Vzpomínka na mládí /reedice/

Díky moc, Zeanddrichu

Je to moc hezké :)

Potvrzuji, sluší, díky Evženie 

Pohlazení po duši,

to mi prostě sluší.

Jsem ráda, žes četla a prošla se se mnou, díky black

ráda jsem (pro)šla s tebou...*/**********

Phil díky, většina mých dětských toulek lesem končila u potoka

...taky miluju vodu a všechny její odstíny, skupenství, tóny, mělčinu, hloubku pot i oblázky pod tím vším...

Rhode, jestli smím takle zkrátit, díky za čtení i tvou náklonost k veršům o přírodě

Moc hezký. Mám rád tyto "přírodní" verše. Vždycky to tak nějak pohladí...

Moc hezky jsi to napsala, Jamardi, děkuju

Je to moc pěkné.

Pohled na vodu dokáže velmi rychle strhnout do vzpomínek. Vypadá jako tenkrát. Říkám si, že je to štěstí, že pořád teče stejně.

Janino, díky, je občas potřeba.

Ta je opravdu pro radost!

Těší mě, že to tak vnímáš, díky, dievča

obidve pre potechu***

Nami, děkuju, tvoje slova moc těší

Slávku-Bene, slovo krásné v tvém podání se nikdy neomrzí :)

Moc krásné, skvělé, úžasné.

........skrze ni unikám ze smutku do štěstí.....

Štírko, krásné řádky, díky

Diano, těší mě, že se líbí

Kočkodánku, to je hotová sága ve verších a že je u mého dílka, tak se pyšním, mrkající ještě nedospělí smajlík

Prošli jsme se travou louky

bez odvahy z nahoty,

máme vše, i kalhoty,

v nohavicích různé brouky,

párek klíšťat v bonusu

připravených k pokusu(,)

hodně krve z lýtek nasát,

Lída začla první jásat,

i mé bumbá, vida,

tak se nadšen přidám.

Teď kráčíme stezkou lesní,

o té kráse nikdo nesnil,

nádherné je spolu běžet,

lepší pádit, než se courat,

bezdůvodně? ale kdeže -

za zadečkem máme kňoura.

Trysk trvá už dlouho drahně,

před námi je potok,

podmanivě voda zurčí,

L. nevyšel doskok,

po kolena trčí v bahně,

vzal jsem dívku do náručí,

zamotal se v korytě

a vykřiknul: “Do řitě!”

(slyšel by i hluchý)

Se svou milou hapal klouček,

nikde nejsme suchý,

vydal se s ní na palouček,

jak můžete tušit,

tam se budem sušit.

(omlazený smajlík)

Moc krásné! *

Když nalezneš ze smutku cestu do štěstí, po ní se kam chceš kdy chceš vrať,           a nikdy na ni nezapomeň,                            je to tvá procházková trať,                        na které neznaví tě kroky                             a šanci ti dá ztrácet roky                         aniž bys je kdy chtěla zpět