Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽena, moře a Mary - Setkání s Moby Dickem IX.
Autor
Andreina
Dnešní část je o kousíček delší, ale na druhou stranu je poslední. Moc radosti však z toho nemějte, mám ještě čas a další povídku stihnu. Zítra ne, protože ji musím trochu učesat, ale pozítří opět začnu.
Setkání s Moby Dickem
(leden 2004)
IX.
Po třech hodinách, kdy neznámá loď držela s Mary stejný kurz, zmizela z obrazovky radaru. Plešoun vzbudil interkomem kapitána a zavolal ho na můstek.
„Co se děje?“ zívl ospale na kormidelníka.
„Jsme moc rychlí, ujíždíme jim. Pokud nemaj mít podezření musíme zpomalit a začít trochu kličkovat.“
Šéf chvíli v duchu počítal, než rozhodl o dalším postupu: „Zpomal na patnáct uzlů a nasaď kurz přímo k severu. Tak se aspoň ujistíme, že opravdu sledujou signál. Pokaždý, když zapneš vysílačku, uber jen na pár uzlů, abysme budili dojem, že vorvaň odpočívá.“
Když ve dvě hodiny ráno střídal Plešouna, bylo již jasné, že jde o velrybáře. Kormidelník během směny trochu zakličkoval, ale vždy vrátil loď na původní kurz. Pronásledovatelé po každém zachycení signálu upravili směr. Díky větší rychlosti Mary udržovali stejnou vzdálenost zhruba třicet kilometrů.
Šéf pokračoval ve stejné taktice do jedenácté hodiny a zvolna zmenšoval odstup. Když se velrybářská loď vyhoupla nad obzor, vyhlásil poplach. O pět minut později bylo na můstku plno. Nemohli tušit, jak oklamaná posádka zareaguje, až zjistí, že přišli o tučný výdělek. Jsou známy případy, kdy rybáři najížděli na lodě ekologických aktivistů nebo je dokonce harpunovali, když jim bránili v lovu. O hodinu později již dokázal kapitán dalekohledem přečíst jméno.
„Japonci, Yusshin Maru,“ oznámil Ichtylovi připravenému u počítače, „co o nich víme?“
„Zapsaná jako Nisshin Maru, původně Chikuzen Maru,“ hlásil po chvíli doktor, „patří Kyodo Senosku Kaisha z Tokia a provozuje ji Ústav pro výzkum kytovců. Takže vládou podporovaný pytláci. Výtlak osm tisíc tun, dýlka sto třicet metrů, rychlost patnáct uzlů. V záznamu je evidovanejch několik útoků na lodě ekologů.“
„Prima,“ ušklíbl se Plešoun, „když bude zle, dokážem zdrhnout.“
„Počkáme,“ rozhodl šéf a vypnul spojky motorů, „chci vidět jejich obličeje, až jim dojde, že se hnali šest set mil úplně zbytečně.“
„Nemyslím, že je to dobrej nápad,“ zabručel si pod vousy Ichtyl a nesouhlasně vrtěl hlavou.
Když se po půl hodině velrybářská loď přiblížila na sto metrů, zapnul šéf opět vysílačku. Z paluby Nisshin Maru je sledovalo několik mužů s dalekohledy u očí. Po chvilce jim zřejmě došlo, která bije. Zvedly se paže, hrozící plavidlu, které vedle velrybářského trawleru vypadalo jako trpaslík. Zároveň zaslechli zlostné výkřiky.
Šéf zahodil vysílačku do moře a vrátil se na můstek: „Myslím, že je čas na ústup. Plešoune, plnou parou k Marshallovejm ostrovům.“
„Koukni, co dělaj,“ kormidelník ukázal na příď velrybářské lodi, kde se několik mužů motalo kolem harpunářského děla, „třaskavá harpuna je hodně velký svinstvo.“
Místo, aby zamířil přímo k severu, zapnul spojku levého motoru a plyn dal na plný výkon. Zároveň stejným směrem stočil kormidlo. Měl v úmyslu kličkovat před přídí Nisshin Maru. Nestihli to. Uslyšeli ránu a zasvištění, jenomže obsluha děla nepočítala s úhybným manévrem. Harpuna odstranila ze zadní paluby konstrukci přístřešku lehátka, které zhotovil pro Prcka Pumpička a část pažení. Zpožďovač dopřál hlavici ještě několik metrů života. Exploze padesáti kilogramů trhaviny těsně pod hladinou rozhoupala Mary a zvedla nad hladinu gejzír vody. Vzápětí přišel další šok v podobě ostrých úderů do zadní části nástavby. Z paluby Nisshin Maru stříleli z pušek. Pětimilimetrovým plechem kulky projít nemohly, ale odnesly to dvě okna na zadní straně můstku.
