DOPROVODÍM TĚ AŽ DO SNU

DOPROVODÍM TĚ AŽ DO SNU

 

Pojď,

doprovodím tě až do snu

Tápavé ticho uhlíků

osvětluje přistávací plochu spánku

 

Kolena od trávy,

den má své výzvy

v kraji pokušitelů

 

Ještě krok a ještě

Dokud nedojdeš

Dokud nedokončíš

Chór stromů strnule šeptá

 

Je sen

Je straka

Je mrazu clona pod oblaka

 

Sklízím příští úrodu

Radosti jablečného vína

uprostřed sadu

 

Po schodech dolů nesen vozík

Sklepní světlo ve tvých vlasech

A všechna beznaděj odložených věcí,

odložených snů

v jednotlivých kójích

 

Počítal jsem vždycky do sta

Z jiné planety, kde není škola

Jen abych nebyl zkoušen

Zalézal jsem pod lavici

V zoufalé snaze zneviditelnění

 

Je dnes bytí

houpáno v síti

Všude kolem

mrtvým okem

svítí

 

Jde kůň a za ním Masaryk

Pozpátku jde svět

Nalezeni až napřed

 

Ve středu těla,

kde Bůh,

kde my

 

 

Cvrliká jediný poslední ospalý vrabec

na střeše pouště

 

Je nesnadno

Je doba v očekávání

A zloba pýchy produkuje

falešné mesiáše jistot

 

Strojníci mechanismů štěstí

posílají v papírových vlaštovkách

zašifrované vzkazy

z oken kancelářských prosklených budov

u vchodu s ochrankou

 

Je v nás latentní

šedivý rozbřesk

Je v nás nemír

Trativod myšlení v jeden tok

Hluk demolice v očích

S chorálem pobrukují malověrní

Zavíráme psy z obav o rodiny

 

Ona už spí

Ona už neví

Nosím ji městem za deště

od jedné tramvajové zastávky

ke druhé

Nikde nás nepřijmou,

neboť není místa v hospodě

 

Vylezu na sloup u nádraží

V toku elektronů světýlka nevidět

A možná tam!

Avšak jen oharek cigarety

 

Automat s nápisem Nefug – uje

Okupace

Řazení tmy

z ulice do ulice

 

Alegorické vozy jara

Alegorie pochodní a rozbitých výloh

Střepy živůtků na chodníku

Podejte mu někdo provaz!

Ne, ten silný!

 

Alegorická světla lamp

Noc třídí chodce

 

Spěch podchodů

Spěch nadcházejícího

 

Klarinet

ještě pár posledních tónů,

těch nejsilnějších,

ode dna noci

Dohrál jazz v kavárně odnaproti

Jdu konečně domů

Do snu

 

 

 

 

 

---