Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sejako by na tom záleželo
Autor
Philogyny
V těch nocích ožívají
vlčí máky
sukně dokola a
kolem dokola
---
v záchytných pavučinách úplněk víří prach
řekni mi kolik chroustů chybí v zápalkových krabičkách a já podám ti svoje oči
---
hlínou
myš
skřek ptáka s kořistí
stín houslí protnul žíní strach
touhu v níž smráká
do žízně smích
přehodil mi přes ramena svetr z vařené vlny
někdy někdy v noci
jemně kouše do lícních kostí
člověčinou
pak nespím
19 názorů
Mrzí mě, že už dlouhá léta nejsem schopna napsat nějakou konstruktivní kritiku. Tak se vzmůžu jen na to, že tvou poezii prostě miluju. Mám spoustu kamarádů, známých, kteří píší. Ale ty jsi taková kometa nad lesy, nikdy nezklameš, z tvých básní dýchá příroda i jakési velmi osobní "jsoucno", je mi to velmi blízké.
pro lawenderr
A zrovna dneska jsem si oblékla šaty se sukní z mušelínu nad kotníky a ti chlapi...Ty jsi jasnovidec. Děkuju moc i nocím... :)
pro Gora
Já měla horší dny, ale to asi každý a pak je člověk rád i za málo, co je někdy víc, než by si maslel, bez třech teček... :)Děkuji.
pro Alenakar
Včera mne ten tvůj komentář nahnal ke knihovně a vytáhla jeho monografii. Zjistila jsem, že zase vidím jinak jeho obrazy a to mě baví, jak s tím věkem vidím to, co jsem nevnímala jako mladá holka. A líbí se mi zase něco jiného a je to fajn... Děkuju
líbí se mi, jak to vždycky všechno sladíš :) Když už si říkám, že je ta ostrost na hraně, přehodíš mušelín - moc mě to baví
Víc než jindy mi tahle báseň připomíná surrealistický obraz. Vyloupnuté oči - to je vzpomínka na Dalího.
pro Evženie Brambůrková
Někdy mám sto chutí začít znovu pod jiným nickem, ale jinak psát neumím, takže by to asi bylo zbytečný... :)
pro Kočkodan
To už by muselo být...mám ráda jen skleněné nudle... :) Děkuju! :)
pro blacksabbath
Lepší už to asi nebude, ráda tě vidím. Nevím proč, ale hned jsem si vzpomněla i na Agátu...
pro Alegna
Určitě někde nějaký je, ale teď třeba zrovna spí a nekouše... :)
Je to prostě tak tvé a tak jiné než básně ostatních.
Já svoje oči nikomu nepodávám. On by je stejně nikdo nechtěl. Ale tobě podám zprávu, že se mi dílko líbilo.
“přehodil mi přes ramena svetr z vařené vlny” – to je asi lepší, než kdyby tě utáhnul na vařené nudli.
jako vždy....tvoje....ale já si nacházím
Koncert veršů z tvého života, pohledů, myšlenek, to je čtení, s kterým se ladím a obohacuju.
Mám podobné pocity jako Janina, jen ten svetr se mi někam ztratil :)
"podám ti svoje oči" je úžasná věta... a ta část, co navazuje, až po "do žízně smích", z té mě až zamrazilo, ale příjemně, je to dobrodružství, kouknout se tvýma očima. Taky mám svetr, co kouše... patří k mému dětství, nevyhodím ho.