Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNákyp
Autor
Benetka
ZLATOHNĚDÁ máš ráda rýžový nákyp? Ve čtvrtek naň jedu k Čertovi. Pojedeš též? Taky připomínám ve stejný den ten ohňostroj v Hruškách.
Pochopím když řekneš NE. Ty jediná můžeš všechno a nemusíš nic.
A já nebudu smutný. Teda ne víc než už jsem.
Mé dny plynou od ničeho nikam. Celé noci nespim. Poslouchám co se kde šustne. A asi tikam. Dělám jen co musím a nebo co dělat bych měl. Neustále mluvím sám se sebou. Abych se nezbláznil. Asi jsem se už zbláznil. Každé ráno odcházím z bytu ruku v ruce s imaginárním Áďou a loučím se s křečicí Míšou. Den co den se bojím že už je to její poslední a já zas budu úplně sám. Pavouky nepočítám. A vlastně už nepočítám ani čas. Je furt tak beznadějně stejný.
Ještě bych Ti chtěl říct abys se mnou jela v sobotu do Brna. Jen tak. Vypadnout z maloměsta do víru City. A možná Ti i přitom sdělit vynásobit sečíst své city. Leč netroufám si. Neboť kde jsem já a kde jsi Ty?! Já rozpuštěný v louži sněhulák a Ty po ranní kocovině milovaný od okurku lák.
Taky bych měl pro Tebe zabalit mé vánoční dárky: Gumové medvídky a Vídeňské párky. Kandované plátky zázvoru a @ v rosolu. Pečené gaštany a buráky taky. Možná ještě vyprážaný rezeň. Jsem Tvůj vězeň.
A Ty o tom vlastně ani netušíš. V poklidu vyjídáš si spíž a já su o hladu. Promiň. Mám blbou náladu.
Povečeřím pívo a zítra mám půst. Počítám že kol ve dvanáct dvanáct už uslyším i trávu růst.
A až pozítří pak konečně!
10!!!
RŮŽOVÝ NÁKUP
Že?
17 názorů
Milá... Svatá_! Jo!!! Upeču ju pro Tebe. Jen - přijeď od Brumtál sem do BřecLove no.. ;)
Milá! No?Ne?! Jasně...
To o tom jídle jsem napsal jen proto že snad už každý ví že Ona tak ráda jí. A ačkoli to popře tak jen si tak kompenzuje nedostatek Lásky. Potažmo sexu. Že? Ve skutečnosti mé dárky pro ni (na rozdíl narozenin kdy jsem upekl ořechovou bábovku Yen&Yen pro Ni_!) vůbec nejsou o jídle které Ona sama staví na první místo ve svém životě. Ale to prostě jenom neví o co přichází kdyby se nachala a_! Dopustila to_! Být milována.
Tečka.
DĚKUJI Vám všem!
Gora: To halabala rýmování nebylo plánovano. Ale prostě se to takhle samo rodí! Vaše blahorodí. (No vidíš! Už zase! :) Tryská si to jen tak. Polehounku z nitra (ministerstva vnitra :) a skáče na "papír". Nic si nepíšu dopředu. Jednoduše v jednu chvíli začnu a píšu dokud necítím že to už stačí... Tak. :D
Skoro (halabala) zrýmováno... dobré čtivo. Měj(te) se při ohňové show a příp. ve velkoměstě fajn!
ZLATOHNĚDÁ zítra přijede na návštěvu!!! A na Hrušecký Armagedon (ohňostroj). Sice se snažila vymluvit na to že jí bude zima ale kontroval jsem tím že se klidně může dívat z okna. A uvidím to?! ptala se mne. Jasně že jo! Mně můžeš věřit jako nikomu jinému! :) Je to prostě moje TRDLO. No... Moje asi tak úplně né ale TRDLO určitě... ;)
Tak jsem se prokousal nákypem pana Bartoše až do konce. Ten na talíři od paní Šmídové jsem kousal trochu podobně jako Lída naposledy možná před polovinou století.
Rýžový nákyp jsem nejedla asi už šede let, tak ať chutná s láskou
Jíst bych nepřestala. Taky blbě spím, ale je to bolavou nohou. Víc než dřív bych chtěla spát.
No vidíš, keď dvaja hovoria to isté, nemusí to byť to isté, mňa ani melódia nezaujala, idem teda pozrieť rext
Hanka:
No jo no... Ta píseň. Vždyť jsem psal že je úchylná! :D Jenže kdyby sis ji poslechla celou tak uslyšíš že tam říká (zpívá)skoro o tomtéž co já zde... :)
Děkuji. Za Tvé čtení vnímání komentáře. ;)
Prepáč, tú pieseň som vypla po prvých slovách...ale Tvoj text je niečo iné, hoci píšeš stále o tom istom, vždy je to iné, boĺavé a pekné zároveň, plné nenaplnenej lásky, túžby, smútku, čakania na zázrak, ochoty urobiť čokoĺvek...rezeň ako darček som jedysi dostala i ja, prekvapenie a radosť:) A úzasné boli horúce mandle v karamele, kedysi dávno počas prechadzky zimnou Prahou