„K zemi,“ zavelel šéf, a kromě Zrzouna se rozplácli na podlaze.
Útok harpunou a střelba vrátila obra o několik let zpět. Během vteřiny se opět změnil v člena speciální jednotky francouzské cizinecké legie. Strhl ze zadní stěny můstku kulovnici, vyklonil se ze dveří, zamířil a stiskl spoušť. Následoval bolestivý výkřik, po kterém střelba z Nisshin Maru ustala.
Problémům však neměl být konec. Poslední zásah Plešouna u kormidla nasměroval Mary do oblouku. Místo, aby nabrali kurz směrem od velrybářů, opisovali kružnici. Když kormidelník opět zaujal své místo, dokončili polovinu dráhy kruhu a přiblížili se k Nisshin Maru na několik metrů.
„Japonci jsou houževnatý, jen tak se nevzdávaj. Znovu nabíjej harpunový dělo,“ ukazoval Ichtyl na příď velrybářské lodi.
„Na mou loď nikdo střílet nebude!!! Mimo Zrzouna a Pumpičky všichni do jídelny,“ přikázal šéf bledý jako stěna a chvějící se vzteky, „Pumpičko, přines dvě magnetky.“
„Šéfe neblbni, z toho bude průšvih,“ pokusil se oponovat Ichtyl.
Kapitán však příliš zuřil: „Vypadněte!!!“
Posádka opustila můstek a technik odběhl do skladu.
Magnetkami nazývali magnetické miny, které před několika lety, samozřejmě jakýmsi nedopatřením, zapomněli vrátit nizozemskému námořnictvu. Účastnili se tehdy hledání plujícího vraku, který ohrožoval lodní dopravu. Ač se to zdá v dnešní době podivné, po oceánech stále bloudí plavidla bez posádek, nazývané lodě duchů. Mnohdy to nejsou žádní drobečci. Žijí tak dlouho, dokud je mořské proudy s větrem nezaženou na pobřeží nebo se nenaplní vodou a potopí. Nevětším nebezpečím jsou převrácené lodě, které ční jen nepatrně nad hladinu nebo plují těsně pod ní. Na radaru nejsou viditelné a informace ze sonaru většinou nestačí k včasnému úhybnému manévru. Pokud někdo zahlédne vrak, je povinný upozornit námořní hlídky nejbližších zemí. Potom nastává hon, končící odtažením lodi do přístavu a pokud toho není schopna, tak potopením. V takovém případě jsou na její dno umístěny nálože, které otevřou trup.
Mary se dostala posledním manévrem do pozice, kde ji nebylo možno harpunou zasáhnout a po Zrzounově výstřelu velrybáři zřejmě nechtěli riskovat další útok ručními zbraněmi. Nisshin Maru zařadila zpětný chod s plným vytočením kormidla. Přídí se začala nebezpečně přibližovat. Japonci se chtěli dostat do pozice, odkud by mohli opět harpunovat nebo alespoň narazit do Mary. Šéf udržoval vzdálenost pět metrů od velké lodi a pomalu plul k její zádi. Mezitím Pumpička dorazil s bedýnkou obsahující dvě miny. Z voskovaného papíru vybalil nálože, našrouboval roznětky a tázavě pohledl na kapitána.
„Deset vteřin stačí a vaky nafoukni na pomalý klesání,“ nařídil šéf a další příkaz směřoval k Zrzounovi, „až mineme Nisshin Maru, hodíš miny těsně za její záď!“
Technik nastavil časovač a uvolnil ventilek bombičky se stlačeným vzduchem. Nafouknutý balónek umožňuje ve vodě snadnou manipulaci s pětadvacetikilovou náloží. Když kývl na znamení, že je připraven, kapitán potlačil páky plynu na maximum. Zrzoun zvládl úkol skvěle a nálože dopadly do vody metr za couvající trawler. Vír, vytvářený obrovskými šrouby, je strhl na lopatky. Oba výbuchy zazněly téměř současně, když byla Mary půl stovky metrů vzdálená. Následovaly silné údery, jak do sebe narážely velké kusy kovu.
„Proboha, co to bylo?“ vyjekl Zrzoun.
„Právě jim skončila sezóna, v který prodělali i kalhoty,“ ušklíbl se Pumpička, „výbuch lopatky poškodit nemohl, na to jsou velký, ale zředil kolem nich vodu natolik, že měly snahu roztočit se rychlejc a nevydržel hlavní hřídel. Na zpáteční chod volnoběžka totiž nefunguje. Bez suchýho doku to neopravěj a s jedním motorem pokračovat v lovu nemůžou. Dobrej nápad šéfe, nám útok nikdo neprokáže a pár velrybám si zachránil život.“
- konec –
23 názorů
To nezpochybňuji! A dohledat to neumím...Jen mne to jako laika zarazilo, i když vy provádíte všichni dost divoké kousky!
