Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seHlavolamy
Autor
Alenakar
Hlavolamy
Básníci za nic neručí,
už neučí nás žít.
Zanechávají na slovech
své otisky prstů,
páchají příliš soukromou
poezii
a život je jinde,
ve smysluplných, sdílených
pouličních i hospodských
rozhovorech,
ve stravitelných textech
okřídleného popu
a v retro přihrádkách
nejlidovějších knihoven,
zatímco čtenář odkládá
s nepochopenou sbírkou
stou upatlanou Rubikovu kostku.
Tam za zdí...
Utéci dírou ve zdi
do chaotické přírody
a nechat za zády
fontány, záhony, palmy
i vzdušný zámek?
Kým bude kněžna bez poddaných,
bez bílých paruk a punčoch,
bez troubů v livreji,
bez garderóby servané
trním hlohů a šípků
z pěstěné pleti?
Utéci z rokoka do jiné doby
od perel z perleti
ke všelidové
bižuterii slov?
Jsou různé podoby poezie:
francouzská zahrada,
anglický park
a taky výsypka hlušiny
potupně zarostlá
depresivními krušinami,
na které maluje blázen van Gogh
vítězné vrány.
16 názorů
Morticie,
škoda, že se šlechta v rokoku až příliš stahovala za své zdi. Proto to s ní v osmnáctém století ve Francii tak špatně dopadlo.
Morticia Adams
18. 11. 2022*! Líbí se mi především ty hry za zdí. Bez depresivních krušin sem tam s vránou by to snad ani nešlo.
Danny,
poezie může mít velmi rozdílné podoby. Já neodsuzuji žádnou z těch podob. Momentálně se pokouším balancovat na hraně mezi prózou a poezií.
Umělče,
já myslím, že my ženy máme většinou rády módu - a to i v poezii. Takových starých můr, jako jsem já, které by se vejraději vrátily někam do rokoka, je jenom málo. Na druhé straně je ale pravda, že tu nejprogresivnější módu většinou vymýšlejí muži. Obvykle gayové. A to platí nejen pro textil, nýbrž i pro literaturu.
Opět výborně zpracováno - například ty metafory s úpravou zahrady v různých stylech. Umíš.
má to rozhodně něco do sebe, to přirovnání na konci druhé básně se mi líbí
Jam,
často se zamýšlím podobně jako Hamlet: Psát dál, či nepsat? To je otázka.
Markel,
já bych ráda psala "rokokové" básničky jaké psal Karel Klaváček. Ráda bych byla rokokovou kněžnou ve vzdušném zámku. Ale kdo by mě četl? Budu se raději dál brodit blátem předměstí, ale na Karla Hlaváčka si čas od času taky zase zahraju. Někdy to prostě vyjde a jindy ne.