první

...která bytost má větší práva

Super a silnej konec. 

pro Alegna

Na některé okamžiky nejde zapomenout a to je dobře. Jako kdybych tam byla... :)

pro lawenderr

Máš pravdu, byl to nějakej zkrat, až se někdy divím, co jsem zas napsala. :) Děkuji!

pro Gora

Děkuji. Dobře se mi tam spí, to ten potok, asi... :)

Po tom, co umřela manželova maminka jsem seděla na hrobě a povídala si s ní (není tam pohřbená, jen nápis na desce, dala své tělo vědě, ale kde jinde se s ní potkávat) a najednou na jednom místě kousek ode mně pršelo, byl to kruh o průměru sotva dva metry. A do těch kapek svítilo slunce a ony se leskly a jinde nic .....

náš život, náš údél, štěstí a všechna ta krása. Že nevíš, co zrovna přijde. Úder, polibek, pohlazení, záhrab až pokrk do hlíny ... růženec v rukou vlkodlaka je skvělý spojení, zkratovaný sintaxy :))

Lehkost rýmů a osobitost. 

Ráda jsem četla!

To jsem si představovala jako dítě, jak by bylo romantické přespávat v lese... A ty to žiješ. Máš můj obdiv!

Pro Kočkodan, lawender a Alegna

Moc a moc všem děkuji za slovo. Stala se mi taková zvláštní věc. V noci jsem najednou viděla, jak se na jednom místě u potoka zvedá mlha, vypadalo to jako oblak a šlo to směrem ke mně. Pak se jemně rozpršelo, možná to byl pruh deště, co mi vítr donesl k obličeji. Nevím. Kdybych v noci spala, tak bych přiicházela o hodně...

Myslím, že tomu pocitu rozumím

Ano :)

Můj verš favorit je ten šestý (také jsem mohl napsat první od konce).