Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMístenky
Autor
atkij
Předvánoční šestihodinová cesta dálkovým autobusem mi seslala dva spolucestující...
(soutěžní)
Paní si přisedne,
nepohlédne, nepozdraví.
Z písmen dne
němou abecedu staví,
nehty jako vykřičníky.
Za sklem běží příběh pole.
Díky, díky -
do pohledu za vrcholem
říká pán, co chytal nebe
nad mou hlavou, až vzal vlasy
mezi prsty jako hřeben.
Omluvně si stírá řasy,
zasněžený kabát taky…
Taky věřím na zázraky.
13 názorů
Díky moc všem glosujícím (i tichým tipujícím), jízdu samotnou i ve vašich komentářích jsem si náramně užila:)
blacksabbath
03. 01. 2023umíš se dívat a pak.....krásně dát do písmenek
Umím si to představit, pěkné.
Nepoetické, špatný rytmus i rýmy, naivní závěr! Námět spíš pro kratší povídku.
Mi se moc líbila, ale ty vlaky a nakonec dala hlas jinde. Je to jedno. Chodím do tý soutěže jen tak, pro radost a myslím si, že Ty taky... Představovala jsem si, že vystrčil hlavu z okénka, tak jsem to dělávala a vítr se sněhem přibral i vlasy ženy - spolucestující a možná vznikla tichá náklonnost. Tak nějak. :)
Umíš. Zlehka nahozené, jakoby napsat čtivou báseň bylo jen tak. Obdarování fantazií je nepřehlédnutelné.
Báseň o sympatii vzbuzujícím cestujícím a opakem potvrzuje nejen pozorovací talent autorky.