Když opouštím hospodu

Wojto - Teď jsi na to kápnul....  :)

Janino - Díky. Aspoň by si Tě kočka nespletla se psem... 

Tolik, ach tolika reagujících. Inu,chlast sdružuje víc než ideály.

S koleny mám značný problém, asi bych se musela plazit ;)

Poe, Dales, Wojta, Jinys - Díky za podnětné komentáře...   :)

Dales

Jak celoživotní mechanik a konstrukték příslušenství jízdních kol, jsem samozřejmě přemýšlel, neb by mě taková pitomost nikdy nenapadla, zda-li by zaměna sedla a řidítek standardních kol v 70tých letech v ČSSR byla technicky možná.
A ono ano!
Docela snadno.
:-)

No a říkačka? Pěkná! 
Skoro jako jízda na tom upraveném kole. 

Na kole do hospody: Hodně ošklivý kousek s jízdním kolem ze 70. let se traduje na Kyjovsku. Místnímu notorikovi, sedícímu v hospodě, prý na jeho venku zaparkovaném kole přemontovali řídítka na sedlovou tyč a sedlo zase na tu otočnou trubku řízení. Když se chudák ožralec pokusil na kolo nasednout a odjet, pohořel. Ale zatnul se a tvrdošíjně to zkoušel znovu a znovu, jenom aby pokaždé skončil zase zemi. Spousta lidu se prý na tu náves tehdy seběhlo, aby se poveselilo.

:DDD

Dales - Díky... :)

Znám jednoho, kterýho vždycky posadili na kolo, nikdy se mu nic nestalo. Nedávno jsem ho potkal, pořád jezdí...

Dejte mně ruce na zem a já už dojdu.

Wojto - Dík. Kdysi jsem jel večer už za tmy přes jednu vesnici a tam byl uprostřed silnice podnapilý (spíš ožralý) muž. Když mě viděl, snažil se opustit vozovku po čtyřech, ale ani tak mu to nešlo, tak jenom ležel a mával. Tak jsem ho odvedl domů a měl pak problém se ho zbavit...   :)

To mě připomíná stížnost hospodského kunčofta: jdu si tak normálně z hospody domů, jako vždycky a nějaké prase mě pošlapalo ruce!

/Promiň, tak jsem se ani nesmál/.

Diano - Díky. Jsem rád, že rozesmálo... :)

Alegno - Díky...

Po dlouhé době mne zas něco rozesmálo a opravdu pobavilo! A Kočkodal velmi vtipně reagoval. Díky, kluci, moc jsem potřebovala se zasmát. Oba TIP! 

Ještě mě napadlo dokončení s poučením:

jenom cestou neusni

neležel bys na usni

ale na zmrzlý cestě

a v chatrný vestě

Kdybys nezmrz, ač by to bylo k nevíře

měl bys problém s funkcí

močového měchýře

:)))

8hanka - Díky.   :)

Máš za oknem hezké příběhy. Paradox je, že já moc nepiju.

Ale jeden můj kamarád bydlí naproti hospodě za zastávkou a často skončí spát právě v té zastávce, že už nedojde těch pár metrů...   :)

očarili ma svetlá a najmä ich umiestnenie...foto by nebolo?:)

mám krčmu oproti cez cestu, z okna môžem pozerať športové zápasy na veľkej obrazovke aj  tie nešportové pred krčmou...už som za tie roky videla  a počula všeličo, štvornožky liezť ešte nikoho... v pamäti mi utkvela pani docentka z neďalekej VŠ ovenčená titulmi, hnala pred sebou  z krčmy manžela,  celou cestou používala neskutočné hrubozrnné výrazy a on takýýýýto maličký cupkal pred ňou s hlávkou zvesenou, iba raz špitol - no tak ma zabi... ktovie, čo bolo doma...ale žijú doteraz:)

Radovane, Kočkodane - Děkuji Vám smíchem...

Abakusy, daddy, dukecamber4 - Díky.

Na Růžku se zmrskal

a jde domů „pěšky“,

kolena dost prskaj,

nadávaj mu čéšky.

Teď sebou (pln páry) flák,

jak jinak než na rypák.

„Do pr!“ huba potmě kvikla,

dva zuby se hodně viklaj.

Super! Bolo mi cťou dodať trochu inšpirácie

jenom cestou neusni

neležel bys na usni

ale na zmrzlý cestě

a v chatrný vestě

To je krasa, plaziace sa prasa, osvietene.

:)