Rakovina

Usínám s ní.

                                pod zavřenými víčky se rýsují žilky

v

oku.

A budím se s jinou    s                 rakovinou.

Nad dřevěnou postelí visí kříž s dírami od dřevomorky, nakřivo.

U štípaček jsem první, aby nikdo neviděl, že mi

z uší teče krev.

V hluku frézy  optimistickou píseň.

V komisňákách jsem chyt plíseň.

Domů přijdu vždycky ve čtyři

V novinách zabalenou štangli koňského salámu.

Zapnu rádio                          , hlava mi třeští pod tlakem rozrůstajícího se

nádoru.

Žilky v očích praskají a praská to v celé garsonce

                                               jak stará gramofonová deska.

Večer si čistím zuby, ha. Cinkají o umyvadlo a padají do septiku.

Češu se před zrcadlem,                               nepoznávám tu tvář,                        chomáče vlasů dám do igelitového sáčku, ráno vyhodím po cestě do práce odpadkový koš.

Usínám s ní,                          hluboký dech, orosené čelo.

                Zachumlám se s ní pod peřinu - miluju svou rakovinu.

Ráno si pořežu o ostří kosy kůži z mého těla, doufám, snad dnes snad brzy.