Nikdykde 86.

 

SYMPHO N.Y. je:

To je takové to...

Jako že...?

Když......

Máš v duši_?

Prázdno.

Totální. Úplné.

Když_

Tam vleze myš

A ty nemyslíš

Že máš v duši bol

A v žilách ethanol_

 

Botka

 

https://www.youtube.com/watch?v=aatr_2MstrI&ab_channel=CleanBandit

Slávek se potácí na mezi.

Takhle napsáno to vypadá že se vrací z dolní hospůdky kdes na pomezí mezí luk a rolí. Ale ne. Nikoli. Prostě se jen potácí někde na hraně mezi bytím a nebytím.

Jinak se den co den vrací domů ze skládečku vyčerpaný jako septik. Práce je až nad hlavu. Veškeré stroje jedou bezmála téměř dvanáct hodin v kuse a stejně výroba nestíhá. A Slávek sám samojediný nestíhá balit a expedovat. Nicméně alespoň občas se při tom pobaví stejně jako právě dnes. Byla realizována velká zakázka pro jednoho zákazníka i byla k tomu extra objednána spediční doprava. A šofér mu řiká: Mám tu nakládat 6 palet. Hmmm... Ale já mám 4. Jakousi souhrou nenáhod byl právě v tom okamžiku přítomen i šéf i fakturantka. I řikají mu: To není možné. Musí jich být 6! Žes tam něco nedal?! Hele: Všecko z dodacího listu mám řádně odškrtáno - koukej. A nikde tu nic nezbylo - ne? Oko vidí oko není přirození. Což? A teď zase on: Hmmm... Seš šikovnej že se ti podařilo ze šesti palet udělat čtyři. Klobouk dolů. No jo no... Asi je Ho_Či_Minh_ fuckt škodečka Slávečka vo skládečka... Samochvála prý smrdí. Někdo řikal. Ale Slávek je prostě dobrý ve všem co dělal. Dobrý zahradník dobrý chemik dobrý masér dobrý skladník. Akorát teda špatný manžel byl no... A tak aspoň že už mu na pracovišti od úterka jede klima takže tam má příjemných 23 celziusů a nepotí se jako prase. Zase. Ale i tak téměř večer co večer padne do postele jako... Jako co vlastně?

A rozvaluje se na těch svých 140x200 cm letištní plochy!

I když... Vlastně by se i rád tulil.

A jak tak procitá z nebytí do bytí_(a pak zas naopak)_ zdálo se mu o Ní. V polosnu a v polobdění šeptá Jí že Ji láskou sní. A přitom ví že opravdu právě jen sní. A jen s Ní. S žádnou jinou.

Šílené sny!

Nezatahuje rolety. Skrz ušmadlané okno ozdobené vánočními světýlky_(eh nač je schovávat když za chvilku tu budou zas. Téda VÁNICE né?)_vidí na západním obzoru zákmity blesků. 

Bude pušet? Bude bouška? Tak se kdysi v minulém století ptával malilinkatý Adámek jenž měl z bouřek vítr. Stejně tak jak Slávek když byl kluk. Tak to asi předal dál. AnděLenka spala jak zabitá a tak mu kývl hlávkou do postýlky že může přijít za ním do postele. Byl vždycky tak neskutečně šťastný a to malinkaté tělíčko se vděčně tisklo k jeho velkému ohavnému tělisku......

Bude pušet bude bouška šeptá si a pro jistotu zavírá vokno. Co kdyby mu nachcalo až do lůžka?!

Usíná.

Spí nahý a stejně se probouzí zbrocen potem. Lapá při tom po kyslíku. 

Na západní frontě klid.

Otevírá okýnko co to jde a vděčně se dere ke vzduchu. Je jak ryba na suchu.

Usíná.

Probouzí se.

A zase ty čáry blesků. Kašlu na to řiká si. Při nejhorším se probudím mokrý. Jako kdybych se počůral. Hih.

Usíná.

Zase se mu o Ní zdá. A probouzí se oba. Jak Slávek tak ten dóle. Zatracený Stojan Jakotyč! Toš... Slovane. Mám Ťa rád ale - co je moc to je moc né?!?!?!

Nedaří se mu usnout. Fantazie maluje takové ty lechtivé vobrázky a_ A Slávek vstává a zkouší to rozchodit. Sype přitom v kychyni myšičce do klece zrní. Vrací se zpět do pelechu ale ne. Prostě ne! Pře se se Stojanem o tom kdo je v právu v dnešní noci. Je to něco ve smyslu právo první noci nebo tak a tak to nakonec Slávek vzdává. Vyhráls! Ty hajzle!! Křičí na něj. Tak ať je teda po tvém!!!

Usíná.

Pere se s polštáři a s peřinou.

A ne! Nemyslí na jinou!!

Hlávka tichounce splývá a zpívá že jen s Martinou!!!

Probouzí se v 5:15 a přemýšlí jestli vlastně stojí za to vstát_

A pak srát_

A žrádlo žrát_

A v zaměstnání výkony podávat_

A Ji milovat_

A nevnímat_

A vnímat_

A vnímat_

A vnímat_

A_

 

A vůbec_!

---