Mirku, promiň, ale myslím, že šéf, Zrzoun i Pumpička o časování magnetky věděli víc než Ty. Takže to bylo správně.
No, já si dost dobře nedokážu představit ten risk s nastavením jen na 10 sekund, i když kapitán věřil tomu, že stihnete odplout do bezpečné vzdálenosti. Zrzoun musel odjistit a hodit dva kousky, ne jeden. 25 kg není peříčko, i když má asi vytrénované obě ruce. No, tys asi jindy viděla, jak se to odjišťuje, tak máš představu, zda to šlo udělat současně nebo prostě hodil jednu magnetku, odjistil druhou a hodil taky pravačkou či obouruč, ale to by už ta první měla 2 sekundy pryč. A taky dumám, co by se stalo, kdyby jedna zůstala neodjištěná, zda by to výbuch té druhé nezměnil...I když to adi ne! Zajištěným granátům taky pád nevafil...
Mirku, ptáš se mě na věci, které jdou mimo moje schopnosti chápání a kromě toho mám strach ze všeho, co bouchá. Ale viděla jsem to v praxi, takže to funguje.
Andrejko, dík za vysvětlení! Ono mi tohle prostě nešlo dohledat. Ale on mi google nenašel na mobilu ani stránku www.vaclavkrepelik.com, která by se měla vztahovat k potápění...
No, mně prostě nešlo do hlavy to nastavení na pouhých 10 s, když to byla taková šlupka a Zrzoun ještě házel dvě takové najednou. a každou musel odjistit. I když nepochybuji o jeho síle a zručnosti, zdá se mi to být velkým hazardem. Stihli jste vzdálit 50m, z toho lze spočítat průměrnou rychlost Mary na tom úseku, která se asi ještě zvýšila, takže vás ten sloupec vody ochránil. Ovšem neznám způsob odjišťování min, i kdyby to šlo zvládnout současně třeba palci, co kdyby mu jedna nálož nějak vyklouzla?
Proto jsem myslel na možnost dvoustupňového odjištění. A to zpomalené klesání zřejmě řízeným vypouštěním balonků mi vnuklo myšlenku na tlakový spinač, což jistě jde i spočítat, ale neumím to, nemám ani data.:-)
Stanislave, rozjel jsi se hezky a samozřejmě nezbývá než souhlasit. Japonci sice argumentují velrybím masem jako tradiční součástí jídelníčku, jen přitom nějak neberou v úvahu, že se množí jako hraboči. Za sto let sto milionů. Všechno ostatní jsou od nich jen právnické kecy a zbytek světa z politických důvodů mlčí. Vždyť jde o spojence. Tady nepomůže bránění v lovu, ale cílená likvidace těch hrozných plovoucích továren.
Bolí to a moc, ale v současné době cestu nevidím. No a Sea Shepherds? Dostali cejch teroristické organizace. Existují ještě jen proto, že nad nimi drží ochrannou ruku pár lidí z NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration - Národní úřad pro oceán a atmosféru).
Květoň Zahájský
12. 02. 2023Mrtvým velrybám je jedno, zda byly zabity kvůli komerci nebo vědě. Jistě je pro lidské svědomí lehčí osmahnout plátek velrybího masa zakoupený v obchodě a nezajímat se, co jeho "výrobě" předcházelo, než podříznout Bóbika, který mi už pár let štěká na zahradě.
Oficiální japonská místa se odvolávají na to, že velryby jsou již odedávna součástí japonského jídelníčku. Navíc loveny jsou prý druhy s hojným výskytem jedinců, které tak nejsou lovem ohroženy. Japonsko údajně populaci velrybích druhů bedlivě sleduje a lovu ohrožených druhů se vyhýbá. Obratnost úředníků Japonské rybářské agentury dokládá tvrzení jeho pracovníků, že moratorium na lov velryb nelze chápat jako trvale platný, leč pouze dočasný akt, během kterého je nutné se i nadále zabývat výzkumným lovem, protože úzkostlivá ochrana velrybích druhů by mohla vést k jejich přemnožení.
No jo, aktivisté z organizace Sea Shepherds, kteří velrybářům poněkud agresivními metodami brání v lovu, nemůžou být všude.
Kočkodánku, dopracoval jsi se k tomu nejsprávnějšímu závěru. Moby Dick byl pomstěný a velrybáři jen tak na další lov nevyplují. Výměna hlavních hřídelů u takového kolosu je práce ne měsíce.
