Povrchnost

Vnitřní krása je stejně individuální pocit jako vnější krása.. i když jakýsi objektivní měřítka jsou...

8hanka: Ano, bylo to myšleno tak, že zevnitř i navenek. Ta báseň/zamyšlení je jakýsi výsledek mého vnitřního boje s nezdravou láskou k nevyrovnané osobě. Když se na to dívám zpětně, hezký ten člověk opravdu podle standardních kritérií není a zachoval se ke mně strašně, ale lidé jsou obvykle komplexní a na škále dobra a zla se nacházejí někde uprostřed, asi neznám nikoho, koho bych běžně mohla označit za zrůdu. Někdo může být povrchnější, někdo zaměřený na hodnoty, někdo se starat jen o sebe, někdo konat dobro pro věřejnost, ale co je vlastně vnitřní krása? Samé otázky... :)

Zajíc: Souhlasím, taky mám takovou zkušenost. Přitom v kultuře se často vyskytuje motiv ošklivého zevnějšku, za nímž se skrývá krásný vnitřek (Kráska a zvíře, Sloní muž...). No, v realitě se ještě z žádného žabáka princ nestal. 

Nepříjemný vzhled často přispěje k rozvinutí pokřiveného charakteru, ale tak tomu samozřejmě být nemusí. Stejně jako nemusí bída "z lidí lotry činit".

kompletní zruda akože aj vnútri aj navonok? Tak to neviem, asi by som nezvládla mať rada...nevidiaci majú výhodu, že nevidia obal, vnímajú len vnútro, dotyky, vôňu...často nás krása oslepí a vďaka nej ospravedňujeme aj prázdne vnútro...čas uberie z krásy a nastaví iné hranice...

Myslím, že i zrůdu lze milovat. Láska je neprobádaná část vesmíru.

Není to spíš zajímavé zamyšlení?

protože pokud ano ... :) ti neodpovím - ale pereš se statečně, uvnitř