Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seviem
Autor
dievča z lesa
pamätáš sa
ako som stúpila na vretenicu?
priamo na krk
zaútočila
zubami nedočiahla členok
iba vychrstla jed na nahú pokožku
môj bleskový ústup nazývam
trojskok gazely impala
pozorujeme ju z bezpečia
mohutný jedinec s elegantným vzorom
stáča sa a pokračuje v sieste
oko otvorené
pozri šibe chvostom
nabudúce ťa kusnem nevšímavá bytosť
viem
14 názorů
Taky bych se dost lekl, můj ústup by se asi jmenoval hroší tanec. Ale pak z bezpečné vzdálenosti fascinovaně pozoroval..
dievča z lesa
15. 06. 2023Jamardi ... to je fajn, že bol po ruke bicykel ... mala som šťastie, dospelá zmija určite uchovávala v zásobe dostatok kvalitného jedu a prvá civilizácia pešo za dvoma kopcami***
Alegna ... to mrazenie je na mieste a úžasný zážitok z pozorovania ako bonus***
Evži ... súhlasím, tiež sa mi už nežiada stúpiť na hada***
Benetka ... JÁJ!!! ... a ďakujem***
dievča z lesa
14. 06. 2023milý Kočko ... tiež som zábudlivka ... ale akoby ma pri každom žmurku nežne uštipol humor***
(jeden ahojček žmurk)
Pekné!
A tiež mám fóbiu z hadov!
Nevadia mi myšiská pavůky alebo čo ja viem...?
Ale hadice_!
Jáj!!!
Evženie Brambůrková
14. 06. 2023Už bych to nechtěla nikdy zažít. Málem jsem si na ni sedla. To jsem byla malá holka. Pak jsem několik hodin nemluvila :-)
Jako bych tam byla. Jsou to krásní tvorové, ale mám k nim veliký respekt a trochu mě z nich mrazí :)
Štěstí, že nekousla. :)
Babičkou kousla zmije když sbírala borůvky. Dědeček jel na kole pro protijed do vedlejšího města, tenkrát bylo ještě málo aut.
Maru, pamätáš sa, jak a kdy jsme vstoupili do našeho mrkacího rituálu? Přiznám se, já už ne. Viem, hřeješ si na prsou zapomětlivého hada.
(jeden thompsonovitý žmurk, hned však oko otvorené)
dievča z lesa
14. 06. 2023galán ... menia sa veci nemenné, ďakujem***
dievča z lesa
14. 06. 2023Abakus ... že pozdravujem***
8hanka ... málokedy stretnem hada ... nečakaného a zvláštneho pohybu sa zľaknem, potom sa poteším, pozorujem, zakecám a poďakujem ... a zážitok mám v sebe na celý život***
Stretávala som po ceste do záhrady úžovky, ježka a jednu veľkú korytnačku. Zdravili sme sa navzájom.
mám z hadov obrovský rešpekt, našla som sa tu, bola by som na tom podobne, nevšímam si poriadne a potom skáčem...uznávam, že sú nádherné...
pred rokom som bola s mladším synom na Železnej studničke, je tam neuveriteľné množstvo užoviek, na slnku sa jagali pár centimetrov od chodníka, nádherné...syn nechápal, že pri mojej priam fóbii z hadov ich obzerám zblízka, fotím, nadchýnam sa...ale v tráve, kde pod nohy nevidím, tam je to iné...