Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePřístav II
Autor
Alenakar
Tykadla dálkových světel
prohmatávají živé ploty
a zmoklé krovky aut
se blyští,
když zpožděná kolona
se vrací z velkoměsta
do tiché náruče satelitu,
kde věrné domečky
dál stojí na svých parcelách:
co branka, to hlídací pes
a všude tůje
a všude japonské javory
a všude francouzská vůně
levandulí...
V kdysi tak odlehlé končině
náplava
cihel a trámů a glazovaných střešních tašek,
plechu a výkonných motorů
pod kapotou
a taky náplava osudů
tak nekonečně vzdálených
těm pasekářům,
kteří tu kdysi vládli
s opratí v ruce a s fajfkou pod bradou.
Co kdysi patřilo jednomu
od cesty až po les,
na to dnes sotva stačí
úvěry dvaceti "zbohatlíků"
u hypotéční banky
a přesto jde život dál
a doba dluhová
i v rozbouřených vodách
financuje své kamenné
přístavy - satelity.
20 názorů
Morticie,
nejvíc mě nadzvedlo, když jsme občas od nějakého bohorovného pána dostali dopis, že koupí naše pozemky, že na ceně nezáleží a že se jistě domluvíme. To jsem viděla rudě.
Morticia Adams
19. 11. 2022Mě se ty kežatý paneláky nelíbí...
Morticie,
my - starousedlíci bydlíme na okraji satelitu... Co už s tím naděláme? Mně ani tak nevadí ti zadlužení noví sousedé, o kterých píšu. Je tu ale taky pár stavebníků poněkud jiné kategorie: funkcionalistické vily velké jako tělocvičny a třikrát tak velký pozemek, než mají ostatní: právníci a "lepší" podnikatelé.
Morticia Adams
18. 11. 2022Smurné a přesnè..
blackie,
ale já jsem občas přece i společensky angažovanou básnířkou...
Theo,
chodím přes ten satelit za matkou do domova seniorů dost bizarní krajinou. Mezi domečky zbohatlíků je totiž obrovská louka sedláka, který nikdy nic neprodá, a pasou se na ní koně.
Marku,
dík za chválu i za výběr. Většinou se snažím psát "nadčasově", ale občas mě dnešní doba dostihne.
Areone,
tvůj koment mě skoro nutí k úvahám o návratu k próze. Kdysi jsem začínala jako "prozaička", až pak jsem dospěla k poezii. Škoda, že mám na Písmák tak málo času.
Díky, Nami.
V tomhle případě jsem psala jen o tom, co vidím kolem sebe.
blacksabbath
09. 11. 2022tvoje úplně jiné......*/**********
Thea v tramvaji
08. 11. 2022Dobře jsi to zachytila ve své básni!
Velmi působivé tahy slov. Cítím z toho smutek i brilantní popis doby a způsobu života v ní. Úchvatná záležitost pro mě. Jsi malířka doby pomocí slovních obratů. Klaním se.
Umím si to živě představit jako prózu výstižný popis satelitu. Mimochodem: Pokud bych si vybíral knihy a rychle vybíral, kterou budu číst, a narazil na takový šikovný popis, tak si řeknu: Tohle si přečtu.
Markel,
některé lidi tady štvu tím, že nepíšu básničky ze života, ale zabývám se prý hlavně "romantickými klišé"... Tahle básnička je ale úplně ze života. Já na okraji takového satelitu žiju a když vyšplhám na kopeček za našimi chalupami, mám jako na dlani všechno to, co v básničce popisuji.