední část je pro mě o tom, že lidský úděl je o stálém vyrovnávání se ze skutečností. Moc ráda jsem četla....