Mirku, tak ještě jednou. Magnetická mina, o které píši, je speciální mina vyvinutá pro jediný účel - bezpečné otevírání trupů lodí. Mohou to být vraky nebo prostě jen lodě, které dožily a jsou potopeny na mořské dno. Nálože neslouží pro bojové účely. Fungují dvěma možnými způsoby. Jeden jsem popsala, potápěč dopraví minu na trup nebo do vnitřního prostoru lodi, v čemž mu pomáhá nadlehčovací balonek. Nastaví časovač a zdrhne. Druhý způsob využití je odpálení pomocí dálkévého bezdrátového ovládání. To se však v praxi většinou z bezpečnostních důvodů nepoužívá, protože potápěč, který umístí nálož ji musí také odjistit a může dojít k maléru. Takže žádná aktivace tlakem u toho není!!! Jednoduše řečeno - budík dotiká a bum.
Andrejko, nic jiného mi google nenabídnul. Jsou tam popsané různé miny a seřazené v tabulce. Hledal jsem, jak to funguje. Zjevně se to aktivuje tlakem v určité hloubce, když se mluví o pomalém klesání a pak běží ten nastavený čas, zde 10 sekund. Protože jinak by to ohrozilo Mary i Zrzouna. A když padesátikilová nálož z harpunového děla tak rozhoupala Mary, co by s ní udělala v součtu stejná nálož (2×50 kg), kdyby byla taky blízko výbuchu, když to byla šlupka, že to i Zrzouna vylekalo?! :-)
Mary dělá řadu kliček,
mylné zdání vytváří,
tu cizí loď k sobě láká,
je muletou, ona býček,
přiblíží se rybáři,
bude horko, jasná páka,
vzteklá gesta Japončíků,
není vidět cesta k díkům,
potom přišla chvíle,
kdy začínaj střílet,
čas už nazrál nyní,
pan kapitán míní,
že nasadí miny,
nejsou přeci partou troubů,
ozve se „bum!“ blízko šroubů,
lze říct slovy prostě -
tím byl Moby pomstěn.
Evžo, děkuji, to jsi napsala moc hezky.
Alegno, občas není špatné, když má člověk pocti, že udělal něco dobrého a něčemu zlému (aspoň na chvilku) mohl zabránit.
Jsem ráda, že alespoň došlo na odplatu, brrr, jsou to lovci, co se neštítí ničeho. Hezky se četlo.
Evženie Brambůrková
11. 02. 2023Konečně něco hezkého na dobrou noc.
Aru, samozřejmě by byla otevřená válka proti velrybářské lobby tím nejlepším řešením. Ale nejsme vojáci, jen biologové a proto byl i zásah takový, jaký je v našich možnostech. V každém případě pozdržení dalo několika kytovcům minimálně šanci na delší život a třeba i zplození potomka..
jaká zachrana? opraví si loď, loví dál, je to jen dočasné pozdržení, oni po jednom útoku si neřeknou, že praští s rybařením, pokud nevedeš námořní válku, jakože nevedeš, a nepotápíš jednu rybářskou loď za druhou, tak takový útok prostě nemá smysl, nasereš jenom spoustu lidí, kteří s o to větší nenávistí budou o to zuřivěji lovit, tak to chodí, lidi jsou dementi, když někomu budeš šlapat na kuří oko, jenom ho dost nasereš :D
Mirku, tak s těmahle minama jsi o dost mimo. Magnetka je placatá s permanentním magnetem pro uchycení a balonkem, co vypadá jako polštářek a opatřená časovačem. Není určená k nástražnému použití. Myslela jsem, že to je v textu popsané jasně.
Ivi, v začátcích bych klidně takové hajzly posílala ke dnu. Dneska jsem už o něco umírněnější, ale stejně mě při setkání s velrybáři svrbí ruce. Jsem ráda, že s epovídka líbila.
Maruško, zasloužili si to.
Aru, jaký smysl? Záchrana kytovců, které již neulovili. Nebo si myslíš, že ty velryby si to nezaslouží?
jaký to mělo smysl si je nechat připlavat k sobě?
loď opraví a co potom? námořní války?
dievča z lesa
11. 02. 2023odplata dokonaná ... skúsenosti členov partie sú na nezaplatenie ... skvelé čítanie***
blacksabbath
11. 02. 2023a do prdele......"Právě jim skončila sezóna, v který prodělali i kalhoty,“.."Dobrej nápad šéfe, nám útok nikdo neprokáže a pár velrybám si zachránil život.“ hajzlíci.......schovávaj se za Ústav pro výzkum kytovců.....aaa
Andreino...podle mě skvěle napsané...nechybí tomu napětí ani humor......!!!