Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZapomenout!
Autor
Alenakar
Do mlhavého rána za úsvitu
zní nářek racků nad šedivou pláží...
Já zapomenout na tebe se snažím
i na kotvu, co v písku rezaví tu.
Těch vzpomínek, těch zklamání, těch mýtů,
těch břemen, která s léty více váží!
Za vlnou vlna do balvanů vráží,
jen hladký písek příboj nechá mi tu.
Jdu po pláži a moje stopy mizí
hned za patami, kolem houstne mlha,
ve vichru sílí hukot oceánu.
Jdu lhostejně vstříc bouřlivému ránu.
Loď vzpomínek od rzivé kotvy trhá
a odnáší pryč náhlý poryv brízy!
13 názorů
až klasické, řekl bych
Areone,
kdyby to bylo opravdu tak strašně komerční, mělo by to nejmíň dvacet tipů. Ale má to jen osm tipů. Je to propadák. Když se podíváš na mou autorskou stránku, tak pochopíš, že já umím psát komerční poezii, když chci.
Tohle je spíše romantické klišé. To ano. To přiznávám. Ale spojení klasického sonetu ze 16. století a klišé z devatenáctého století, to je celkem originální postup, nemyslíš? Já si jen tak zkouším, co všechno klasický sonet snese. Jsou to, bohužel, samé propadáky, které nakonec zase smažu. Neboj. Já vím, že neumím psát.
dievča, jsem ráda, že se líbilo, Vždycky se snažím, aby se moje básničky daly i poslouchat.
kadeřavá,
sladká nostalgie, to by bylo něco pro šanson. Škoda, že musím dodržovat striktní formu španělského sonetu.
dievča z lesa
před 10 měsícikrásne napísané, čítala som si nahlas***
kadeřavá,
když píšu o lásce, tak to bývá většinou něco smutného. Dneska jsem tu tradici trochu porušila. ( viz "Měsíc a mrak".)
Jsem ráda, že se líbilo.
Hanko,
jsem ráda, že se líbí.
Já vím, že se s těmi mořskými plážemi a stopami v písku docela opakuji, ale zkouším si, jestli by ta romantika slušela "španělskému sonetu", kterým se teď zabývám. To musí posoudit čtenáři, takže - uvidíme...
milujem tvoju poéziu krásne zrozumiteľnú, plnú nádherných obrázkov, "hladučkých" rýmov, ľahučko plynúcich, aj keď obsah často boľavý...kto vie, ten vie...a kto nevie, s obdivom číta...
Kočkodane,
je stylovější, když do mlhavého rána naříkají rackové, než kdyby nad mořskou pláží naříkaly opičky. To by připomínalo spíš ZOO než "klasiku".
Ale díky, že ses zastavil a pochválil.