Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seChce se mi...
Autor
javavia
Najednou zpívat chce se mi
o touze v letu nad zemí
v horách kde dýchá vodopád
struny řek tiše rozehrát
dotknout se zlehka peřejí
když příliv tančí v krůpějích
slz když se chtěly zlehka smát
s odlivem vlny objímat
a asi nikdy nesvedu
zatančit valčík na ledu
v dlaních však ledy rozpustím
zašeptám...
"Lásko, jsi tu...
vím"
25 názorů
Muamarek :díky, i to by šlo, ještě vymyslet refrén, mám i zhudebněné básně :-)
krásné
Rado, tvoje poznámka ve mě budí zvědavost. Říkáš poezie. Co tím myslíš?
Název mi navodil představu něčeho jiného, ale básnička to napravila. Je to pěkné.
Jak říká Safiián, přirozeně roztančené... líp to neřeknu. Líbí se mi, že neplýtváš patosem a "velkými slovy", zato občas potěšíš neokoukanou metaforou.
pekne si to plynie ...***
S úsměvem typu Vojta Kotek
nasaďme brusle místo botek,
na ledě potom bez okolků
tančeme valčík nebo polku
a křičme k obci, česku, světu
s okem plným lesku větu:
„Koukněte se, my dva jsme tu!“
silná jednoduchost, tah na bránu, bohatá stručnost
Pěkné. Přirozeně roztančené. I to rozložení posledního verše do tří je nejen funkční (pokyn pro recitaci), ale i půvabné.
Zoro...to nikdo nikdy neví... psala jsem báseň na podzim....
Díky za návštěvu a hodnocení a pár písmenek... vážím si toho... hezký večer nebo den